Pokouším se zjistit, proč je ještě nemáme a co udělat pro to, abychom se jich dočkali. Jaká je realita? Většina odpovědných úředníků na ministerstvu dopravy prohlašuje, že rychlou železnici potřebujeme, zároveň však jedním dechem jmenuje desítky důvodů, proč to nejde a proč to bude složité.
Otevřeně přiznávám, že z dosavadního tempa příprav jsem zklamaný. Po inspiračním výjezdu Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny do Švýcarska jsem za vlastní prostředky procestoval Španělsko, které je v rychlosti výstavby skutečným vzorem. Uspořádal jsem dvě železniční konference v Pardubicích, mnohokrát jsem jednal s vedením ministerstva dopravy. A proto dnes říkám: už dost!
Hybatelem dění se od této chvíle stává Hospodářský výbor PSP ČR. V listopadu 2016 jsme zde přijali usnesení, kde zavazujeme ministra dopravy Dana Ťoka, aby ustavil pracovní skupinu k VRT. Ta již začala pracovat, má za sebou první výstupy. Při jejím zasedání jsme my poslanci jednoznačně odmítli konzervativní plány ministerstva dopravy na pouhé vylepšení rychlostí směrem k 200 nebo 250 km/h. Budeme jasně a důsledně žádat návrhovou rychlost spojení na 300 km/h!
Jsem rád, že vysokorychlostní železnice má ve Sněmovně podporu napříč politickým spektrem. Výše uvedené kroky Hospodářského výboru podporujeme nejen s kolegy z koalice, ale především s odborníky z opozice – s Karlem Šidlem z KSČM a s Františkem Laudátem z TOP09. Za to jim patří velký dík!
A jaký je další „jízdní řád“ příprav rychlých spojení?
- Na únorové schůzi PSP ČR chceme toto téma zařadit jako bod jednání
- Snažíme se prosadit ambiciózní usnesení, které by zavázalo vládu poskytnout na přípravu VRT dostatečné prostředky i lidské zdroje. Dále chceme, aby studie i projekty počítaly s výše uvedenou návrhovou rychlostí 300 km/h.
- Po vládě budeme chtít v pravidelných intervalech předkládat zprávu o tom, jak přípravy pokračují
- K součinnosti vyzveme i jednotlivé kraje prostřednictvím Asociace krajů ČR.
V debatách jsem zaznamenal i úvahy o tom, že na výstavbu VRT by se měla vyčlenit (chcete-li založit) nová, samostatná státní organizace. S touto cestou nesouhlasím a budu ji odmítat. Jednoznačnou odpovědnost za železniční infrastrukturu má současný správce sítě – SŽDC (Správa dopravní železniční cesty). Vím, že zde pracuje řada zapálených odborníků, kteří rozumí své práci. A budu je podporovat. Ano, někdy jsou napadání z pomalé činnosti a z toho, že nahrávají velkým projekčním kancelářím. Musíme však myslet na platnou legislativu a na to, že když se některý uchazeč odvolá v soutěži, musí mu UOHS vyhovět a jeho námitku posoudit. I zde je však cesta ke zrychlení. Chci jednat s vedením Úřadu pro ochranu soutěže a vyvíjet tlak na to, aby jeho rozhodnutí byla nejen rychlá, ale hlavně dlouhodobě konzistentní a předvídatelná.
Co říci závěrem?
Aktuální materiály ministerstva dopravy hovoří o tom, že na Drážďany bychom mohli jezdit v roce 2030 a mezi Prahou a Brnem v letech 2050. Tak tudy, pánové, cesta nevede! Odpovědně prohlašuji, že při současné vůli politické reprezentace a při změnách legislativy, které nyní probíhají sněmovnou, musíme být schopni začít stavět do pěti až sedmi let. Znamená to, že nejpozději v roce 2025 musí naše republika zprovoznit první rychlé úseky a ty další musí navazovat v rychlém sledu.
Jedna úsměvná poznámka na vzáěr. Je milé, že důležitost rychlých železničních spojení pochopil i premiér Bohuslav Sobotka. Odborníci vědí, jakou váhu mají premiérská prohlášení pár měsíců před parlamentními volbami, ale buďme za ně rádi. Věřím, že podpora ČSSD vytrvá i po letošním říjnu, ať už volby dopadnou jakkoliv.
Psáno pro blog.idnes.cz
