V roce 2013 dosáhl po amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause počet trestných činů počtu přes 325 tisíc a jejich objasněnost poklesla na pouhých 44 procent. Tehdy také dosáhly dna početní stavy Policie ČR, jejichž drastický propad vyvolal přístup předchozí vlády. V následujících letech se podařilo trend nejen zastavit, ale také otočit. Konečně začaly znovu růst fyzické i počty policistů, byla posílena preventivní činnost, našly se další úspory v provozu a místo toho vzrostly reálné platy. Nikoliv dostatečně, ale po předchozím propadu to bylo alespoň částečné napravení vpravdě zoufalé situace. Lze to ukázat na jasných číslech. V roce 2008 představoval rozpočet Policie ČR 3,24 procenta rozpočtu státu. V roce 2012 to bylo 2,4 procenta a loni jsme se dostali alespoň na 2,54 procenta.
Nové peníze přinesly i výsledky. V roce 2016 jsme evidovali již pouze 218 tisíc trestných činů a jejich objasněnost se zvýšila na 53,3 procenta. Poučení je v podstatě jednoduché. Ukazuje se, že Policie ČR je schopna efektivně využívat svěřené veřejné prostředky a za tyto peníze přinášet veřejnosti to, co od ní společnost očekává. Tedy vyšší bezpečnost.
Pokud je splněn primární požadavek efektivního využívání peněz, pak je otázka bezpečnosti v podstatě ekonomický problém. Nejde sice o přímou úměru typu „zvýšíme výdaje na dvojnásobek, tím snížíme počet trestných činů na polovinu a objasněnost naopak o polovinu zvýšíme“ – takto snadné to samozřejmě není. Pochopitelně jsou také obrovské rozdíly v objasněnosti v jednotlivých segmentech trestné činnosti a ty nesporně zůstanou, protože jedna věc je vražda a jiná věc je vykradení chaty. Ale určitě můžeme říci, že finanční posílení práce policie, i když nebylo nijak zásadní, se velmi vyplatilo. Byla to dobrá investice, ve které musíme pokračovat.
Neboť například v roce 2015 byl investiční dluh na vybavení policie odhadován na více než pět miliard korun. A to nejde jen o neprůstřelné vesty, zbraně, vozidla, ale také o laboratorní vybavení a sofistikované přístroje. To je problém, který potřebujeme velmi rychle vyřešit – třeba v oblasti počítačové techniky byl deficit odhadnut na téměř půl miliardy korun.
Je zajímavé, že v dnešní době mnoho lidí s téměř patologickou radostí hovoří o rizicích, kterým jsme a budeme vystaveni, o nebezpečí terorismu, o sofistikované počítačové kriminalitě a o podobných oblastech. Když ti stejní lidé mají říci jasné slova a podpořit výdaje na naši bezpečnost, začnou se kroutit a zbavovat se odpovědnosti. Je snadné mluvit o tom, že nebezpečí je na každém rohu, protože být sýčkem je dneska populární a jsou za to politické body. Ale málokdo je také ochoten převzít svůj díl méně populárních kroků a přihlásit se k zajištění peněz na eliminaci těchto rizik.
Malá pozornost, kterou věnovala naše společnost velmi pozitivní zprávě o poklesu kriminality a úspěšnosti policie v oblasti jejího objasňování přesně ukazuje tu podivnou rozpolcenost, jakou zažíváme. Přitom bychom měli říct našim policistům významné „Děkujeme“, protože i když nejsou nijak zvláště placeni a často jim chybí moderní technika, mají velmi, velmi dobré výsledky.
Takže za mne: „Děkuji“.
Psáno pro blog.idnes.cz
