Jak ochránit seniory v mimořádných situacích? V reakci na pandemii koronaviru přichází s návrhy opatření pracovní skupina zákonodárců a odborné veřejnosti k problematice zneužívání seniorů. Doporučení, včetně těch legislativních, vychází z praktických zkušeností pobytových zařízení, neziskového sektoru i úřadu veřejného ochránce práv.
Nejhorší vlna koronavirové pandemie COVID-19 už snad odezněla a nastal čas vyhodnotit, jak si v ní Česká republika vedla. K diskusi nad dopady pandemie na seniory, tedy jednu z nejohroženějších skupin obyvatel, se minulý týden sešla i pracovní skupina zákonodárců a odborné veřejnosti k problematice zneužívání seniorů.
„Všichni zúčastnění se shodli na pozitivním hodnocení fungování vlády v době pandemie, kdy se skutečně maximálně snažila co nejvíce snížit riziko dalšího šíření COVID-19 a lidské životy pro ni byly jednoznačnou prioritou při všech rozhodováních. Zároveň považujeme za nezbytné provést analýzu funkčnosti, efektivnosti a dopadu všech realizovaných opatření, a to zejména kvůli přijetí správných metodických postupů pro obdobné mimořádné situace, které mohou v budoucnu nastat,“ uvedla poslankyně Monika Červíčková (ANO), z jejíž iniciativy pracovní skupina letos v únoru vznikla.
Potřebu přijmout preventivní opatření, která by seniory pomohla v případě druhé vlny pandemie lépe ochránit, zdůraznil i předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes: „Senioři mají vážné obavy z opakovaného a masového zavlečení pandemie ze zahraničí. Žijeme v rizikové společnosti s globálními rozměry. Nikdo dnes přesně neví, jak dlouho bude pandemie ve světě řádit,“ dodal.
Na základě praktických zkušeností pobytových zařízení pro seniory, neziskového sektoru, aktuální legislativy a doporučení veřejného ochránce práv formulovala pracovní skupina následující návrhy opatření:
1. Zakotvení přestupku špatného zacházení s lidmi v zařízení sociálních služeb
Klienti zařízení sociálních služeb jsou často ve zranitelném postavení a mohou být vystaveni narušování soukromí, bezpečí, integrity či jinak ponižujícímu zacházení. Toto jednání nemusí dosahovat intenzity trestného činu, přesto však může jít o závažný zásah do lidské důstojnosti, jemuž má stát povinnost bránit a případně jej efektivně postihovat.
Poslanecký návrh novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který uvedené jednání nově označuje za přestupek, však již řadu měsíců čeká v Poslanecké sněmovně na projednání. Jedním z důvodů je negativní stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí, které jej odůvodňuje probíhající přípravou vlastní komplexní novely zákona. Tento argument však pracovní skupina vzhledem k naléhavosti požadavku na ochranu seniorů, k níž zakotvením přestupku byť i dílčí novelou dojde, shledává lichým a vyzve ministryni Maláčovou k podpoře přijetí předmětného poslaneckého návrhu.
2. Zavedení možnosti stěžovat si na kvalitu poskytované zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb
V případě zařízení sociálních služeb se zpravidla nejedná o registrované poskytovatele zdravotních služeb, neboť k poskytování zdravotních služeb v těchto zařízeních není vyžadováno oprávnění od registrujícího orgánu a postačuje pouhé oznámení této skutečnosti. Podle vládního záměru, který pracovní skupina plně podporuje, by poskytování zdravotních služeb v zařízeních sociálních služeb mělo být nově vázáno na získání oprávnění od registrujícího orgánu. Tím by pro klienty zařízení sociálních služeb vznikla možnost stěžovat si na kvalitu poskytované zdravotní péče podle zákona o zdravotních službách.
„V době mimořádných opatření byli klienti sociálních služeb zcela izolováni v zařízeních. Ztížen byl i kontakt s blízkými, resp. osobní kontakt nebyl možný vůbec. Pochopitelně neprobíhaly inspekce kvality a ani my jsme neprováděli systematické návštěvy. V době, kdy snaha ochránit zdraví klientů, může někdy i přes dobrou vůli zařízení sklouznout k zásahu do jejich práv, je o to důležitější mít možnost obrátit se na nezávislý orgán, který bude mít povinnost stížnost prošetřit. Doporučení, která jsme sněmovně adresovali před 4 lety, nabývají tedy na aktuálnosti. Vítám, že některá z nich jsou zapracována do projednávané novely zákona o sociálních službách. Mrzí mě však, že její účinnost je plánovaná až na rok 2022. Tedy ještě více než rok nebudou mít klienti jistotu, že jejich stížnost bude řádně prošetřena,“ zdůraznila zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková, která na jednání skupiny vystoupila jako host.
3. V případě druhé vlny pandemie koronaviru či obdobné situace je rovněž nutné
- včas zajistit dostatečné množství ochranných pomůcek a dezinfekce pro pobytové služby, zdravotnická zařízení, ale i např. pečovatelské služby nebo osobní asistenci;
- nastavit a zajistit rychlé testování pracovníků i klientů zařízení sociálních služeb a pacientů zdravotnických zařízení (typicky LDN), včetně rychlého testování při návratu klientů z nemocnic do zařízení sociálních služeb.
Ředitel neziskové organizace Život 90 Jan Lorman upozorňuje z pohledu dlouhodobé praxe také na fakt, že v případě omezení běžných činností seniorů klesá jejich aktivita, což má negativní vliv na jejich zdraví, zejména imunitu. „Média způsobila vysokou míru strachu z nákazy, což vedlo a stále ještě vede řadu seniorů k obavám z opětovného zapojení se do společnosti. Důsledkem jejich znehybnění je zpravidla fatální zhoršení zdravotního stavu,“ vysvětlil Lorman s tím, že i na tento aspekt je nutné při možném znovuzavedení restriktivních opatření pamatovat.
Další jednání pracovní skupiny, v níž jsou zastoupeni poslanci a senátoři hned z několika politických stran, nezisková organizace Život 90, nadace Krása pomoci, Rada seniorů či Asociace poskytovatelů sociálních služeb, proběhne v září tohoto roku.
