„Základní dobrou zprávou je, že žít v harmonickém vztahu s partnerem nebo partnerkou, a zároveň žít pro svou rodinu a děti, patří mezi lidmi nejvíce ceněné životní hodnoty. Spolu s tím je důležité mít i zajímavou práci umožňující seberealizaci, mít dost času pro sebe či pro své zájmy. Jak ze Zprávy vyplývá, to je základní kámen spokojené společnosti,“ přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Už méně pozitivní skutečností je, že zaměstnanost matek dětí mladších tří let zůstává velmi nízká. Naopak míra zaměstnanosti českých matek s dětmi staršího předškolního a zvláště pak školního věku patří mezi jednu z nejvyšších v Evropě, podobně jako zaměstnanost českých mužů. Vliv zde sice mají osobní preference, ale zároveň i omezená nabídka služeb péče o nejmenší děti a nedostatečná nabídka částečných a flexibilních úvazků.
V oblasti slaďování práce a rodiny naprostá většina rodičů zastává názor, že by se na péči o děti a domácnost měli podílet oba rodiče rovnocenně. Významným faktorem ovlivňujícím míru životní spokojenosti je nedostatek času pro rodinu.
„Chceme rodinám přinést co nejširší možnosti, jak sladit osobní život a pracovní kariéru. Proto je nesmírně důležité, že naše vláda zavedla podporu částečných úvazků (ZDE) a že se díky tomu jejich nabídka začíná postupně zvyšovat a přibývá podpořených zaměstnanců. Dotacemi také umožňujeme vznik a rozšiřování kapacit dětských skupin (ZDE) a co nejdříve rozjedeme i sousedské dětské skupiny (ZDE),“ zdůraznil ministr Jurečka.
Negativní dopady na celou společnost přinesla inflace a ekonomická krize zapříčiněná především ruskou agresí na Ukrajině. Třetina rodin pro zlepšení své finanční situace hledala další zdroje příjmů. Přibylo i žadatelů o pomoc státu, zejména příspěvek na bydlení. Nejistota z budoucnosti spojovaná s poklesem reálných příjmů se projevila také na poklesu porodnosti a úhrnné plodnosti obyvatelstva. Úhrnná plodnost se sice ještě v roce 2021 zvýšila na 1,83 dětí na jednu ženu, čímž dosáhla spolu s Francií dokonce nejvyšší hodnoty ze zemí EU, v dalším roce však klesla na hodnotu 1,62.
„Situaci rodin a poslednímu vývoji porodnosti a úhrnné plodnosti musíme věnovat potřebnou pozornost, a to i s ohledem na demografické stárnutí a dlouhodobý vývoj veřejných financí. Roční rozdíl deset tisíc narozených dětí se projeví sice až za 20 až 25 let, ale znamená zhruba 0,5 % HDP ročně jenom příjmů důchodového pojištění v době kdy nastane největší nápor na důchodový systém. Proto musíme zvažovat další prorodinná opatření v souladu s naším programovým prohlášením,“ uvedl ministr Jurečka.
Ze Zprávy dále vyplývá, že Češi podporují zachování autonomie rodin. Pro stát by podle nich mělo být prioritní vytváření takových podmínek, které rodinám umožní pracovat, finančně zabezpečit rodinu a zároveň mít dostatečný prostor pro rodinný a osobní život.
