Doposud nikdo pořádně a transparentně nevysvětlil, proč by Pražané měli za metro platit o dvě miliardy korun ze svých kapes více. Podrobnosti výběrového řízení jsou navzdory zákonům utajovány. Náměstek Zdeněk Hřib, který je předsedou dozorčí rady, se k tomu odmítá vyjadřovat a řešit to.
Je to o to horší, že se celá věc děje jen jeden rok od propuknutí kauzy Dozimetr, která doposud nebyla řádně prošetřena. Níže jsem sepsal všechny souvislosti a prokazatelná fakta. Sami si odpovězte na otázku, jestli v Praze stále pokračuje kauza Dozimetr, nebo ne.
Problém č. 1:
„Příliš levná“ nabídka
Dopravní podnik vyloučil z výběrového řízení o dvě miliardy levnější nabídku, protože se mu zdála moc levná. To se může zdát úsměvné, ale někdy se to ve veřejných zakázkách skutečně děje. Nejčastěji kvůli tomu, že město nevěří, že je stavbu možné za takové peníze postavit.
Samo o sobě by to takový problém nebyl, ale to jen do té doby, než zjistíte, že Dopravní podnik původně odhadoval cenu stavby ještě mnohem nižší, než byla tato „moc levná nabídka“. Vyloučená nabídka, která byla podle Dopravního podniku oficiálně „moc levná“, byla tedy ve skutečnosti o dost dražší (o 13 procent), než za kolik DPP původně plánoval metro D postavit.
Tohle tvrzení o příliš nízké ceně tedy nedává vůbec žádný smysl. Nabídka byla naopak poměrně drahá.
Problém č. 2:
Vyloučená firma by prý „stavbu nedokázala realizovat“
Dalším oficiálním důvodem Dopravního podniku pro vyloučení levnější firmy bylo to, že prý dotyčná firma nedokáže metro postavit, protože má nedostatky v harmonogramu. Jinými slovy Dopravní podnik tvrdí, že tato firma nedokáže stavbu metra D zrealizovat.
Když si o této vyloučené firmě (resp. skupině firem) něco přečtete, tak ale zjistíte, že tyto „neschopné“ firmy ve skutečnosti postavily největší tunelové stavby na světě. Například metro v Athénách, Londýně, Káhiře, Alžíru, tunel pod kanálem La Manche, železniční tunel v Mnichově, Koralmský tunel, desítky tunelů v Německu, Švýcarsku, Holandsku a dalších státech EU.
Jen velice těžko můžeme věřit, že po těchto zkušenostech nedokáže vyloučená firma postavit metro D, jak tvrdí Dopravní podnik. Naopak firma, kterou Dopravní podnik vybral a která je o dvě miliardy dražší, takové reference nemá.
Problém č. 3:
Vyloučená firma neměla možnost nabídku vysvětlit
Obecně to vždy funguje tak, že jakmile nějaká firma podá příliš levnou nabídku a město nevěří, že by to za takovou nízkou cenu dokázala postavit, dává se takové firmě zpravidla a v každém případě prostor, aby mohla svoji nabídku vysvětlit a obhájit. To se tady ale nestalo. Vyloučená firma nedostala prostor svoji levnější nabídku vysvětlit. Dopravní podnik tak výrazně upřednostňoval tu dražší firmu.
Jen pro srovnání! U první etapy metra D dostala tehdejší firma možnost svoji levnou nabídku vysvětlit hned sedmkrát po sobě. Jinými slovy, Dopravní podnik se s tehdejší firmou neváhal o nejasnostech bavit, dokud nebyla celá věc vysvětlená a schválená. Kdežto v tomto případě úplně naopak s vyloučenou firmou DPP nechtěl dále o nejasnostech komunikovat. Zásadní otázkou je proč? Proč by Dopravní podnik riskoval, že vyhodí dvě miliardy korun z okna?
Problém č. 4:
Aktéři kauzy Dozimetr se na metro D těšili jako na dojnou krávu
Policie odposlouchávala účastníky korupční kauzy Dozimetr dlouho předtím, než došlo v létě 2022 k zatýkání. V jedné z nahrávek dotyční aktéři mluvili i o plánované stavbě metra D. Mafiánská skupina kolem Redla a Hlubučka se na metro D velice těšila. V odposleších o něm dokonce mluvili jako o „dortu“, který si mezi sebe s kumpány rozkrájí a smlsnou.
Když pak v minulém roce policie rozjela zatýkání, všichni jsme si v Praze mysleli, že hlavní město na základě tak obrovské korupční kauzy podnikne veškeré kroky, aby se tato korupce do hloubky prošetřila, a taky aby se nic takového už nikdy nemohlo opakovat. Bohužel se tak neděje. Protikorupční audity Dopravního podniku nebyly dodnes, ani rok po Dozimetru, udělány.
Informace o výběrovém řízení na druhou etapu metra D, o kterém se nyní vedou spory, se v rozporu se zákony skrývají a Praha s tím nic nedělá. Může se někdo vůbec divit, že jsou o výběrku na metro D tak velké pochybnosti? Po tom všem, co se před rokem stalo? A poté, jak se nyní chová vedení města?
Problém č. 5:
Vítěz této stavby byl nepřímo spjatý s kauzou Dozimetr
Na rozdíl od vyloučeného účastníka vítězná firma, kterou vybral Dopravní podnik, tedy společnost Subterra, spadá přímo pod koncern Metrostav. Shodou okolností to byl právě Metrostav, kolem kterého se mafiánská skupina z Dozimetru pohybovala. Přímo na společnost Metrostav žádná obvinění v Dozimetru vznesena nebyla a v současnosti podezřívaná není. Je ale pravda, že byl Metrostav v minulých letech pravomocně odsouzen za uplácení a byl mu dán zákaz účasti ve veřejných zakázkách.
Takže, když si to shrneme, máme tu pochybné výběrko na metro D, v kterém byla vyloučena levná nabídka, byla zvolena nabídka dražší o dvě miliardy korun, navíc pocházející od firmy z odsouzeného koncernu, který byl nepřímo spjatý s mafiány z Dozimetru. A co s tím dělá vedení města? Dostáváme se k dalšímu problému.
Problém č. 6:
Zdeněk Hřib odmítá odpovědnost
Zdeněk Hřib, náměstek primátora pro dopravu a předseda dozorčí rady Dopravního podniku, opakovaně odmítá odpovědnost za toto výběrové řízení. Navzdory tomu, že prokazatelně dostal veškeré informace o těchto podivných okolnostech. Hřib tvrdí, že jediný zodpovědný člověk je ředitel Witowski. To ale ze zákona není pravda.
Zdeněk Hřib jako předseda dozorčí rady DPP je dle § 159 v 1. odstavci Občanského zákoníku vázán povinností „péče řádného hospodáře“. Jinými slovy, když dostal výše uvedené informace (plus samozřejmě i další, které tu neuvádíme), měl zákonnou povinnost proti tomu jednat a začít věc vyšetřovat. Realita je ale taková, že navzdory všemu nekoná doposud nic.
Aktualita 16. 11.:
Zastupitelstvo Prahy odmítá věc prošetřit
Dne 16.11. jsme na Zastupitelstvu hl. m. Prahy podali návrh na usnesení, v němž jsme žádali, aby náměstek Zdeněk Hřib nechal celé výběrové řízení do hloubky prošetřit ve spolupráci s uznávanou protikorupční organizací (Transparency International nebo Rekonstrukce státu), a následně pražské zastupitelstvo obeznámil s výsledky šetření.
Výsledek: Usnesení nebylo schváleno.
