jsem připraven a odhodlán předložit do podrobné rozpravy pozměňovací návrhy, které zachovají pro obce a pro kraje potřebný a zasloužený podíl z vybraných daní. Účelem těchto pozměňovacích návrhů tak je, aby se podíl z rozpočtového určení daní pro územně samosprávné celky nesnižoval.
Účelem je, aby zůstal na dosavadní úrovni. To znamená pro obce ve výši 25,84 %, pro kraje ve výši 9,78 %.
A nyní něco z historie. Boj obcí za podíl z RUD, který bude umožňovat potřebný rozvoj, má poměrně bohatou a zajímavou historii. Sahá až do roku 2006, kdy se na Zlínsku zformovala skupina starostů především malých obcí, kteří protestovali proti tehdejší daňové diskriminaci. V roce 2007 podepsalo přes 1500 obcí a měst ze všech regionů naší země Smlouvu obcí a měst proti daňové diskriminaci. Dokonce si dvě obce na diskriminaci stěžovaly o českého Ústavního soudu a následně i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Protesty představitelů samospráv uspěly a tehdejší ministr financí připravil změnu zákona o RUD.
Součástí dohody mezi tehdejším ministrem financí a starostou a místostarostou dvou iniciativních obcí byl závazek, že obě obce stížnost ze Štrasburku vezmou zpět a představitelé výzvy se zapojí do práce ministerské komise pro další změnu zákona. Vláda však tehdy padla a tím se zastavily práce na novém zákoně. Zato však na straně jedné zmíněný starosta a místostarosta iniciovali vznik politického hnutí STAN a na druhé straně zmíněný tehdejší ministr financí založil stranu TOP 09.
Následně spolu šly oba dva tyto subjekty do sněmovních voleb 2010 s cílem zákonem dosáhnout pro samosprávné celky důstojného podílu z RUD. A právě kvůli novele zákona a navýšení podílu obcí na RUD se uskutečnila ve středu 21. 9. 2011 v Praze úžasná demonstrace více než 1000 starostů z celé ČR, které jsem měl tu čest se i já jako starosta z Chrastavy osobně zúčastnit. Mezi tou více než tisícovkou starostů byla řada dodnes známých tváří, jako například současná místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová.
Demonstrace započala podpisovou akcí na náměstí Jana Palacha a pokračovala pochodem k Úřadu vlády, kde se setkala s premiérem Petrem Nečasem. Ten novelu o RUD slíbil a své slovo jako chlap opravdu dodržel. Protože tuto akci natáčela TV Chrastava, dodnes se na ni občas podívám. Ta síla a jednotná vůle starostů byla tehdy opravdu fantastická. Ovšem ani tehdejší navýšení podílu daní na RUD nebylo dostatečné. Proto byl tento podíl ještě opakovaně navýšen v dalších letech a k dnešnímu dni tak činí tedy těch 25,84 %. A aby byla učiněna alespoň částečná náprava i v případě krajů, kde byl podíl stanoven na současných 9,78 %.
Výše podílu z RUD, která platí v současné době, zaručuje samosprávným celkům možnost rozvoje a uspokojování potřeb občanů samosprávného celku, byť dle mého názoru je zde ještě prostor pro navýšení tohoto podílu či pro změny parametrů pro ještě spravedlivější rozdělení mezi jednotlivými samosprávnými celky s ohledem na existenci či neexistenci škol a dalších kritérií.
Jsem však ostře a zásadně proti jakémukoli snížení tohoto podílu, jak je navrženo v předloženém zákoně. A ani žádný argument týkající se snižování schodku rozpočtu, který by měl odůvodnit snížení podílu pro obce a kraje z RUD neobstojí. Daně se totiž v každém roce vyberou v takové výši, v jaké se vyberou. A jejich rozdělení mezi stát a samosprávné celky z celkové výše vybraných daní neodebere ani nepřidá ani korunu. Jen dle návrhu zákona z nich má stát získat více pro sebe právě na úkor obcí a krajů. A proti tomu já svým pozměňovacím návrhem důrazně protestuji. Snížení podílu z RUD pro obce a kraje je v přímém rozporu s požadavky na jejich řádný rozvoj.
Preventivně odmítám protiargument, že se o 80 % zdvihne základna pro výpočet daně z nemovitostí, která je příjmem obce. A to nejen proto, že možnost navýšení daně z nemovitostí je v moci obcí již dnes prostřednictvím místního koeficientu, ale též proto, že obce daňovým balíčkem budou mít i další ztráty příjmů, jako je například snížení národních dotací, snížení nebo zmrazení valorizace příspěvku na výkon přenesené působnosti či snížení či dokonce zrušení kofinancování u akcí z IROP či snížení podílu rozdělení výnosů z hazardu. A to opět na úkor státu, který si polepší.
Jako dlouholetý starosta velmi dobře vím, že pro obce je podíl z RUD její DNA. Jeho nedostatečná výše a snaha o nápravu vedla před lety, jak jsem již zmínil, ke vzniku politického hnutí STAN. Úkol dosáhnout potřebné výše podílu se z větší části podařil. Nyní je dle mého nejlepšího svědomí a vědomí naším úkolem minimálně zachovat tento již dosažený podíl či lépe usilovat o jeho další navýšení. V žádném případě však nedopustit jeho snížení. Byl by to zásadní krok zpět proti obcím a proti krajům a především proti všem občanům v územněsprávních celcích žijících.
Mimochodem palčivé otázky ohledně RUD jsou si dobře vědomi i hejtmani, a tak šest z nich, dva nominovaní STAN, po jednom za Starosty pro Liberecký kraj, KDU-ČSL, ANO a SOC-DEM, podalo řádně odůvodněný společný návrh na zásadní navýšení RUD pro kraje a o více než 1 % návrhy navýšení oproti současným 9,78 % na více než 10,81 %, ke kterému vláda zaujala neutrální, opakuji, neutrální stanovisko. V mém pozměňovacím návrhu žádné navýšení podílu navrhováno není. Ale jen a pouze zachování stávajícího stavu.
VUZP schválil pozměňovací návrh, kde alespoň zachovává podíl obcí z naprosto klíčové daně, z DPH. Jsem proto připraven jako pro nouzovou variantu hlasovat i pro tento pozměňovací návrh, protože nebude celkově na snížení podílu z RUD tak veliké, byť se dle tohoto návrhu podíl daně z příjmu právnických a fyzických osob naopak snižuje ještě více, než je ve vládním návrhu.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, když si znovu v očích promítám, jak vlastně vznikalo hnutí STAN, je mi naprostou záhadou, jak mohli přistoupit na snížení podílu z RUD.
Děkuji za pozornost.