Na konci zastupitelstva se totiž volil nový radní, protože dosavadní radní Čuba z pozice radního i zastupitele odstoupil. Novým radním byl v tajné volbě díky koaliční smlouvě poměrně hladce zvolen Josef Novák, další zastupitel za SPO (zemanovce).
I celé jednání plynulo relativně hladce. Za klíčový bod vzhledem k situaci našeho zdravotnictví považuji schválení Stipendijního programu pro zdravotnické obory. Na roční studium v posledním ročníku přispěje kraj spolu s nemocnicí, kde se student – budoucí lékař zaváže pracovat na minimálně 2 roky, 50 000 Kč. Pro nelékařské pracovníky jde o 25 000 Kč při závazku na 3 roky.
Za důležité považuji i schválení posledních dotací z Programu výměny zdrojů tepla (tzv. kotlíkových). Rada kraje předtím navýšila rozpočtovanou částku, aby se dostalo na všechny, kteří žádost podali.
Dotacemi bylo podpořeno i deset obcí, aby mohly financovat tvorbu územního plánu, Povodí Moravy, které mohlo realizovat osazení zábradlí na plavebních komorách nebo několik dětských dopravních hřišť. Individuální dotací bylo podpořeno Valašské muzeum v přírodě – na obnovu vyhořelého objektu Libušín.
Za významné body, které byly schváleny, lze považovat i aktualizaci sítě sociálních služeb nebo dohodu s ministerstvem o zimní údržbě silnic I. třídy – ta bude nově svěřena kraji, aby tyto silnice mohly být udržovány společně s ostatními silnicemi.
Zajímavou debatu vzbuzovaly dodatky ke zřizovacím listinám škol. Přijetí dodatků bylo nutné z hlediska změn zákonů týkajících se školství, nicméně někteří zastupitelé (a předtím i členové školského výboru) měli pocit, že by se podporou bodu kladně vyjádřili k inkluzi v podobě, v jaké nyní probíhá. To je samozřejmě nesmysl. K současné podobě inkluze mám osobně velké výhrady, a pokud mě někdo vyzve, abych proti ní vystoupil, rád mu vyjdu vstříc. Koneckonců školský výbor kraje již jednou negativní stanovisko k inkluzi vyjádřil. Ale nepodpoření tohoto bodu by jen dostalo současné zvláštní či praktické školy do problémového právního postavení a problém s inkluzí by určitě nevyřešilo. To si uvědomila i většina ostatních zastupitelů a dodatky byly přijaty.
Ne až tak při zastupitelstvu, ale po něm vzbudil určité emoce i bod, kdy bylo schváleno memorandum o využití věznice v Uherském Hradišti. Sám jsem se skutečně do poslední chvíle rozhodoval, zda bod podpořit, či ne. Nic proti opravě zchátralé barabizny uprostřed centra hezkého města, nic nemám ani proti tomu, aby se v části bývalé věznice vybudovalo muzeum. Pokud tedy půjde o muzeum objektivní, ale to už není starostí politiků, ale budoucích pracovníků muzea. Problém mi v celém memorandu dělalo jedno slovo – memorandum budoucí muzeum nazývalo muzeem totality.
Totalita je slovo, kterým svůj režim popisovali teoretikové italského fašismu. Pojem pak převzali někteří teoretikové kapitalismu, kteří jej začali používat jako údajné pojítko mezi fašismem a „komunismem“ (tedy komunismem, jak jej chápali oni). To přesto, že původní cíle marxistických komunistů byly spíše pravým opakem italské totality a „totalitní prvky“ režimů vycházejících z marxismu byly spíše nežádoucími pozůstatky předsocialistických režimů, zejména ruského carismu – samoděržaví. Často právě také křesťanské (absolutistické) monarchie „z Boží vůle“ naplňovaly charakteristiky „totalitního režimu“ mnohem více než socialistické režimy. Tím v žádném případě nechci popírat, že některé vlády hlásící se ke komunismu napáchaly zbytečné krutosti, včetně excesů v bývalém Československu.
Z výše uvedených důvodů chápu užití slova totalita v daném memorandu jako pokus o politické hodnocení historie, které nenáleží zastupitelstvu jako orgánu veřejné moci, ale historikům. Proti tomu stála jistě chvályhodná snaha opravit věznici a vybudovat muzeum. Po zvážení těchto aspektů jsem se na poslední chvíli rozhodl zdržet se, stejně jako další dva komunističtí zastupitelé. Po hlasování se objevila kritika ostatních komunistických zastupitelů, kteří hlasovali pro. Nebudu se k této kritice připojovat, protože pro byla možnost, kterou jsem do poslední chvíle též zvažoval jako variantu. Možná je to na zamyšlení pro příště – u podobných bodů prodiskutovat všechny aspekty.
