Některým se daří dobře, jiní mají problémy, které je třeba vyřešit. Kladně hodnotí snížení nezaměstnanosti, uvítali by úpravu platů a mnozí snížení hodin přesčasů. Trápí je stav silnic, obavu mají z D1. Někde chybí praktičtí lékaři a zubní ambulance, jinde v obci postrádají obchod nebo zlepšení veřejné dopravy. Žijí dneškem a ptají se, kam bude směřovat republika dál. Máme povinnost jim pomoci. Nostalgie není řešení. Člověk si podle vědců pamatuje většinově jen to dobré, co prožil. Byli jsme mladí a život nám otevíral své brány, ale ruku na srdce, bylo opravdu vše tak růžové? Určitě ne. Žijme dneškem a současností. I teď má přece každý den své neopakovatelné krásy. Je dobré dívat se dopředu, vše, co děláme, je investicí pro naše děti a vnoučata. Překvapil mě velmi příjemně zájem veřejnosti o sázení stromků, nápad lesníků zaslouží pochvalu a lidé obdiv za chuť pomoci přírodě. Stejně tak je úspěchem KSČM navýšení peněz do zdravotnictví. Nikdo z nás neví, kdy bude lékaře potřebovat. Došlo k navýšení důchodů pro seniory, právě tlak vyvinutý KSČM na vládu umožnil i prosazení zvýšení minimální mzdy, placení prvních tří dnů nemocenské, ale i mnoho dalšího z našeho programu bylo docíleno. Práce je však ještě hodně. Mnohem podstatnější pro současnost je věnovat se nápravě „přehmatů“ a špatným rozhodnutím pravicových vlád v minulosti a zde je opravdu hodně práce. Dost dobře si život bez nových výzev a cílů nedovedu představit. Žít jen z podstaty minulosti nelze. Vývoj doby jde mílovými kroky. Je jen na nás, zda směr bude prospěšný pro všechny a o to se musíme snažit. Návrat do minulosti neexistuje. Cesta, která je před námi, má smysl a jasný cíl, a tím je spokojený život každého z nás i dalších generací.