vláda může stav nouze zneužívat a proto dnes k vám hovořím. To je velká výzva pro nás opozici. Co znamená pro český stát aktuální režim legislativní nouze? Jak jeho mantinely definoval Ústavní soud a může podle právníků negativně ovlivnit proces přijímání zákonů v Česku? Kvůli riziku dočasného omezení demokratických principů ve státě je ale třeba hlídat i to, zda ho vláda nezneužívá pro vlastní účely.
Ve stavu legislativní nouze může ve zkráceném jednání Poslanecká sněmovna během velmi krátké doby schválit zákony, které reagují na akutní problémy spojené s nákazou koronaviru covid-19, a nesnesou tak odkladu. *** Stejně tak může i ve zkráceném jednání velmi rychle konat i Senát, jak se ukázalo při hlasování ...
... o vládních návrzích. Nejde ale jen o zkrácení parlamentních procedur. Je-li totiž vyhlášen stav legislativní nouze a návrh zákona má být projednáván ve zkráceném řízení, platí podle legislativních pravidel vlády pro přípravu takového návrhu zákona určité výjimky. Například není třeba předchozího věcného záměru či je rozvolněn proces připomínkování návrhu.
Jak probíhá přijímání zákonů v legislativní nouzi? Oproti standardnímu legislativnímu procesu zkrácené jednání nemá první čtení. Nemá pevně stanovené jednací dny a některé lhůty neplatí. Předseda Sněmovny přikáže návrh přímo jednomu z výborů a určí nepřekročitelnou lhůtu, do níž musí výbor předložit usnesení se stanoviskem k návrhu. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. Také navrhne lhůtu, dokdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit. Následně se koná rovnou druhé čtení návrhu zákona, přičemž může být upuštěno od obecné rozpravy, o čemž se usnese Sněmovna. Řečnická doba může být zkrácena na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona se může konat bezprostředně po druhém čtení. Během jednoho dne tak může být návrh zákona schválen. Jednací řád Poslanecké sněmovny uvádí, že je možné stav legislativní nouze vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo když státu hrozí značné hospodářské škody. Pokud tedy budou tyto okolnosti trvat, je možné tuto výjimku z běžného projednávání zákona použít.
A kdo za něj nese odpovědnost? Vysoká míra odpovědnosti leží na politické reprezentaci. Musí přísně zvažovat přiměřenost jeho použití. Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dále znovu ještě před projednáním návrhu zákona hlasuje, zda stav legislativní nouze trvá a zda jsou dány podmínky pro zkrácené jednání u konkrétního zákona.
A dá se stav zneužít? Určitě. Existuje ostatně i judikatura Ústavního soudu, týkající se zneužití stavu legislativní nouze. Ústavní soud například zmínil, že nelze tento mimořádný instrument použít k omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí. Ústavní soud říká: legislativní nouzi nelze zneužít k běžnému hlasování.
Skupina 45 poslanců u Ústavního soudu napadla zákon, který stanovil zvláštní sazbu daně ve výši 50 % na příspěvek fyzickým osobám na stavební spoření podle příslušných zákonů. Na státní příspěvek na stavební spoření vznikl nárok v roce 2010 a byl poukázán stavební spořitelně po 31. 12. 2010. Zároveň s tím se zákonem snížila výše zálohy státní podpory z 15 % na 10 % z ročně uspořené částky, pokud nepřesáhla 20 tisíc korun. Poslanci namítali, že zákon je v rozporu s ústavním pořádkem jak vzhledem ke způsobu jeho přijetí, tak i k jeho obsahu. Navrhovatelé zpochybnili důvodnost projednání návrhu ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze, v jehož důsledku mělo dojít k porušení některých ústavních principů, vztahujících se k parlamentní proceduře přijímání zákonů. Jejich námitky směřovaly i k tomu, že mimořádná schůze, na které došlo ke zkrácenému jednání o návrhu napadeného zákona, byla svolána jen 40 minut před jejím začátkem.
Omezena byla i práva senátorů zvolených ve volbách v říjnu 2010. A proč? Návrh zákona Senát projednával 12. listopadu 2010 ve složení odpovídajícím jeho 7. funkčnímu období 2008 až 2010. A nově zvolení senátoři se tak nemohli tohoto projednání zúčastnit. Jak případ v dubnu 2011 vyřešil Ústavní soud? Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžného nástroje omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou. Kdykoli opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí, využije jednacím řádem stanovené prostředky. Má-li zákonodárná procedura plnit nejen funkci hlasování, nýbrž být též garancí svobodné politické soutěže, nelze případný požadavek její racionalizace uskutečňovat prosazením stavu legislativní nouze ze strany vlády a s ním spojené parlamentní většiny.
A když se vrátíme k původní otázce, jak konkrétně může vláda pana Petra Fialy stav legislativní nouze zneužít k vlastnímu prospěchu, na co je třeba si dávat pozor? Jak jsem už naznačila, největší riziko je použití této výjimky za situace, kdy zákonné důvody pro trvání stavu legislativní nouze pominou. Pokud trvají, je zejména důležité, aby i v tomto zvláštním režimu byl dán přiměřený prostor pro demokratickou diskusi, jelikož se často jedná o opatření s dalekosáhlými dopady na životy obyvatel České republiky.
Má opozice dostatečný prostor k tomu, aby ve stavu legislativní nouze dělala svoji práci, aby dohlížela na vládu? Je to bezpochyby pro opozici výzva. Přirozeně nemá tolik prostoru se seznámit s vládními návrhy, diskuse v Parlamentu má také limity. Ve veřejném prostoru rovněž více než kdykoliv jindy dominují zprávy o rozhodnutích vlády. Podmínky vyhlášení nouzového stavu přesně vymezuje i nález Ústavního soudu z března 2011. A jak ten definuje úlohu opozice? Tento nález říká, že zástupcům parlamentní opozice musí být s ohledem na ústavně garantovaný princip ochrany menšin umožněn v rámci legislativních procedur nerušený výkon jejich garantovaných práv, ačkoliv se přímo nepodílejí na výkonu vládní moci a co do počtu se zpravidla ocitají v menšině. Mezi nejzákladnějšími právy parlamentní opozice lze podle nálezu zařadit zejména práva zaručující menšině účast na parlamentních procedurách. Práva umožňující opozici výkon dozoru a kontrolu vládnoucí většiny i vlády samotné. Dále se jedná o práva umožňující parlamentní opozici blokovat či oddalovat rozhodnutí přijímaná většinou, jakož i o práva umožňující opozici domáhat se ústavního přezkumu většinou přijatých rozhodnutí, zákonů. A konečně jde v neposlední řadě i o práva chránící opozici i její jednotlivé členy před pronásledováním a zvůlí ze strany většiny.
Jsem přesvědčená, že stav legislativní nouze v tuto chvíli nemá opodstatnění.
Děkuji za pozornost.
