Sotva se zavřely volební místnosti za posledními voliči a objevily se první výsledky naznačující přesvědčivé vítězství Babišova ANO, okamžitě se vyrojily kritické a hanlivé názory tzv. pražské kavárny.
Že prý jsou naši voliči hloupí, protože se nerozhodli pro tradiční partaje nebo že v naší republice dokonce zemřela demokracie. Stačí si přečíst několik komentářů k čerstvě proběhlým volbám třeba v Reflexu: „Vítězství Andreje Babiše: Národ zvolil nesvobodu“ případně „Prohra liberálního světa“. Nebo slova lídra Starostů Farského na Seznamu: „Volby dopadly hrozivě". Typické je, že se nejkritičtější hlasy ozývají nejvíce právě od současných politických trpaslíků, TOP 09, KDU-ČSL nebo Starostů, kteří ve volbách propadli a dostali se do Sněmovny jen tak tak s odřenýma ušima.
Nic takového se samozřejmě nestalo. Voliči rozhodli o tom, že chtějí změnu a že standartní strany jim nejspíš nemají momentálně co nabídnout.
Kromě toho 78 poslaneckých mandátů hnutí ANO je sice úctyhodný výsledek, ale k postavení jednobarevné vlády to ANO nestačí. Buď se tedy ANO domluví na vládní koalici s dalšími stranami a bude muset při svém vládnutí respektovat i názory svých vládních partnerů, nebo postaví menšinovou vládu a bude se muset snažit získat podporu pro svoje vládní návrhy napříč celým politickým spektrem. V žádném případě ale nebude moci vládnout samostatně.
Co mě naopak překvapuje, je neochota některých politiků účastnit se povolebních jednání s vítězným hnutím ANO. Již včera se v tomto smyslu vyjádřil předseda KDU-ČSL Bělobrádek, jehož strana s pouhými 6 poslanci ale stejně neznamená pro ANO v parlamentních počtech významnější podporu. Dnes odmítl jednat s vítězem voleb také předseda ODS Petr Fiala. To považuji za daleko vážnější, neboť povolební spolupráci dvou nejsilnějších stran považuji, co se týká jejích politických programů i počtu mandátů za nejlogičtější.
Pánové předsedové si ještě nejspíš neuvědomili, že předvolební kampaň včera skončila a začala každodenní politická práce ve prospěch této země. Kvůli té jim totiž voliči dali své hlasy. Vyhýbání se vládní odpovědnosti bez předchozího jednání je proto znevážení vůle voličů a není absolutně na místě. V opačném případě přijdou hlasy, které od voličů jejich strany dostaly, vniveč a nemají ve sněmovně co dělat.
