Ve zprávě se konstatuje, že celkové náklady v prvních pěti letech odčerpaly z výnosů mýtného polovinu. Zpráva sice odpovídá skutečnosti, ale chybí upřesnění, které by objasnilo důvody tak vysoké nákladovosti.

Nejprve musím dodat, že KSČM od počátku nepodporovala výběr systému, který nakonec firma Kapsch na českých dálnicích realizovala. Rozhodlo tak ministerstvo dopravy ještě za vlády ČSSD, KDU-ČSL a Unie Svobody v roce 2005. Poslanecký klub KSČM doporučoval využít zkušenosti Německa, které v té době připravovalo svůj mýtný systém založený na sledování pomocí satelitní technologie, případně systém, který se velmi osvědčil ve Švýcarsku. Rozhodnutí však bylo v pravomoci tehdejšího ministra dopravy a vlády. Protože se předpokládaly poměrně vysoké náklady na vybudování mýtného systému dle projektu firmy Kapsch, rozhodlo se ministerstvo dopravy, že se projekt uskuteční jako PPP s tím, že vybudování a provoz systému se v prvních letech uhradí z výnosů. A tady je čertovo kopýtko zprávy NKÚ, podle které náklady za prvních pět let dosáhly poloviny výnosů. Další přidala na návrh Nečasovy vlády i Poslanecká sněmovna (poslanecký klub KSČM s tímto návrhem nesouhlasil), a to snížením mýtného pro vozidla s emisní normou Euro 5. Tento krok přispěl k obnově vozového parku, kdy auta s vyššími emisemi nahradila ta s emisemi nižšími. Je třeba si ale uvědomit, že i vozidla s nižšími emisemi opotřebovávají a poškozují vozovku stejnou měrou jako vozidla s emisní normou nižší než Euro 5. Tento zásah samozřejmě snížil příjmy mýtného do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Náklady na provoz mýtného systému se od roku 2007 do roku 2012 pohybovaly od 16,8 procenta v roce 2007 přes 24,8 procenta v roce 2010, aby se do roku 2012 snížily na 20,5 procenta. Skutečné náklady se tedy pohybují průměrně okolo 20 procent, zbytek tvoří náklady na splácení systému. Je zapotřebí připomenout, že náklady na chod švýcarského systému mýtného se pohybují mezi šesti až osmi procenty a německý systém vykazuje náklady na provoz ve výši zhruba 15 procent. Mýtný systém v Česku je tedy v porovnání s uvedenými, a to i po odečtení nákladů na jeho splácení, výrazně dražší. Jeho úspěšnost se ale pohybuje okolo 99,5 procenta a je reálná možnost přestoupit na systém hybridní, tj. společně se systémem satelitním, a to je velký příslib do budoucnosti.

Je třeba rovněž připomenout, že systém, který je vybudován firmou Kapsch, umožňuje Národnímu dopravnímu informačnímu centru získávat online data a informace a že ho Ředitelství silnic a dálnic využívá při plánování uzavírek při modernizaci D1. Systém, po doplnění o telematické funkce, slouží k řízení dopravy a zvyšování bezpečnosti provozu, odhaluje vozidla jedoucí na dálnici v protisměru, informuje o dojezdových časech do vybraných destinací a, s ohledem na vybudované mýtné brány, umožní další telematické aplikace pro zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy.

Státní fond dopravní infrastruktury eviduje snižování výnosů z mýtného prakticky od roku 2011 a podporou snížení mýtného u kamionů s emisní normou Euro 5 a nižším mýtným pro autobusy (u autobusů vzhledem k menší četnosti není rozhodující). Je však zapotřebí upozornit na další slevu, kterou může dopravce uplatnit od letošního roku a na kterou má nárok v případě, že na mýtu zaplatí více než 100 tisíc korun. Výše slevy se pohybuje od 5 do 13 procent (to v případě, že dopravce na mýtném zaplatí více než 400 tisíc korun). Takovéto slevy sice pomáhají velkým dopravcům, ale v žádném případě nemohou sanovat náklady na poškození a opotřebení používané dálnice, rychlostní silnice a zpoplatněné silnice 1. třídy.

Jednoznačně by mělo platit, že pokud chce stát podpořit používání vozidel s vyšší emisní třídou, podpořit velké silniční dopravce, upřednostňovat autobusovou dopravu před dopravou železniční, která je souběžná, pak by měl zajistit úhradu slev na mýtném tak, aby nebyl krácen příjem do Státního fondu dopravní infrastruktury. V letech 2011 a 2012 dosáhla ztráta příjmu z mýtného způsobená slevami výše 1,88 miliardy korun a v roce 2013 díky slevám pro velké dopravce bohužel dojde k dalšímu snížení výnosů a tím i pravděpodobnému procentnímu nárůstu nákladů na provoz celého mýtného systému.

Ing. Pavel HOJDA, stínový ministr KSČM pro rezort dopravy, průmyslu a obchodu