Senát - proč jsem nepodepsal a nepodepíši ústavní žalobu Senátu na prezidenta republiky
Ústavní žaloba se skládá ze 7 bodů. Pět z nich (A.,B,C zcela a D a G zčásti) jsou činy z minulého volebního období, které jsou dle mého právního názoru po uplynutí tohoto volebního období nežalovatelné (žaloba se musí v tomto období podat).
Autoři žaloby tvrdí, že funkce prezidentovi od spáchání činů z minulého období nezanikla, neboť v poslední den minulého volebního období 8. března 2013 složil slib, kterým zůstal ve funkci prezidenta a proto může být i nyní žalován za činy z prvního volebního období.
Já mám ovšem zcela jiný právní názor. Ústava stanovuje v čl. 55 prezidentovi volební období na pět let. Zároveň zákon o Ústavním soudu zná pojem "zánik funkce uplynutím doby NA KTEROU BYL ZVOLEN" (pozn.: čtyři poslední slova jsou v žalobě vynechána, viz. str.48). To znamená, že prezidentovi funkce (první mandát) o půlnoci 8. března 2013 zanikla, na čemž nic nemění ani to, že 8. března 2018 získal podpisem slibu ve 14.09 hod. funkci (mandát) novou (a po zbývající část dne 8. března 2018 byl vlastně ve dvou funkcích, běžely mu dva mandáty, byl prezidentem jakoby 2 x, jev mimochodem běžný i u senátorů po nových volbách). Zánikem funkce, která trvala od 8. března 2013 do 8. března 2018 zanikla možnost prezidenta za skutky tohoto období žalovat (§ 98 (3) zákona o Ústavním soudu stanovuje, že zánik funkce uplynutím doby na kterou byl zvolen, není důvodem pro zastavení řízení. Z toho ale současně plyne, že samotné podání žaloby musí být v období, kdy ještě funkce uplynutím doby, NA KTEROU BYL ZVOLEN, neuplynula).
Autoři žaloby tím, že obě funkční období spojili v jedno, udělaly ze dvou 5letých mandátů jeden 10letý, což ovšem odporuje Ústavě, která explicitně stanovuje, jak jsem již výše uvedl, mandát 5letý (však také oba mandáty jsou de iure zcela oddělené, počínaje novou kandidaturou po nový slib).
Pokud hlavní autor žaloby chtěl, mohl navrhnout žalobu na prezidenta za skutky při běhu prvního mandátu v době tohoto prvního mandátu (senátorem byl) a docílil by (pokud by mu dal ÚS za pravdu) toho, že by Ústavní soud odebral prezidentovi i způsobilost mandát znovu nabýt. Co má dle autorů žaloby dělat ÚS teď? Odebrat za činy při výkonu prvního mandátu mandát druhý?
Fotbalová paralela: Rozhodčí nemůže v současném utkání vyloučit fotbalistu za faul v minulém utkání. Ovšem mohl ho za faul v minulém utkání vyloučit v tomto minulém utkání a fotbalista by pak nepochybně dostal trest, že by nesměl nastoupit v utkání následujícím tzn. současném.
Bod E – Poche
Autoři žaloby tvrdí, že nejmenováním Pocheho na funkci ministra porušil
prezident hrubě Ústavu. Přikládám jako přílohy dopisy, které obsahující
následující:
24. června 2018 píše prezident premiérovi – návrh ČSSD na Pocheho se mě nelíbí, chtěl bych Hamáčka
25. června 2018 v 9.10 píše premiér prezidentovi – navrhuji tyto ministry….včetně Pocheho…
25. června 2018 v 9.10 píše premiér prezidentovi druhý dopis – jestli nechcete Pocheho tak jmenujte Hamáčka
Dopisy tedy dokazují, že to byl premiér, který umožnil prezidentovi jmenovat buď Pocheho nebo Hamáčka dle jeho vlastního výběru v ten samý den, v tu samou hodinu, v tu samou minutu, kdy mu poslal návrh na Pocheho.
Žaloba je tudíž v tomto bodě zcela nesmyslná.
Z důvodů výše uvedených a v souladu se svým slibem, že svůj mandát budu vykonávat dle svého nejlepšího svědomí a vědomí, jsem nepodepsal a nepodepíši ústavní žalobu Senátu na prezidenta republiky a na plénu (zřejmě v září) budu hlasovat proti podání žaloby.
Text žaloby je uveden na https://www.zalobanaprezidenta.cz/
