já bych se také krátce vyjádřil k tomu pozměňovacímu návrhu, který najdete pod číslem 6307. Má dvě nožičky. Ta jedna nožička je ten § 5n, kde se zakazuje reklama, která by naznačovala, že ty obecné výrobky jsou léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky. Jak jsme k tomu dospěli? Já jsem rád, že po shodě s Ministerstvem zdravotnictví jsme se po roce k tomuhle dobrali. Jsou to ti - my jsme to nazvali - časopisoví šmejdi, kteří se přesunuli z prodeje různých předražených hrnců, kde už si myslíme, že ti lidé to jsou schopní na první dobrou nějakým způsobem poznat, do takových vod, které působí seriózněji. Jsou to inzeráty v časopisech, kde člověk na první chvíli nemá pocit, že ho někdo manipuluje, protože si prostě řekne, že inzerát v nějakém časopisu, který má nějaký náklad, který je celorepublikově vydávaný, tak že se tam takové ty věci, které se někde dějí v nějakých podivných prostorách, v hospůdkách, tak jemu se to přece stát nemůže, takováhle neférová praktika by se přece do veřejného prostoru, do nějakého média, nedostala. A i přesto se tak, prosím pěkně, děje. Já jsem tady přinesl pár příkladů těchto inzerátů. My jsme se o tom bavili i na zdravotnickém výboru, kde jsem byl jako host, spolupředkladatel... (Hluk v sále.)

Děkuji. Já možná špatně slyším skrz tu roušku, ale měl jsem pocit, že tady je nějaký hluk. Já jsem i kolegům, kteří o to měli zájem - jako tamhle vidím pana kolegu Válka, posílal příklady těch inzerátů na ty zázraky, tzv. náplasti na odsávání tuku, naslouchátka, která vám zlepší sluch okamžitě, a můj nejlepší favorit jsou speciální brýle, kde armáda zpřístupňuje svůj objev, který vám zlepší zrak o 290 % za pár vteřin, když si to koupíte hned, dostanete to za 590 korun. V momentě, kdy tam vystupují různí profesoři, jsou tam různé popisky odborné nebo zdánlivě odborné, tak to samozřejmě působí více věrohodně. A já si myslím, že je potřeba se s tím nějakým způsobem popasovat.

Já rozumím tomu, že obecně všechno zakazovat a v uvozovkách vodit ty lidi za ručičku, není dlouhodobě dobrá cesta. Nicméně já si myslím, že na druhé straně zase takový ten anarchismus, že si každý může dovolit cokoli... V momentě, kdy já jsem v této věci interpeloval zde přítomného ještě tehdy ministra Adama Vojtěcha, tak se vlastně zjistilo, že tam je takové vakuum, jak jsem pochopil, že v momentě, kdy ta věc není léčivý přípravek ani zdravotnický prostředek, tak jsou na to krátcí, protože nemůže zasáhnout ani Ministerstvo zdravotnictví ani SÚKL ani nikdo jiný. Takže já vás v tomhle poprosím o podporu. Skutečně jde o ty tzv. šmejdské záležitosti, není to regulace nějakých skutečných přípravků apod. To si myslím, že se nemusí nikdo bát, je to jasně odůvodněno v důvodové zprávě, a informace, které jsou kolem toho, jasně popisují, vůči komu, vůči čemu se to vymezuje.

Ta druhá noha toho pozměňovacího návrhu, to už představil můj kolega Janulík, ta se zase z hlediska logiky týká toho, aby šiřitel reklamy, což je médium, nenesl zodpovědnost za obsah těch léčivých, skutečných léčivých přípravků, protože to by každé médium, které má nějaký inzerát na ten skutečný léčivý přípravek, tak musel mít nějakou laboratoř, aby kontroloval, jestli to má ty, či ony účinky, takže to z toho logicky vypadává. Takže jak vidíte, že ty dvě nohy na sebe krásně navazují, aby ten šiřitel, to jest to médium, neneslo zodpovědnost za něco, co nemůže z definice věci ověřit a ovlivnit.

Na straně jedné. Na druhé straně, podle zákona o reklamě jsou cesty, jak zastavit nějakou reklamu, která by to nesplňovala. O té první noze jsem hovořil, to jsou ti časopisoví šmejdi.

Já vám děkuji za pozornost a za podporu tohoto návrhu.