Impozantní pro mne například bylo, jak se Jiří Drahoš z celkem „neznámého“ akademika, o kterém vědělo jenom pár členů akademické obce, během kampaně stal veřejně známou osobností, o které se vedou diskuse v každé české hospodě. Líbí se mi také jeho fyzická zdatnost a domnívám se, že jej jeho skvělá kondice, při jeho věku 68 let, musí stát dosti úsilí a vůle. A líbí se mi jeho ochota a připravenost naslouchat cizím názorům. Bohužel ale ty své vlastní, na můj vkus, příliš rychle mění podle toho, jaká je právě na “trhu“ poptávka.
Prezidenta jako je pan profesor Jiří Drahoš bych podpořil tehdy, pokud bych si mohl být jist, že naši Českou republiku čekají v příštích dvaceti letech pouze ospalý klid v lůně spořádané, spravedlivé a mocné Evropské unie a nekončící ekonomická prosperita. Taková budoucnost nás ale, bohužel, s největší pravděpodobností nečeká. Ba co víc, obávám se, že pravý opak bude pravdou.
Otázkou proto je, zda si v dnešní pohnuté době a můžeme takového prezidenta dovolit?
Prezidenta, který by nepochybně dobře reprezentoval při oficiálních příležitostech naši zemi. Ale současně by šel na ruku Bruselu při řešení uprchlické krize (viz jeho podpis pod petici vědců na podporu migrace) nebo při Junckerově snaze o ještě větší centralizaci moci v Bruselu.
Prezidenta, který je neautentický, neboť vyjadřuje názory těch, kteří jej finančně podporují, nikoli svoje vlastní. Co vlastně víme o skutečných názorech Jiřího Drahoše kromě obvyklých předvolebních klišé? Nic. Nebo skoro nic, kromě toho, že prezident Miloš Zeman dělá všechno špatně a že jej proto musí co nejdříve vystřídat.
Česká republika ale dnes nepotřebuje za prezidenta ani vítače imigrantů, ani poslušného kývače a podporovatele Junckerových eskapád, ani někoho, kdo jen papouškuje názory svých chlebodárců. Naopak, v čele našeho státu potřebujeme silnou osobnost, pro kterou jsou prioritou a věcí cti naše české národní zájmy, ať již ekonomické, politické, bezpečnostní nebo i další. Nikoli tedy zájmy Bruselu nebo různých multi-kulti nevládních organizací, toužících po celoevropské německo-francouzské vládě, ale především zájmy naší České republiky.
Byl to současný prezident Miloš Zeman, který před časem, slovy hrdiny z filmové epopeje Avatar, na téma imigrace prohlásil: „Tato země je naše!“ Naše země je totiž, jakožto integrální součást Evropské unie, také konfrontována s masivní vlnou ekonomických migrantů, bez ohledu na to, že se momentálně hrnou jako kobylky především do bohatších států západní Evropy. A stejně tak je, společně s dalšími státy ve střední Evropě, pod masívním tlakem Bruselu, aby přijala jeho diktát.
Prezident Miloš Zeman je pro mne garancí, že se jako příští prezident, tak jak to činí již dnes, proti neracionálním požadavkům bruselských pánů postaví. A proto má ve druhém kole prezidentské volby také můj hlas!
