Vychází se ze snahy o internalizaci externích nákladů dle principu "znečišťovatel platí". Tento princip osobně silně podporuji, protože jej považuji za důležitý z hlediska dopadů na životní prostředí a zdraví člověka, jakož i využívání více módů dopravy na celostátní, regionální i místní úrovni. To je ostatně i v zájmu municipalit, které jsou často negativními dopady zejména tranzitní dopravy doslova plundrovány.

S ohledem na doznívající ekonomickou krizi a zvyšující se finanční zátěž dopravců (a tím i přeneseně zátěž celé společnosti), jsem současně přesvědčen, že by měla být dána členským státům možnost rozložit časově a podle jednotlivých druhů zavedení této směrnice. Nový systém by měl také umožnit obměnu zastaralého vozového parku pomocí nižších nebo krátkodobě i nulových sazeb za externí náklady.

Nová pravidla budou podle směrnice moci uplatnit pouze státy, které využívají systém elektronického mýtného. To se dnes týká 11 členských zemí EU, včetně České republiky. Se zavedením elektronického mýta počítají také Polsko a Maďarsko. Dosud státy do ceny mýtného mohly započítávat pouze náklady spojené s infrastrukturou (tj. výstavbou a údržbou silnic). Nová pravidla se týkají nákladních vozidel nad 3,5 tuny. Státy budou mít ale právo vyjmout z jejich působnosti vozidla pod 12 tun, pokud tento záměr včas oznámí Evropské komisi. Jednotlivé země také budou moci výši poplatku měnit v průběhu dne a regulovat tím vznik dopravních zácp. V oblastech, které se zácpami potýkají nejvíce, bude možné poplatek nastavit až na 175 % průměru. Takto zvýšená sazba bude platit pouze ve špičkách, po dobu pěti hodin denně. Výše uvedená nová pravidla mají v celé Unii platit nejpozději do dvou let.