Mnoho občanů určitě očekávalo od voleb, že přinesou příležitost pro českou politiku, aby se dostala z marasmu posledních let. Tuto příležitost sociální demokraté promarnili prakticky okamžitě den po volbách, kdy odhodili sliby voličům a definitivně se znedůvěryhodnili jako levicová strana, které má smysl dát hlas. Při takovéto nejednotě nemůže být reálné, že by dokázali hrát silnou roli a nebyli ve vleku ostatních hráčů. Není to pro levici v České republice dobře a rozhodně z toho nejásáme.
Příkopy, které jsou mezi tábory v sociální demokracii vykopané, jsou vskutku hluboké a těžko si lze představit, že by jen tak zmizely. Možná mediálně, ale reálně mezi těmito dvěma tábory, které na sebe útočí mnohdy až s nenávistí (jak je často vidět u Jiřího Dienstbiera), vždy budou existovat. Což víceméně vylučuje skutečnou schopnost provozovat důvěryhodnou a čitelnou politiku. Je tedy jasné, že ČSSD v naší politice přestává hrát roli hlavní levicové strany a o to více se budeme muset snažit my levicovou politiku uhájit.
Nyní nelze příliš očekávat, že by se v tomto období podařilo prosadit skutečnou solidaritu ve společnosti a nastartovat ekonomiku, abychom se mohli znovu stát sebevědomým státem. KSČM je plně připravena upozorňovat na kroky vlády, stejně tak jako předkládat vlastní návrhy řešení, které máme už v konkrétních podobách. Budeme se takto snažit prosadit levicovou politiku a považuji za důležité pozorně sledovat, jak se budou k levicovým návrhům stavět sociální demokraté, vzhledem k jejich slibům, které dali ve volbách občanům.
Závěrem dodávám, že vidíme, jak v naší politice je občas možné všechno, a tak bych se nerada dočkala, že nebude možné například kvůli rozpadu sociální demokracie složit nějakou funkční vládu a v důsledku toho se budou konat další předčasné volby, aby přinesly řešení. To by bohužel byla velmi špatná vizitka politické reprezentace v České republice.