Ministr zemědělství Miroslav Toman na něm hovořil například o českých potravinách, soběstačnosti, dovozu potravin a v této souvislosti také o plošném monitoringu dovozů vepřového masa i tepelně neopracovaných výrobků z nich. Věnoval se rovněž obchodním řetězcům a slevovým akcím.
„Když se podíváme na dovozy vepřového masa, vidíme, že rok od roku stoupají. Za letošní první pololetí se v porovnání se stejným obdobím loňského roku dovezlo o 5000 tun vepřového masa více. Podobné je to i u drůbežího masa. O tom, jak to vypadá, když dovážíme například jablka, která jsme zde schopni sami vypěstovat v naprosto nadstandardní kvalitě, svědčí přehled týkající se bezpečnosti potravin. V polských jablkách byl opakovaně, celkem sedmkrát, nalezen buď v Evropské unii zcela zakázaný pesticid, nebo pesticid sice schválený, ale v několikanásobně větším množství než je povoleno,“ řekl ministr Toman. Připomněl, že naproti tomu při kontrolách Státní zemědělské a potravinářské inspekce z kontrolovaných šarží nevyhovělo necelých 10 procent z Česka, ale už 17 procent z EU a více než čtvrtina dovozů ze třetích zemí.
V této souvislosti Miroslav Toman hovořil o obchodních řetězcích, které v dovozech a podílu českých potravin na trhu hrají velkou roli. „Snahy upravit a zprůhlednit dodavatelsko-odběratelské vztahy jsou dlouhodobé a jejich výsledkem je i zákon o významné tržní síle, který jednoznačně prokázal pozitivní vliv na chování řetězců. Třeba i tím, že výrazně zlepšil dobu splatnosti, což v praxi uvolnilo podle analýzy 20 až 30 miliard korun podnikatelských zdrojů, které byly vázány ve zboží, jestliže doba splatnosti byla místo 30 dnů 90,“ uvedl ministr Toman.
Evropská unie letos představila Směrnici o nekalých obchodních praktikách v rámci potravinového řetězce. Ta dává členským státům možnost, aby na svém území stanovily přísnější podmínky nad rámec opatření této směrnice. Česká republika tento návrh obecně podporuje a při jeho projednávání je připravena podpořit i případné rozšíření seznamu praktik považovaných za nekalé nebo rozšíření působnosti směrnice na všechny články potravinového řetězce.
Když ministr Toman hovořil o slevových akcích, zdůraznil, že jeho záměrem není je rušit, ale vnést do nich určitý řád. „Jen pro ilustraci, zatímco v roce 2007 se podíl zboží prodaného ve slevových akcích pohyboval na úrovni 30 procent, loni to bylo už přes 50 procent. Největší podíl zboží prodaného v akci, a to 80 procent, je u másla či vajec. Nastavení pravidel pro fungování slevových akcí nyní probíráme se zástupci jednotlivých obchodních řetězců, kdy se nabízí několik možností řešení, například snížení podílu prodeje v promo akcích nebo nastavení maximální výše slevy. Jsem rád, že nad nutností nastavit pravidla pro slevy panuje shoda, takže pevně doufám, že na začátku příštího roku již přinese tato debata konkrétní výsledky,“ řekl ministr zemědělství Toman.
V části věnované nezávislosti na dovozech a českým potravinám na pultech obchodů, ministr zmínil nutnost posílit také konkurenceschopnost českých zpracovatelů v podobě investic do technologií, inovací či pro vývoj nových výrobků. Podle něj je třeba si uvědomit, že jediným národním dotačním titulem pro potravinářský průmysl je takzvaný DT 13, na který byla v posledních 6 letech vyplacena celková podpora ve výši zhruba 1,7 miliardy korun na celkem 239 projektů, což je v porovnání se zemědělskými dotacemi částka na úrovní asi
3 %. „Těší mě, že se alespoň v posledních třech letech podařilo navýšit alokovanou částku na 400 miliónů korun, byť notifikovaná částka je na úrovni 600 miliónů korun. Pro příští rok bychom proto chtěli tuto částku ještě zvýšit, a to na celkových 500 miliónů korun,“ řekl ministr Miroslav Toman.
