Rozhodně není podstatné zabývat se otázkou, jaké množství vyznavačů Allaha je schopno ve jménu víry zabíjet. To dokazuje i zavraždění redaktorů Charlie Hebdo ve Francii. Jednalo se o nejkrvavější incident v Paříži od roku 1961. Na tomto útoku se podíleli pouze dva teroristé a dokázali paralyzovat život v celé zemi.
Pojďme se teď podívat na názory některých významných osobností z historie, které rozhodně nemůžeme obviňovat z populismu nebo z xenofobie. Jedná se například o bojovníka za nezávislost Indie a propagátora nenásilí Mahátma Gándhího, který řekl: "Zatímco hinduisté, sikhové, křesťané, pársové a židé spolu s několika milióny stoupenců animistických náboženství mohli v relativní harmonii koexistovat, bylo náboženství, které neumělo uzavírat žádné kompromisy a stálo stranou od ostatních - islám."Dále Gándhí vyslovil: „Třebaže zastávám názor, že násilí nezaujímá v Koránu převládající místo, vytvořilo třináct století imperialistické expanze z muslimů jako celku válečníky. Proto jsou muslimové útoční."Teď přejděme k výroku německého badatele, a především jednoho z nejvíce uznávaných znalců islámu v 19. století Gerharda Rohlfse: "Civilizaci a právní stát je nemožné vytvořit u národů, které se řídí ustanoveními Koránu. ... Je nutné stále opakovat, že některé národy nelze civilizovat, protože jejich vlastní zákonodárství civilizaci zakazuje. O koránu se diskutuje tak, že se zmiňují nepodstatné maličkosti, hlavní dogmata jsou ale nezpochybnitelná - sebemenší odchylka je kacířstvím, odpadnutím od islámu, které se trestá smrtí, takže se každý bojí přemýšlet o tom, co je napsáno v knize, seslané z nebe. Zničující vliv islámu na lidskou mysl, fanatismus, domýšlivost, s níž je islám považován za jedinou pravou víru, vylučují ovšem jakékoliv zlepšení tohoto stavu."
Hlavní problém Koránu především tkví v jeho výkladu. Slova koránu jsou stále vykládána v duchu starověku, popřípadě středověku. Tedy současný islamismus je stále interpretován jako násilný a netolerantní. Důkazem toho je například zákaz čtení Bibli v Saudské Arábii, které je dokonce trestným činem. Američan, který si ji nedopatřením nechal v hotelovém pokoji, je kvůli tomu ve vězení. Naproti tomu, jak křesťanství, tak i judaismus, také velmi stará náboženství prochází neustále modernizací. Ukažme si to na příkladu, kdy byly příkazy Boží dobýt kanaánská města. Pro současného žida nebo křesťana se jedná o minulost a historii.
Zatímco jejich tolerance vůči křesťanství je nulová, naše tolerance vůči islámu je až velkorysá. Zachází to až tak daleko, že zástupce Ústředí muslimských obcí si u nás dovolí nárokovat v televizi právo žít na území České republiky podle práva šaría. A teď zbystřete, protože je velice zajímavé, jaké principy tento kodex obsahuje. „Džihád, který je definován jako svatá válka proti nemuslimům je povinností každého muslima. Muslim, který se zřekne islámu musí být okamžitě zabit. Nemuslimové nejsou před zákonem stejní, jako muslimové. Pokud chtějí přežít a zůstat v bezpečí, musí dodržovat stanovená pravidla šaría.“
Migrace muslimů, a i dalších lidí s rozdílnou kulturou, je samozřejmě jev, kterému nelze zamezit. Ale důležité je jedno a zásadní pravidlo, oni se musí přizpůsobit našim zákonům a respektovat naše tradice a naši kulturu. Existuje několik oblastí, při kterých bychom měli být obezřetní. Jedná se o žádosti muslimských obcí o registraci jejich církve jako druhého stupně. Udělení tohoto vyššího stupně umožňuje získat zvláštní práva, například uzavírat sňatky, možnost vyučovat náboženství na státních školách, budovat vlastní školy atd. A další důležitá oblast, při které bychom měli být na pozoru je povolování staveb mešit. Jasná ukázka toho je Francie, kam rozhodně nechceme dospět.
A co dodat na závěr? V roce 2000 se na poli Evropské unie vášnivě diskutovalo o podobě Ústavy pro Evropu. Byly do začátky a většina z nás neměla jasno o podobě preambule. Zda do ní zahrnout text, že evropská kultura vychází z křesťanských tradic. Já si dnes myslím, že tato věta tam rozhodně zaznít měla. Dáme tím jasně najevo, že kdo s námi chce žit společně pod střechou Evropy, musí respektovat a uctívat naše tradice.
