Kosovský premiér Hashim Thaci byl zvláštním tribunálem v Haagu obviněn z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti, včetně téměř stovky vražd. Dle obžaloby se Thaci měl těchto skutků dopustit na konci devadesátých let coby jeden z velitelů UÇK v bojích proti srbským silám. Během bojů v Kosovu podle některých zdrojů osobně fyzicky likvidoval své odpůrce a mučil zajatce. Objevila se tvrzení, že byl zapleten do ilegálních obchodů s lidskými orgány, které kosovští Albánci během konfliktu odebírali zajatým Srbům, ale i samotným Albáncům, kteří nesouhlasili s praktikami povstalců.
Thaci ale nebyl jediným strůjcem kosovské tragédie a neměl by proto také být jediným, kdo za ni bude pykat. Stačí si jen připomenout bývalou ministryni zahraničí USA, Madeleine Albrightovou, iniciátorku „humanitárního bombardování“ Jugoslávie. Její výrazné angažmá v řešení otázky nezávislosti Kosova a pomoc Thaciho teroristické UCK bylo následně, po osamostatnění Kosova, ohodnoceno příjemně okrouhlou sumičkou 20 milionů dolarů. Tu její společnost Albright Capital Management vydělala, když při „cinknuté“ privatizaci koupila kosovské telekomunikace, firmu Ipko, aby ji následně se ziskem prodala slovinskému Telekomu. Stejně tak například generál NATO Wesley Clark, který velel spojeneckým operacím při kosovské krizi v roce 1999, „čistě náhodou“ výhodně koupil kosovské hnědouhelné lignitové doly.
Ale není ani třeba chodit tak daleko. Co třeba role tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga při osamostatnění Kosova? Po internetu koluje vícero jeho fotografií s Hasimem Thacim. Copak asi jemu zůstalo za prsty? Tolik se angažoval pro nezávislost Kosova na Srbsku, že dokonce vyhlásil jeho uznání Českou republikou proti výslovné vůli našeho Parlamentu. Znám jej natolik dobře, abych věřil, že zadarmo to jisto jistě nedělal. A jestli mu zaplatila sama „krvavá“ Madeleine nebo jeho přátelé z Bilderbergu, jestli penězi nebo politickým vlivem, není vůbec důležité. Pravdou zůstává, že se Česká republika, tímto fakticky protiústavním krokem, postavila po bok zemí, které napomohly UCK uskutečňovat další etnické čistky mezi kosovskými Srby a stály za „humanitárním bombardováním“ s několika tisícovkami jak srbských tak i albánských obětí mezi civilním obyvatelstvem.
