Obě komory Parlamentu ČR se proto zabývaly vládní novelou tohoto zákona, konkrétně pak Senát tento týden.
„Návrh novely tedy zejména upřesňuje a posiluje pravomoci obcí a policie. Umožňuje řešit konflikty při výkonu práva shromažďovacího, aktualizuje zastaralou právní terminologii a omezuje instituty, které vyšly z užívání. Reaguje také na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu, zpřesňuje též správní trestání,“ shrnuje podstatu novely senátor Martin Tesařík, který byl zpravodajem k této novele za Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.
Hlavní změnou v navrhované normě je posílení pravomocí obecních úřadů před konáním shromáždění. Návrh např. umožňuje pružněji řešit kolize mezi více shromážděními bez nutnosti zákazu některého z nich. Ale třeba i kolize mezi shromážděním a kulturním podnikem, jako jsou např. městské trhy nebo koncert. Novela zákona má umožnit efektivní výkon práva na pokojné shromažďování coby základního ústavního práva. Zároveň ale zajišťuje dostatek pravomocí pro obecní úřady a policii, když shromáždění přestane být pokojné.
„Po diskusi ve třech senátních výborech a na plénu Senát vrací novelu zákona do Poslanecké sněmovny s dvěma pozměňovacími návrhy, které normu zpřesňují, zejména pak v kontextu s Listinou základních práv a svobod,“ konstatuje Martin Tesařík. Prvním návrhem se okruh možných schvalovatelů shromáždění rozšiřuje z občanů ČR na jakoukoli fyzickou osobu. Druhým návrhem se doplňuje výčet shromáždění, která se neoznamují, a o tzv. spontánní shromáždění. „Věřím, že poslanci tyto naše návrhy přijmou,“ říká senátor Tesařík.