Protože si myslím, že je potřeba, aby také byl prostor na diskusi, tak se pokusím být opravdu stručný a shrnu některé zásadní věci, které se týkají této strategie, jejich východisek a té aktuální situace uprchlické krize, kterou tady máme ve střední a východní Evropě. Vezmu to po konkrétních programových částech, které jako resort Ministerstva práce a sociálních věcí řešíme.
Pokud jde o první část, která se týká sociálních služeb, tady opravdu a řekněme podpory dětí tady jsme jako ministerstvo připravili i finanční dotační titul, který podporuje aktivity nevládních organizací v této poměrně složité době, kdy jsou pro nás tyto aktivity důležité v tom, že tito lidé jsou na (nesrozumitelné), pomáhají těmto lidem z hlediska integrace, z hlediska napojení například na to, jakým způsobem si jít do školy, do školky zajistit zápis atd., takže jsme zajistili, aby tyto aktivity byly financované, aby to ty nevládní organizace jako diakonie, charity, armáda spásy a další netáhly z běžných finančních prostředků, kde to vlastně ani není možné financovat.
Zajistili jsme také podporu toho, aby když už k nám do České republiky přijdou osoby s vážným typem hendikepu, aby mohly sociální služby v České republice i je přijmout a postarat se o ně. To je také nastaveno. Zároveň je také nastaveno i to, aby byla pravidla, jak především ukrajinské ženy dokázat zaměstnat právě v sociálních službách, kde už ony dneska mohou začít pracovat jako pečovatelky. Jsou k tomu vydefinované podmínky, děje se to.
Řešíme i agendu péče o děti, o děti bez doprovodu. Na tom spolupracujeme s ambasádou. Na tom také spolupracujeme s ministryní práce a sociálních věcí na Ukrajině. Měli jsme k tomu společná jednání. Dnes připravujeme i vzájemnou dohodu, jakým způsobem toto bude řekněme podpořeno i formálně, nejenom na základě komunikace, která běžela doposud. Klíčové je to, abychom neudělali žádné nevratné kroky z hlediska osvojení, z hlediska adopcí a podobně, dokud je tento stav, dokud nejsou úplně všechny věci vyjasněny, ale zároveň aby péče o tyto děti byla zajištěna v kvalitě maximálně možné, kterou můžeme realizovat.
Další klíčová oblast za Ministerstvo práce a sociálních věcí je podpora lidí, kteří k nám přicházejí. To znamená realizovali jsme systém humanitární dávky, který je jednoduchý, administrovatelný, zároveň vytváří rámec pro to, aby tito lidé tady měli nějaké minimální zabezpečení, aby mohli zaplatit své minimální náklady, které prostě zaplatit musí každý z nás, kdo musíme nějak existovat. Takže 5 000 korun humanitární dávka tady je. V tento okamžik je dokonce srpna. Počítáme s jejím prodloužením, aby tato humanitární dávka i princip byl do konce účinnosti zákona, to znamená do konce února 2023. Hledáme způsoby a principy, jak tu humanitární dávku upravit, její formu distribuce a její výši tak, abychom případně našli i motivační faktory, jak případně tuto humanitární dávku v čase snižovat a motivovat lidi, aby se více snažili najít si vlastní zaměstnání, vlastní práci.
Postavili jsme k tomu solidární příspěvek, který hradí náklady českých domácností, které poskytly přístřeší. Počítáme teď v průběhu června s jeho aktualizací tak, abychom více podpořili ještě ubytovací kapacity, které by ještě mohly být nabídnuty, a aby těm, kteří vlastní ty byty nebo nemovitosti, tato výše dostatečně byla schopna také pokrýt případné adaptační náklady. To znamená počítáme s úpravou a s vytvořením řekněme dvou úrovní finančního ocenění těch, kteří poskytují různé typy v rámci solidárního ubytování. Tak to je tato záležitost.
Samozřejmě dalším velmi důležitým krokem je celá agenda trhu práce, kdy Česká republika je dneska v situaci, kdy zhruba 45 000 žen, které přišly do České republiky, už dneska pracují. Je to nejvyšší číslo, které máme ze všech států, kam přicházejí lidé z Ukrajiny. Děláme i další kroky, aby toto číslo rostlo. Teď spouštíme opravdu naplno jazykové vzdělávání, které je klíčem k úspěšné adaptaci na trh práce. Byly dokončeny sylaby ve spolupráci s MŠMT. A jsme připraveni přes úřady práce financovat jazykové kurzy ve firmách, jazykové kurzy, které budou dělat nevládní organizace, školy, univerzity a tak dále. To nám běží. Takže předpoklad je, že poměrně velmi vysoké procento těch, kteří přišli z Ukrajiny a mohou pracovat, že je dokážeme zapojit na trh práce. Evidentně toto je něco, co je pozitivní i pro celou společnost i pro příjmy do státního rozpočtu a veřejných rozpočtů, protože aktivita těchto lidí se logicky propisuje do vyšších příjmů.
Takže pak je potom také beneficientem každý občan České republiky. Kromě toho, že mimo ty přímé příjmy do státního rozpočtu, je také benefit to, že ti lidé pomáhají vykrývat dlouhodobě neobsazená pracovní místa, zvyšují potom ekonomický výkon těch firem a zároveň třeba i zvyšují dostupnost některých služeb, právě třeba v sociální nebo zdravotní oblasti, kde ty personální kapacity dlouhodobě chybí. V těchto věcech budeme pokračovat, v jazykovém vzdělání budeme pokračovat, komunikace s firmami běží a zároveň také i rozvíjíme podporu pro české firmy, české domácnosti, o tom jsme tady debatovali na půdě Sněmovny několikrát. Já tu debatu už nechci v tomhle ohledu zdržovat, nicméně, co je důležité, když to shrneme, pokud teď budeme ty kroky jako Česká republika z hlediska pomoci adaptace případně té integrační fáze dělat opravdu dobře, o což se spolupráce resortních týmů opravdu snaží, tak z nějakého středně a dlouhodobého hlediska to pro Českou republiku bude mít pozitivní efekty. Nejenom z hlediska příjmu do veřejných rozpočtů, ale i z hlediska právě toho posílení pracovního trhu a rozvoje naší ekonomiky.
Tolik opravdu stručně. Děkuji za pozornost, jsem připraven odpovídat potom na konkrétní dotazy.
