Desáté zastupitelstvo, 18.12.2013, mělo o poznání větší význam. Paradoxně největší diskuze se vedla o bodě, který na jednání vůbec nebyl zařazen. Rada kraje totiž již nějakou dobu před jednáním schválila snížení počtu tříd dvou zlínských gymnázií ze čtyř na tři. Část studentů a učitelů využila jednání zastupitelstva k vyjádření nesouhlasu s tímto krokem.
Jak jsem uvedl i při diskuzi na zastupitelstvu, krok rady je věcně správný, je ale neuvěřitelně špatně vykomunikovaný. Při neustále ubývajícím počtu středoškolské generace, což se děje již minimálně od roku 2007, není možné ponechat stejný počet gymnaziálních tříd, protože volné kapacity gymnázií budou zaplňovat žáci, kteří by jinak šli na odborný maturitní obor, a volné kapacity maturitních oborů žáci, kteří by se jinak šli vyučit. Přitom studium gymnázia rozhodně není pro každého. Na gymnázium by měl jít pouze člověk, který má téměř stoprocentní jistotu, že se dostane na vysokou školu, jinak mu bylo studium na nic. Jen málo zaměstnavatelů hledá absolventy gymnázií, a ti co ano, těm většinou nezáleží, jestli jde o absolventa průmyslovky či gymnázia, absolvent průmyslovky má tedy zpravidla větší uplatnění. Navíc vystudovat vysokou školu může člověk i po absolvování průmyslovky. Existuje i argument, že mezi absolventy gymnázií je nižší nezaměstnanost než mezi absolventy odborných škol, ale to je jednak většinou proto, že mají i tu vysokou, nebo proto, že si udělají řadu (pro veřejné rozpočty drahých) rekvalifikací, které by vůbec nemuseli dělat, kdyby šli na jiný obor. Upozornil jsem i na některé nesmyslné argumenty odpůrců sloučení, které jsem zaslechl v různých diskuzích. Např. že šest tříd gymnázia je pro sedmdesátitisícové město Zlín málo. Inu, pro někoho málo, okres Kroměříž má stejný počet tříd gymnázia na sto tisíc obyvatel.
Jak již jsem uvedl, kritika rady za špatnou komunikaci je zcela na místě. Za rok 2013 šlo již o druhý studentský protest na zastupitelstvu. Přitom se domnívám, že ten první (sloučení škol ve Vsetíně) by při lepší komunikaci vůbec být nemusel. Byť to ze zákona není nutné, mohl být návrh na snížení počtu tříd předjednání na školském výboru zastupitelstva, což se nestalo, a výbor se to dozvěděl až po rozhodnutí. Zde hraje i roli absurdní zákon o krajích, který nutí zastupitelstvo projednat drobné a naprosto nepodstatné technické změny ve zřizovacích listinách škol, mnohem zásadnější otázky, jako počty tříd nebo otevírané obory, jsou v kompetenci rady. A samozřejmě mělo vše být projednáno i se studenty.
Zarazila i mě reakce radního pro školství Navrátila, který tvrdil, že je správné, že je věc v kompetenci rady, protože jde o odbornou záležitost. Jednak se domnívám, že v kompetenci zastupitelstva jsou daleko odbornější záležitosti (plány vodovodů a kanalizací, dotace na hospodaření v lesích apod.), jednak se domnívám, že kritérium pro to, co rozhoduje rada a co zastupitelstvo, by měla být důležitost a závažnost rozhodnutí, ne jejich odbornost.
Dále pan radní prohlásil, že projednávat věc se studenty nemělo smysl, protože by to jejich názor stejně nezměnilo. Já se domnívám, že ve slušné společnosti má vždy vyříkat si argumenty smysl, i když to názor protistrany nezmění. V každé diskuzi se mohou objevit zajímavé nové myšlenky a navíc zájmem o diskuzi s protistranou dáváme najevo, že byť s ní nesouhlasíme, její názor nás zajímá. Studenti zlínských gymnázií si stěžovali, že kvůli omezení diskuze nemohli na zastupitelstvu vyjádřit všechny své myšlenky. Na zastupitelstvu však není čas jen na toto a proto by samostatná debata k problému mimo zastupitelstvo dala studentům možnost své argumenty přednést. No, nedá se než dodat, jestli chce rada protest studentů na zastupitelstvu každého půl roku, nezbývá jí, než v takto špatné komunikaci o záležitostech školství pokračovat.
Jelikož bylo zastupitelstvo posledním v roce, byly hlavními body strategické dokumenty. Jedním z nich byl rozpočet, který bohužel opět musel být schválen jako schodkový, s příjmy 7,9 mld. Kč a výdaji 8,7 mld. Kč, schodek tedy činí 0,8 mld. Kč. Dále byl schválen i rozpočtový výhled do roku 2017, který je naopak na všechny roky přebytkový. Dalšími schválenými klíčovými dokumenty byly Aktualizace Strategie rozvoje do roku 2020 a Program rozvoje do roku 2016 a Plán rozvoje 2014.
Podstatné byla také schválení veřejných zakázek. V sociální oblasti jde o výstavbu domovů pro seniory ve Vsetíně a ve Valašském Meziříčí. V oblasti dopravy jde o silnice Uherský Ostroh – Hluk a Brumov –Návojná. Pro tyto silnice a sedm dalších byla schválena i žádost o spolufinancování z regionálního operačního programu, celkové náklady těchto staveb činí 373 mil. Kč.
Zastupitelstvo také schválilo dotace na činnost pro Filharmonii Bohuslava Martinů, regionální knihovny a koordinátora veřejné dopravy. Dále byly schváleny finanční prostředky na hospodaření v lesích a příspěvek svazku obcí Břestek, Tupesy a Zlechov na mimořádné náklady opravy kanalizace. Na základě žádosti obce Lhotsko byl také upraven Plán rozvoje vodovodů a kanalizací.
Napomoci zahraničním vztahům by pak mohla schválená smlouva o spolupráci s Žytomyrskou oblastí na Ukrajině.
Diskuzi opět vyvolávalo zdravotnictví, kroměřížské nemocnici musel být poskytnut i úvěr kvůli platební neschopnosti. Posléze pak v lednu vedla situace radu kraje k odvolání stávajícího ředitele nemocnice a jmenování nové ředitelky Lenky Mergenthalové z Kalouskostrany. Zda je volba členky strany nejvíce kritizující, ale zároveň nejvíce generující dluhy pomocí kroměřížské nemocnici nebo dalším hřebíčkem do rakve, ukáže jen čas…
