ještě bych doplnil kolegyni Ožanovou, že to není o tom boji proti konzervativismu, on je pouze ten konzervatismus popisován jako zpátečnictví - jako zpátečnictví, že my, kteří jsme konzervativnější, (nesrozumitelné) řekl konzervativní, tak vlastně pomáháme nepříteli. Občas ten slovník je skutečně neuvěřitelný, který člověk slyší.

Než se k tomu vyjádřím a za mě, nezlobte se, kolegyně, kolegové, tohleto je jedna z nejbizarnějších norem, kterou jste tady předložili, nazval bych to bizarní norma tohoto roku a vysvětlím proč. Našel jsem tam minimálně tři zvláštnosti. Ale než to popíšu plasticky, a docela budu rád, když mi pan ministr na ty zvláštnosti odpoví, tak si tady pomohu článkem, který vyšel včera, od Daniela Kaisera. To určitě nikdo nebude napadat, že by to byl nějaký fanoušek hnutí ANO. Jenom aby bylo jasno. Nevyšlo to v Mladé frontě nebo v Lidových novinách, abyste se na to nevymlouvali. Ale myslím si, že popisuje tu realitu celkem trefně.

Po prezidentské volbě má vládní koalice naspěch. Člověk může nebo nemusí souhlasit se způsobem, jakým uchopila rozpočtové výdaje, že v legislativní nouzi upravuje důchody. Ale snad uzná, že u státního rozpočtu je spěch na místě. To je to, o čem já jsem mluvil, co jsme řešili minulý týden. Kdy naopak člověka zarazí, jaké priority pětikoalice má, je pohled na program mimořádné schůze svolané na druhý březnový týden. Koalice se tu bude zasazovat o něco, z čeho se důchodce nenají a rozpočet nezasanuje: o změnu způsobu volby do televizní a rozhlasové rady.

Já budu pokračovat, vždycky k tomu dám komentář. Jinými slovy, já jsem nesouhlasil ani s tím, co se odehrálo minulý týden, ale jakžtakž se to dalo, tedy aspoň z vašeho úhlu pohledu, odůvodnit tím, že je naspěch z hlediska financí. Tady mi chybí to odůvodnění toho, proč máme kvůli novele zákona o České televizi a Českém rozhlase mimořádnou schůzi, nebo proč pokračuje mimořádná schůze. Tak pokračuji dál.

Myšlenka rozprostřít výběr radních, kteří kontrolují ředitele veřejnoprávní televize, na obě komory, aby rada a nepřímo i generální ředitel žili v jiném rytmu, než jaký udává volební cyklus, je dobrá. Ale svolávat kvůli tomu už třetí mimořádnou schůzi, to působí nepochopitelně - do chvíle, než začneme uvažovat mocensky. Já to pak jako vynechám. Vy si ten článek na Echu 24 přečtěte.

Co mně přijde jako zásadní, je poslední nebo jeden z posledních odstavců. Pokus druhý, jehož jsme právě svědky, má opět na starosti Ministerstvo kultury. Daniel Kaiser totiž připomíná, že Ministerstvo kultury už takzvanou jednu malou televizní novelu předložilo, kde formálně bylo cílem vtáhnout do volby Senát. Tak. Celkově se ale v té chvíli snižoval v tom původním návrhu počet radních na 12 s tím, že by bylo spravedlivější, že budou vybírat pouze tři, že Senát bude vybírat pouze tři.

Tak a teď pozor, všech 12 míst by se obsazovalo znovu, tedy za situace, kdy v obou komorách měla konečně převahu pětikoalice. Jinými slovy, že by vlastně celá současná rada jako tím novým návrhem byla nahrazena novými jmény. Bylo to zjevně protiústavní, což konstatovala i Legislativní rada vlády. První pokus byl tedy zrušen. Jinými slovy, to je ten kontext, který je potřeba připomenout, tady už jednou byla snaha změnit členy rady, nikoliv řekněme touhletou salámovou metodou, že z 15 jich bude 18, ale tím, že se nahradí celá rada přijetím nového zákona nebo novely.

Pokus druhý, jehož jsme právě svědky, má na starosti opět Ministerstvo kultury. Rok starou radikální představu o okamžitém konci stávající rady už opustilo. Ruší i možnost odvolat radu poté, co Sněmovna radě neschválí dvě výroční zprávy o hospodaření televize. Ale v této chvíli to ještě možné je, proto ten logický návrh mého kolegy Aleše Juchelky, abyste to předřadili, protože tím rozptýlíte ta podezření, že nechcete ve skutečnosti odvolat současnou radu. Záměr vtáhnout do hry Senát zůstává. Zvláštní ovšem je, že radních teď má být naopak víc. Takže předtím jich mělo být 12 v tom návrhu, dneska jich je 15, teď jich má být 18. A ti tři mají být voleni tedy Senátem. V okamžiku, kdy novela vejde v platnost, Senátu nic nebrání své tři radní zvolit a 18 dosavadních i nových radních už 7. června bude volit generálního ředitele. A o to se patrně hraje, jak je v článku Daniela Kaisera.

Já si myslím, že on to shrnul docela precizně, jakkoliv nezpochybnil to, že by se na té volbě radních měli podílet poslanci i senátoři. Ale připomněl nám, vám, že vlastně ta snaha tady byla před rokem. Jasně se konstatovalo, že to je protiústavní. A teď se tady vlastně jde s druhým pokusem. Takže to je taková za mě zvláštnost číslo jedna - tohleto. Že to je druhý pokus o něco, co předtím nevyšlo, co vám shodila Legislativní rada vlády.

Zvláštnost číslo dvě je za mě to, že tímhletím, že to neustále navrhujete jako na mimořádnou, vy jste to navrhovali na normální schůzi, ale teď na mimořádnou, tak tím vlastně říkáte, že to je vaše priorita a že to má přednost před ostatními věcmi - nevím - daňovou reformou, úsporami v rozpočtu a tak dále a tak dále. A to mně tedy přijde jako zvláštní, že vlastně vy tomuto věnujete tolik energie - a opakuji, že to už je druhý pokus - že to má přednost před ostatními věcmi. Vy tím ukazujete ty priority této vlády. Já si troufám říct, že počet radních v Radě České televize opravdu není priorita dnešní doby. Anebo neplatí teze, že jsme v hospodářské, v ekonomické krizi. Ale nemůže platit obojí, nemůže platit, že jsme v nějaké krizi a zároveň na mimořádné schůzi projednáme tuto normu.

Zvláštnost číslo tři je změna zpravodaje. Já bych docela rád slyšel od znalců, já jsem tady přece jenom druhé volební období, kolikrát se stalo, že organizační výbor změnil zpravodaje, kterého určil předseda volebního výboru Aleš Juchelka, Martina Kolovratníka, a zpravodajem byl určen kolega Lacina? To mně přijde také zvláštní a nezlobte se, to se zas tak často neděje. Nebo mi řekněte, kolikrát organizační výbor změnil zpravodaje? Kolikrát se to stalo? A jaké jsou ty důvody? To je totiž podstatné. Je podstatné tohle vědět. On ten zpravodaj, to není jenom člověk, co tady sedí a dělá si poznámky, ono to má nějaký důvod. Ano, později, jak jsem pochopil, to bylo před prvním čtením, tak se ta situace podcenila, protože kolega Kolovratník, jestli jsem to správně pochopil, zůstal zpravodajem pro výbor a tím se automaticky potom stal zpravodajem i tady na plénu, takže ta situace se podcenila, a v této chvíli je nemocný a nahradil ho kolega Babka. Ale to, že na začátku byla ta změna v rámci organizačního výboru, to si myslím, že stojí tady za zmínku a za poznámku. Kdyby se to dělo na každé schůzi, tak bych to tady nezmiňoval, to je potřeba si říct. Ale to, že se to děje teď zrovna v této citlivé normě, tak si myslím, že je k zaznamenání hodné.

Zvláštnost číslo čtyři za mě. To je ta rychlá změna, o které jsem tady už hovořil v těch faktických poznámkách. To znamená, že ta změna je rychlá, když to takhle rychle stihnete, proto jsou ty mimořádné schůze, tak se v zásadě dotkne už toho běžícího výběrového řízení na generálního ředitele České televize. No, a to je prostě zvláštnost. Protože kdyby vám šlo o systém, tak je vám jedno, jestli to platí teď, nebo za tři měsíce, nebo za půl roku, od 1. ledna roku 2024, protože je to systémová nějaká změna, že rozšiřujete počet, vtahujete do toho Senát a podobně. Nemusel bych se vším souhlasit, ale respektoval bych, že to prostě je nějaké rozhodnutí většiny. Ale v momentě, kdy vy na to tak extrémně spěcháte, tak to prostě vyvolává tyhle ty otazníky a na vás je, aby vy jste na ně odpovídali, protože samozřejmě ty otázky, že co se to týká toho současného procesu výběru ředitele, jsou logicky ve vzduchu, a vy jste je doposud nerozptýlili. Pan ministr opakovaně říkal, že to je náš svět, váš svět, já si to pamatuju. To není ale odpověď na tu otázku, v čem je změna, že by to neplatilo teď, ale že by to platilo od 1. ledna. V čem je ta změna? No, v tom, za mě, jediná uchopitelná a srozumitelná, že se mine ta volba ředitele. Což mi připomíná, si pamatuju - a já jsem byl ve volebním výboru v minulém volebním období, jednou jsem navrhl, měl jsem 21 otázek na Českou televizi, byl jsem zpravodajem výroční zprávy o hospodaření, tuším, že to bylo za rok 2016 nebo 2017, a měl jsem návrh to přerušit, dokud nedostanu ty odpovědi. No, a tenkrát to byl téměř útok na nezávislost České televize. Dnes tady měníte pravidla uprostřed běhu, nejste schopni to vysvětlit, jak jsem řekl na začátku, je to už druhý pokus, jak změnit Radu České televize, a nic se neděje. Miliony chvilek nedemonstrují, neprotestují. Letná není plná, Václavské náměstí není plné ani dokonce Malostranské náměstí, takže bych se chtěl zeptat i tady prostřednictvím nevím koho, Milionu chvilek, kde v této chvíli jsou? No a teď... A teď... Pan ministr (ministr Baxa od zpravodajského stolu) mi tady něco říká, tak ať to řekne na mikrofon, ale že kdybych na to reagoval, tak by diváci i vy ostatní jste neslyšeli, na co reaguju, takže já pak poprosím pana ministra, že by tyto vtipné glosy pak řekl na mikrofon, ať se pobavíme všichni.

Teď ten obsah. Základní změnou je, že se zvyšuje ten počet radních z 15 na 18. A já jsem stále neslyšel, v čem to je. My jsme tady minule dělali nějaké dělítky devíti, šesti atd. Tak si můžeme dát kurzy matematiky dole v jídelně. Nevím, jaké je to politické odůvodnění, proč má být 18? Já jsem se ptal, jestli tam je víc práce? Je tam víc stížností? Tomu rozumím. Ale ono to konzistentní moc není, když jste před rokem navrhovali 12, a teď 18. Takže musíte se nějak jako rozhodnout, kolegyně, kolegové z vládní koalice, jestli jdete jedním, nebo druhým směrem. Důležité je být konzistentní. Jednou navrhovat 12, podruhé 18 a vždycky to nějak odůvodnit... Kdybych bral tedy ty dělitele devíti, tak 12 děleno devíti moc jako nefunguje.

Poté - a to je důležitá změna, ta nesmí zapadnout, že se snižuje kvorum pro jmenování nebo odvolání generálního ředitele z dvou třetin na nadpoloviční většinu. To je podstatné. Protože dneska dvě třetiny z 15 je 10. Zatímco nadpoloviční většina z 18 je také 10. Takže vám vlastně stačí pro volbu ředitele stejný počet jako dnes, ale máte o 3 radní více. Proč? Jinými slovy druhý dotaz, jestli můžu poprosit, v čem tkví ta přidaná hodnota této změny? Že už to nejsou dvě třetiny a je to jenom nadpoloviční většina? To jsem z toho já nepochopil. Zase z toho ční - a je to podezření a je na vás, abyste ho rozptýlili - aby se usnadnila ta volba, aby vám to jakoby početně vyšlo, protože nevidím ten důvod. Má-li mít ředitel nějakou oporu v té radě ve smyslu důvěry a důvěryhodnosti, tak mně přijde, že dvě třetiny je mnohem silnější mandát, než mít jenom nadpoloviční většinu.

A poslední poznámka. Tak už jsem tady citoval novináře, řekl jsem vám čtyři zvláštnosti této normy, položil jsem několik otázek a teď to všechno zařadím do nějakého kontextu. A ten kontext je, co se tady děje od voleb v té oblasti mediální. Připomenu to, co už říkal dneska kolega Aleš Juchelka, aby to nezapadlo, že jedna volba do Rady České televize už tady proběhla a tím, že vy jste nebyli úspěšní v té tajné volbě, tak jste ji udělali veřejnou. To je nějaký kontext té situace. Tenhle ten zákon se tady neobjevil jen tak zničehonic. My ho musíme vnímat v nějakých souvislostech. A ta souvislost je, že poprvé za několik volebních období vám došla trpělivost s vašimi vlastními poslanci, to je na vládní koalici, kteří měli svůj názor a v tajné volbě nezvolili ty radní, které jste chtěli, tak jste udělali veřejnou volbu, což mně příliš demokratické tedy nepřijde. Já si pamatuju, já mám ten printscreen - 99 přítomných, 99 pro. To vám přijde v pořádku? A to je ten kontext, to se přímo týká této věci. Je to volba radního do Rady České televize. Takže nemůžete izolovaně vzít tuhle tu normu, kterou projednáváme, to je prostě v nějakém kontextu několika kroků, které byly už předtím. Takže se ptám, jestli je v pořádku, že jsme ustoupili od té tajné volby a budeme tady volit veřejně, abychom se měli všichni pod kontrolu, aby předsedové klubů měli pod kontrolou svoje poslance, jak hlasují? Férově v tomhle musím přiznat, že vždycky pro veřejnou volbu byli Piráti, ti vždycky byli pro veřejnou volbu, ti jsou konzistentní, ostatní bohužel přešli na druhou stranu barikády, abych tak řekl, vždycky hájili tajnou volbu jako demokratický princip, a najednou přešli na veřejnou.

Stejně tak je potřeba vnímat v kontextu všechno, co se děje kolem boje s dezinformacemi, protože to s tím souvisí, co tahle vláda navrhuje, za mě - nastupující cenzura, aktivity skupiny KRIT na Ministerstvu vnitra, nějaké vize do budoucna, týkající se finančních prostředků pro neziskové organizace nebo vybraná média. To všechno je v nějakém kontextu, který s tím souvisí, protože to souvisí s mediálním prostorem, jehož součástí je veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas. A vyústilo to v to, že skončil zmocněnec Michal Klíma.

Takže opravdu, za mě, tohle je velmi nebezpečné, řekl bych, prostředí, které vláda... nebo (já?) bych řekl, prostředí, je to normální, ale vláda ho uchopila nebezpečně, řekl bych, vyvolávajíc právě obavy z nastupující cenzury, z nadržování některých vybraných médií a podobně. A to všechno je právě zaobaleno do kontextu, který v zásadě jakoby vyvrcholí schválením této novely o České televizi a o Českém rozhlase, který tak hrnete před sebou. Takže, dámy a pánové, já jsem vám tady shrnul čtyři zvláštnosti, položil jsem několik, mám pocit, že pět otázek, několik řečnických otázek, na které mi ani nemusíte odpovídat.

Já budu rád, když pan ministr se zapojí do té debaty, není to nic osobního, a jsou to jasné, doložitelné věci, nekonzistentní postup a věc, kterou jsem já naprosto přesvědčen, protože jsem byl ve volebním výboru v minulém volebním období, že kdyby my jsme udělali třetinu toho, co vy tady navrhujete, tak byste nás odsud hnali, tak byste organizovali demonstrace, třetinu toho, desetinu tohoto, jak říkám, připomenu.

Já jsem si dovolil jako zpravodaj přerušit jednání o výroční zprávě o hospodaření České televize, protože jsem tam položil, to se podívejte do záznamu, dvacet jedna otázek, a jenom moje zpravodajská zpráva trvala čtyřicet minut, na volebním výboru, a najednou se z toho udělal útok na Českou televizi a na svobodu slova, a já nevím, na co všechno, snaha o ovládnutí a podobně. Takže prosím pěkně, buďte v tomhle konzistentní, zkuste se i po té zkušenosti z minulého týdne jaksi podívat na to očima nás jako opozice. Znovu opakuji, tohle, kdybychom udělali my, tak by tady byla revoluce.

Já vám děkuji za pozornost.