Náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček představil koncept takzvané kontribuce, tedy příspěvků developerů na rozvoj lokality. Jakkoli je koncept legitimní snahou finančně do potřeb developované lokality zapojit také investory, vyvolává mnohé otázky. A především obavu, aby ve svém důsledku nevedl k dalšímu zdražení bydlení a zhoršení jeho dostupnosti.
Podle Prokopa je proto potřeba zcela vážně otevřít otázku změny přerozdělení daní, které jsou založeny právě na developmentu v místě a čase.
Města se v rámci svého rozvoje dostávají do stále horší situace, kdy se rozvírají pomyslné nůžky mezi potřebami, které rozvoj vyvolává, a finančními prostředky, kterými lze tyto potřeby sanovat. „Je třeba především velmi nahlas zdůraznit, že zásadní a systémový problém leží v nevhodném přerozdělování daňových příjmů skrze Rozpočtové určení daní, takzvaný RUD,“ vysvětluje Ondřej Prokop, místostarosta městské části Praha 11. A dokládá to analýzou společnosti Deloitte, podle které celkový vliv developerské činnosti například v Praze dosáhne na úrovni ročních tržeb přibližně 90,5 mld. Kč. Praha z toho ale skrze RUD dostane jen 550 milionů korun. „Pokud by došlo opět k provázání toho, kde hodnota zakládající daňové odvody vzniká s tím, kam se jejich relevantní část vrací, měla by města opět na potřebné investice, touto činností vyvolané,“ podotýká Prokop.
Ani on nicméně nepopírá význam zapojení investorů do rozvoje dané lokality. „Odpovědní developeři Praze a svým lokalitám fakticky pomáhají již dnes. Finančně, i věcným plněním. Vítám proto snahu náměstka Hlaváčka vnést do této spolupráce pořádek a transparentnost, nastavit oboustranně jasná pravidla,“ říká Prokop. „Jak nicméně ukázala nedávná debata s investory i městskými částmi, celý koncept je třeba dále diskutovat a dojít konsensuální podoby. Náměstek Hlaváček například přiznává, že v důsledku přijetí kontribuce mohou byty v Praze skokově podražit až o 3 procenta. Tedy až o 150 tisíc korun za byt – to není příspěvek ke stabilizaci cen bytů v Praze a k zvýšení jejich dostupnosti, ke kterému se současná pražská vláda zavázala, a který také podporujeme,“ upozorňuje Prokop. Není to ale jediná oblast, která si zaslouží další hlubší diskusi. „Pokud například po investorech chceme příspěvek na rozvoj lokality, musí být jasně daný závazek města, že zbývající investice v místě a čase zajistí. Vyřešit se musí také mnohé právní nejistoty, které v rámci projednání nebyly dostatečně rozptýleny – kupříkladu zda celý tento koncept není zatížen problematikou systémové podjatosti a nepovede tak k dalšímu zablokování výstavby bytů v Praze, nebo zda nepovede k sérií soudů, před kterou v diskusi bylo také varováno a právní zástupce magistrátu nebyl schopen toto riziko vyloučit. Smyslem by nemělo být, aby o právní způsobilosti spolupráce bylo nakonec rozhodováno soudem,“ pokračuje Prokop. Mezi další oblasti, které si vyžadují pozornost je ale také například jasnější vymezení věcného plnění ze strany developerů směrem k městu, nebo otázka kdy se příspěvky městu mají platit.
Jak Ondřej Prokop dodává: „Není pochyb o tom, že systém kontribucí by v Praze měl být řešen systémově a transparentně. Uzavření diskuse ale musí předcházet příprava komplexního materiálu, který bude na otázky a případné námitky odpovídat, nikoli otvírat další a nové. Takové ukvapené přijetí dokumentu, jen proto, aby byla splněna politická zadání, může totiž ve svém důsledku přinést více problémů než užitku.“
„Velmi rád budu pokračovat ve spolupráci s týmem náměstka Hlaváčka nad dořešením celého konceptu tak, aby nad ním bylo možné dosáhnout v nejbližší možné době shodu, a uvést jej život. Zaslouží si to Praha, její obyvatelé, ale také investoři, a v neposlední řadě místní politici, kteří musí jednotlivé části Prahy spravovat a rozvíjet,“ uzavírá Prokop.