Je nepochybně nutné dosáhnout dlouhodobě vyrovnaných státních financí. O tom není sporu. Ale deficity by se neměly snižovat v době hospodářské krize, ale až v období silného ekonomického růstu. Kromě toho nelze nevidět, že problémy s deficitem významně vzrostly v důsledku někdejší pravicové Topolánkovy vlády, která svými daňovými reformami dosáhla ročních ztrát v daňových příjmech ve výši zhruba 90 miliard korun. Výsledkem je potom výrazně nižší daňové zatížení u nás, než je průměrné zatížení v zemích Evropské unie, a tudíž i výrazné zostření našich rozpočtových problémů.

Návrh státního rozpočtu pro příští rok odmítá pomáhat ekonomice z útlumu vládními výdaji a bude mít za následek ztížení východisek z hospodářské krize.

Alarmující je zejména pokles vládních investic, což se zřejmě projeví i v propouštění zaměstnanců. Snižování výdajů státního rozpočtu může ohrozit i základní funkce státu. Rozpočtové škrty se přímo dotknou všech občanů. Dojde k poklesu objemu mezd statisíců státních zaměstnanců i k jejich propouštění. Změní se i systém sociálních dávek, které u nás pobírá několik milionů lidí. A to v situaci, kdy dále stoupnou životní náklady. Dojde i ke snížení státní podpory stavebního spoření.

Odbory chystají proti rozpočtu na 21. září protestní demonstraci, kterou KSČM podporuje. Jsme zásadně proti takovéto vládní koncepci státních financí.

Miloslava Vostrá, místopředsedkyně ÚV KSČM, poslankyně PČR