Co se týče útoků na koalici, pokusil se je alespoň zastoupit bývalý hejtman za ODS Libor Lukáš, který v posledním řádném bodě, informaci o činnosti Rady kraje, vyzval našeho radního pro dopravu, Jardu Kučeru, k rezignaci. Měl to být názor celého zastupitelského klubu ODS. Přitom tvrdil, že Petr Nečas se v podle něj podobném problému zachoval jako chlap a odstoupil.
Nelze se nevyjádřit k tomu, jak je tvrzení Libora Lukáše nekorektní. Jaroslav Kučera je veden ve spise StB jako údajný spolupracovník. Nikde však není jakýkoliv důkaz k tomuto tvrzení. A neexistuje ani jakékoliv věrohodné podezření, že by radní Kučera kdykoliv ve své minulosti udělal cokoliv konkrétního, co by komukoliv uškodilo. Neexistuje totiž ani žádná informace o tom, co měl pro StB aktivně dělat.
Oproti tomu Petr Nečas si udělal ze své milenky Jany Nagyové vysoce postavenou státní zaměstnankyni, nechal jí vyplácet velmi nadstandardní odměny, a to zřejmě nejen za milenecký poměr, ale i za to, že za něj obstarávala špinavou práci. Zkorumpování tří poslanců ODS posty ve státních podnicích a sledování Nečasovy vlastní manželky jsou pravděpodobně jen špičkami ledovce z toho, co se pravděpodobně muselo dít. Nebo věříte, že Nečas či jeho milenka jen tak zašli za tajnou službou, ať sleduje Nečasovu manželku? Museli mít již z dřívějška důvěru, že jim služba vyhoví a neudělá z toho skandál. Při čem té důvěry docílili, ať si domyslí každý sám. Stejně tak ať si domyslí každý sám, zda je možné jakkoliv srovnávat Petra Nečase a Jaroslava Kučeru a jaká je úroveň těch, kteří je srovnávat chtějí…
Co se týče věcného obsahu, vyčnívala dvě témata. Prvním byly sociální služby a druhým opět zdravotnictví. Díky určitým počátečním zmatkům byly dva body z oblasti sociálních služeb otevřeny hned na začátku a poté přerušeny, přitom se nakonec zjistilo, že vlastně nic nebránilo jejich projednání v rámci původního pořadí. První bod se týkal schválení dotací na sociální služby, šlo vlastně o dorovnání dotace ministerstva práce a sociálních věcí tam, kde ministerstvo dle názoru kraje dotuje málo. Když jsem si vzpomněl, jak při schvalování rozpočtu opozice bouřila, že je málo sociální, trošku mě zaujalo, že k bodu prakticky diskuze nebyla.
Druhý významný bod z oblasti sociálních služeb se týkal zařazení do Akčního plánu sociálních služeb pro příští rok. Toto zařazení je pak předpokladem k získávání dotací od kraje i ministerstva práce a sociálních věcí. Zde už byla diskuze o poznání živější. O problematice sociálních služeb pro sluchově handicapované v Kroměříži jsem již psal v otevřeném dopise ředitelkám obou organizací ve sporu a dopis jsem poté zveřejnil. Pouze zopakuji, že považuji za maximálně smutné, že se dvě organizace se stejným posláním nedovedou dohodnout a místo, aby spolupracovaly, se soudí… Na poslední chvíli se však pak k zastupitelům dostaly výhrady dvou dalších organizací. Jednou z nich byla Charita svaté rodiny Nový Hrozenkov, která si stěžovala mimo jiné na údajnou špatnou komunikaci s krajem, která měla být příčinou nezařazení jedné z jejích služeb do Akčního plánu. Zda bylo všechno v pořádku, je asi na posouzení kontrolního výboru zastupitelstva. Druhou organizací byla Arcidiecézní charita Olomouc. Zde byl dopis poněkud obsáhlejší. Pisatel, Václav Keprt, si v něm stěžuje, že benchmarking, tedy hodnocení služeb, na základě kterého se Akční plán tvoří, není zrovna dokonalý. Zde bych možná zčásti i souhlasil, některé argumenty, co je podle něj na benchmarkingu špatně, jsou silné a samotného mě napadly. Jsem přesvědčen, že vylepšování benchmarkingu bude pokračovat i nadále. Avšak tvrzení, že neexistuje proti benchmarkingu opravný prostředek, je již nepravdivé. Služby mají mimo jiné možnost dodat specifika, která je mohou při zařazování do Akčního plánu zvýhodnit.
Dovolím si také pár slov z dopisu zveřejnit: „Ještě bych se rád preventivně zastavil u jednoho argumentu, který je Charitám poměrně často předhazován, a to je otázka příspěvku od zřizovatele. Arcibiskupství olomoucké, které je zřizovatelem Charit, nedostává žádné dotace z veřejných zdrojů na zajištění a poskytování sociálních služeb, tak jak je dostávají zřizovatelé příspěvkových organizací, přesto podporuje charitní služby mnoha způsoby.“
K tomu dodám tolik, že si ještě pamatuji slova ministra Kalouska, který říkal, jak církve budou z restituovaného majetku financovat sociální služby. Doufám, že tato slova pan Keprt svému zřizovateli připomene a sám si uvědomí také to, že necírkevní neziskové organizace takové možnosti rozhodně nemají. A měl by si také uvědomit, že kdyby stát nefinancoval platy duchovních, mohl by být rozhodně štědřejší, co se týče sociálních služeb. Žádá-li tedy pan Keprt „Aby všichni poskytovatelé sociálních služeb bez rozdílu zřizovatele měli rovný přístup k prostředkům z veřejných daní“, žádá něco velmi neférového pro organizace, jejichž zřizovateli jsou lidé mnohem chudší než Arcibiskupství olomoucké…
Ovšem bod prošel poměrně hladce. Zřejmě k tomu přispěl i hejtman, který řekl, že další služby bude v případě potřeby možno ještě zařadit dodatečně, pokud se prokáže, že by tam být měly.
Schvaloval se i závěrečný účet za rok 2012, tedy jakýsi výsledek hospodaření kraje. Kraj hospodařil v roce 2012 8,42 mld. Kč a výdaji 8,67 mld. Kč, hospodaření tedy bylo se schodkem 0,25 mld. Kč. To je výsledek o něco málo horší než v roce 2011 (schodek byl tehdy 0,16 mld. Kč), na druhou stranu ale značně lepší, než schodek plánovaný (0,93 mld. Kč).
Byly mimo jiné schváleny drobné změny Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací, které se týkaly obcí Lechotice a Chomýž.
Opozice opět diskutovala ohledně hospodaření nemocnic, ale jako obvykle vystoupení jejích zástupců k ničemu světobornému nevedlo.
Dále byla schválena dotace obci Zahnašovice na úpravu křižovatky na silnici, přes kterou se mnoho řidičů vyhýbá Holešovu a která je též známá množstvím dopravních nehod.
Bylo podpořeno i 25 žádostí na obnovu památek dotacemi z Fondu kultury. Další dotace šly v rámci programu regenerace městských památkových rezervací na obnovu 12 památek, z toho 0,5 mil. Kč na obnovu radnice a Starého pivovaru v Kroměříži.
Byly projednány rovněž dva koncepční dokumenty, Aktualizace Územně analytických podkladů, která byla vzata na vědomí, a Integrovaná strategická koncepce pro řízení zdravotnictví a rozvoj zdravotnických služeb ve Zlínském kraji, která byla schválena. Právě zde vystupoval opět Libor Lukáš, který z nějakého důvodu považoval za důležité, aby nebyla schválena, ale jen vzata na vědomí.
Jeví se vhodné vzpomenout, že bylo schváleno i několik smluv mezi kraji. Jednak to byly smlouvy o vzájemné výpomoci zdravotních záchranných služeb v oblasti hranic krajů, jednak to byla smlouva opět se sousedními kraji o spolupráci na propagaci moravských lázní.
Byly také schváleny úkony klíčové k zahájení oprav 19 úseků silnic v kraji, pro silnice II. třídy Velké Karlovice – hranice SR a Zádveřice – Horní Lhota bylo schváleno odůvodnění významných veřejných zakázek, pro dalších 15 silnic II. třídy a dvě silnice III. třídy bylo schváleno předložení do výzvy ROP k financování.
A nakonec, abych nezapomněl, zastupitelstvo se rozhodlo udělat i něco pro lidi z jiných krajů. Dle doporučení Asociace krajů schválilo přispění kraje obcím postiženým letošními povodněmi 750 000 Kč. Čirou náhodou jsem byl v době povodní zrovna v Čechách, měl jsem možnost trochu vidět, co povodeň napáchala, a myslím si, že ti lidé si to zaslouží.
