Ministr Babiš se ohání příklady z Itálie či Chorvatska, Kalousek a další kritici tohoto kroku zase ochranou živnostníků. No, překvapuje mne, že je stejní „ochránci“ drželi v době svého vládnutí pěkně pod krkem. Přijde mi to spíš jako taková jalová snaha o zviditelnění při současné neschopnosti uchopit jiná, závažnější témata. Na druhou stranu, schovávat si účtenku od pizzy pro případnou kontrolu, jako se to nyní děje v Itálii, mně také nepřijde jako to pravé.

Před pár dny jsem s tímto fenoménem – instalací registračních pokladen - získal osobní, dosti kuriózní zkušenost. Jeden můj známý, poněkud svérázný majitel penzionu s restaurací na horách na mne „vystartoval“ s tím, že „Co to tam v té Praze s tím Babišem a pokladnami zase vyvádíte?“ Že mu to prý poškodí „kšeft“. Reagoval jsem tím, že on přece registrační pokladny dávno používá a kontroluje si tak poctivost svého personálu. Jeho reakce mě rozesmála a současně šokovala. Prý: “ No jo, ale takhle snad nakonec budu muset začít platit daně, ne?“

Tak já si myslím, že daně se v každém případě platit mají. Otázkou ovšem je, v jaké výši. Každý stát by si, podle mne, měl svoji vrstvu živnostníků a malých podnikatelů nejen chránit, ale možná doslova hýčkat. Vždyť jsou to oni, kdo zpravidla tvoří většinu hodnot v zemi, se ziskem neutíká do zahraničí jako velcí investoři, ale utrácí ho doma, kde vytváří velkou část pracovních míst atd. Tvoří střední vrstvu, která je jádrem každého národa. No a pokud ji daněmi udusíme, zmizí a staneme se národem několika málo velkopodnikatelů a masy proletariátu. A to asi nikdo nechceme.

Jsem proto pro zavedení registračních pokladem tak, aby daně museli platit všichni stejně a slušní živnostníci nebyli znevýhodňováni proti šikovným vykukům. Na druhou stranu by tyto daně měly být vyměřeny pouze v takové výši, aby živnostníkům umožnily slušné živobytí bez potřeby „lumpačit“!