„S ohledem na nové cíle, vytyčené Evropskou komisí, je pro nás zajištění dostatečných finančních prostředků zásadní ve vyjednávání nové Společné zemědělské politiky. Po zemědělcích chceme neustále více, klademe na ně stále nové požadavky. Aby je ale svědomitě plnili, musíme je k tomu také dostatečně motivovat. To však není možné bez silného rozpočtu,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Také pro Polsko je podle ministra Ardanowského dostatečně silný rozpočet SZP základem, současně by chtěl větší flexibilitu při převádění finančních prostředků mezi oběma pilíři SZP, tedy přímými platbami a rozvojem venkova.

Česká republika v rámci přípravy nové SZP dlouhodobě odmítá povinné zastropování přímých plateb. Za nadbytečné považuje i zavedení definice skutečného zemědělce.

„Kontrola této podmínky by byla extrémně administrativně i personálně náročná. A měla by obrovský dopad na všechny členské státy bez ohledu na jejich velikostní strukturu,“ uvedl ministr Toman. Jeho polský protějšek pak zdůraznil nezbytnou flexibilitu nové SZP, která musí respektovat odlišnou strukturu jednotlivých členských zemí.

Ministři hovořili také o přechodném období při zavádění nové SZP. V současnosti je ze strany Evropské komise navrženo jako jednoleté, podle analýzy ČR jsou však k provedení všech nezbytných úprav legislativy a IT systémů potřeba minimálně dva roky, což podporuje i polská strana. Oba ministři chtějí také více spolupracovat při vyjednávání nové SZP v Bruselu.

Tématem jednání byl rovněž africký mor prasat, který se mezi oběma zeměmi intenzivně řeší již několik let. Současná situace v šíření nákazy v Polsku je velmi vážná, a to zejména u divokých prasat.

„Vzhledem k výraznému postupu afrického moru prasat v okrese Wschowa na západě Polska máme obavy z opětovného zavlečení nákazy na naše území. Toto ohnisko je 120 kilometrů od hranic, ovšem nejbližší pozitivní nález u uhynulého prasete divokého byl v okrese Żagań pouhých 65 kilometrů od naší hranice,“ řekl ministr Toman.

Ministr Ardanowski uvedl, že v Polsku se snaží snížit populaci divokých prasat. Nově je v Polsku možné divoká prasata lovit také s využitím noktovizorů pro noční vidění, termovizí a s využitím tlumičů.

ČR v souvislosti s AMP zavedla řadu opatření, která minimalizují riziko šíření nákazy. Jde například o celoroční intenzivní lov prasat divokých, zákaz jejich přikrmování, zákaz dovozu trofejí z prasat divokých ze zemí s výskytem AMP nebo zákaz používat v chovech prasat seno a slámu ze zemí s výskytem AMP.

Ministři se shodli, že AMP je třeba řešit na celoevropské úrovni a Evropská komise by na to měla vyhradit dostatek peněz. O další spolupráci spolu budou ministři jednat nejpozději koncem března v rámci zasedání zemí Visegrádské skupiny v Brně.