Možná i proto Vás nepřekvapí, že například daňové přiznání zde podává většina lidí i firem on-line. Dobrou zprávou ale je, že takovýto systém lze podle Estonců vybudovat kdekoliv, tedy i v České republice.
V Estonsku lze on-line vyřídit až na pár výjimek (třeba uzavření manželství nebo rozvod) prakticky všechno. Základem systému je digitální občanský průkaz, který je pro občany nad 15 let povinný. Estonci používají digitální občanku spolu s elektronickým podpisem a dvěma PIN kódy místo řidičského i zdravotního průkazu. Stejně tak ho používají k vyzvednutí léků na recept, do bankovnictví, k on-line volbám nebo při podání daňového přiznání. Prostě všude.
Estonci vytvořili systém, díky kterému je přiznání daní z pohodlí domova otázkou několika minut. Ptáte se jak to? Úřady už totiž všechny potřebné údaje o plátci mají. V celém systému totiž platí zásadní pravidlo – jednou a dost. Když jim dám své údaje, tak další úřady, které je potřebují, se na ně nesmějí ptát znova. Tahle myšlenka je prostě skvělá a myslím si, že bychom se tímto způsobem měli inspirovat.
Každý úřad spravuje svou databázi, spojeny jsou napřímo bez prostředníka a létají mezi nimi digitálním prostorem šifry, elektronické podpisy a časová razítka. Možná si teď ale říkáte, jestli a jak tento systém funguje mimo veřejnou správu. Kupodivu dobře. Systém totiž spolupracuje se soukromým sektorem, mobilními operátory nebo bankami a i díky tomu, vše funguje tak, jak má.
Jsem rád, že naše vláda už podnikla konkrétní kroky, které nás dostanou na úroveň Estonska. Tuto malou zemi jsem navštívil před dvěma roky a musím se přiznat, že je to v digitalizaci můj velký vzor. Digitalizací můžeme bojovat proti byrokracii a zlepšit každodenní životy občanů, firem a podniků nebo živnostníků. Prvním krokem v tomto směru je zavedení nových občanských průkazů s čipem, které se propojují s portálem občana a umožňují on-line komunikovat se státní správou.
A ptáte se teď, kdy by Česko mělo dosáhnout estonské úrovně v digitalizaci? Upřímně nějakou dobu to ještě potrvá. Zásadní roli v tomto případě bude hrát politická shoda a vůle ostatních politických stran s tím něco udělat. Vybudovat digitální společnost, ve které podobné služby bude využívat většina obyvatel, trvá léta. Důležitá je proto vůle po změně. Projevit ji musejí politici, úředníci i občané. Digitalizace se navíc neobejde bez projevu důvěry. Nikdo nechce stvořit „velkého bratra“, ale věřím, že i s tímto se budeme muset vypořádat.
Musím se ale přiznat, že pokud mluvíme o digitalizaci státní správy, čekal jsem aktivnější přístup od Pirátů, kteří o tomto tématu rádi a často mluví. Bohužel zatím skutek utek. Netajím se tím, že většinu svého času ve Sněmovně věnuji dopravě. Nicméně pokud chceme být konkurenceschopní, nesmíme zapomínat ani na digitalizaci a osobně chci k tomuto cíli přispět.
Už na příští rok organizuji výjezd „Volební komise“ právě do Estonska. Proč? Myslím, že by poslanci napříč politickými stranami měli vidět digitalizaci v praxi a poznat estonskou životní filozofii. Věřím, že po této zkušenosti nás bude více aktivních, kteří budeme digitalizaci prosazovat i ve Sněmovně a věřím, že se nám společně s ostatními kolegy povede.
