Vážení členové zastupitelstva, dámy a pánové,
dovolte mi, abych pozdravil i starosty, kteří zde jsou, kteří byli zvoleni v minulých komunálních volbách a s nimiž jsem dosud neměl příležitost se setkat. A vždy opakuji, že spolu s blahopřáním vyslovuji i kondolenci, neboť býti ať už hejtmanem, primátorem nebo starostou má, nejenom u nás, jednu konotaci. Pokud se Vám něco podaří, může za to Váš tým, pokud se Vám něco nepodaří, můžete za to Vy. A myslím si, že už jste se s tím v praxi mnohokrát sami setkali, takže tuto myšlenku nemusím dále rozvádět.
Chtěl bych ze srdce poděkovat panu hejtmanu Václavu Šlajsovi za práci, kterou vykonal v čele hejtmanství, a je mi velice líto, že se rozhodl nekandidovat. Dnes jsem ho ještě trochu přemlouval, ale bohužel, přemlouvání nepadlo na úrodnou půdu. Takže Vašku, velice a velice děkuji za práci, kterou jsi v čele Plzeňského kraje vykonal, děkuji samozřejmě členům rady, členům zastupitelstva včetně opozice, protože opozice je ostruha zaťatá do boku koně. Tím koněm je především hejtman a ta ostruha popohání toho koně, aby běžel rychleji a aby vyhrál i překážkový závod. Překážky nám většinou vytvářejí média, která jsou schopna cokoli kritizovat včetně dobrých a podařených věcí.
Většinou, když přijedu do kraje, tak se zeptám hejtmana, kolik máte hospiců. A vzhledem k tomu, že v České republice ročně umírá sto tisíc lidí a řada z nich nemá zajištěný důstojný odchod ze života, tak si myslím, že ta myšlenka vytváření hospiců ať už mobilních nebo kamenných je zdravá. Ale protože jsem teď otevíral v lednu dva hospice, připadám si jako kobra nasycená králíkem a nechci tedy toto téma příliš rozvádět, pouze oceňuji, že Hospic sv. Lazara je jeden z prvních v republice a pan hejtman mě už informoval i o tom, že vzniká nový kamenný hospic a dva mobilní hospici.
Nicméně nelekejte se, mám ještě jedno utkvělé téma, a tím jsou kulturní památky. Ukazoval jsem panu hejtmanovi seznam, který zpracoval Národní památkový úřad včetně fotodokumentace. V celé České republice je sedm set šedesát dva chátrajících památek celostátního významu. Sedm set šedesát dva, z toho asi tak deset procent je v Plzeňském kraji. Takže Vy tady máte například zámek, který se jmenuje Kaceřov a který je podle památkářů památkou nikoli celostátního, ale minimálně středoevropského významu. Máte tady plzeňské lázně, máte tady asi pět dalších chátrajících zámků, které kdyby se opravily, by mohly být nádherné hotely a pomoci rozvoji cestovního ruchu. Nikdo nic nedělá a každý se vymlouvá na druhého.
Takže zároveň bych Vám rád nabídl jedno z mnoha diskuzních témat, která si budete přát probrat, a to je ochrana těchto památek nikoli slovy ale činy. Jak víte, vstoupil v platnost nový občanský zákoník, který umožňuje, aby po deseti letech, když uživatel ten objekt řádně neužívá, tak aby propadl státu. Nu a existuje i možnost, nechal jsem si udělat expertizu zákona o ochraně památek, aby stavební odbory umožňovaly vyvlastnění i mimo tento horizont teď už osmi let, protože občanský zákoník platí od 1. ledna 2014. A docela by mě zajímalo, proč to ty stavební odbory nedělají ať už formou pokut nebo formou vyvlastnění.
A protože máme mít úctu k práci svých předků, kteří dotvářeli krajinu těmito objekty, a to zvažte proto, protože u nás za posledních dvacet pět let se toho moc zajímavého nepostavilo, bohužel, a když si to necháme spadnout na hlavu, tak další generace bude říkat, co to bylo za lidi, kteří v té republice nebo v tom kraji vládli a nechali si vzít svojí nečinností jednu z nejcennějších vlastností tohoto kraje. Takže dovolte mi, abych Vám závěrem popřál, až sem přijedu příště, tak aby jak plzeňské lázně, tak zámek Kaceřov, tak další objekty vypadaly trochu lépe, než vypadají dnes.
