Podle Kovandy reálně koruna ve vztahu k jiným měnám neslábne, naopak sílí. „A její kolísavost (další problém, který s ní přívrženci eura mají) ve skutečnosti představuje kýžený tlumič, díky jehož existenci se česká ekonomika nemusí přizpůsobovat jinak a jinde. Klíčovým důvodem, proč všechny země, které platí eurem, s drobnou výjimkou malé Malty, vykazují vyšší míru nezaměstnanosti než Česko, je právě to, že se mnohé z nich musí přizpůsobovat okolnostem "jinak a jinde", tedy třeba právě na trhu práce. Když nemůže oslabit měna, protože je v rámci sdílení eura nutně fixována, oslabí tedy trh práce. Tudíž vzroste nezaměstnanost,“ vysvětluje Kovanda.
Kovanda upozorňuje, že podle údajů basilejské Banky pro mezinárodní platby, tedy "centrální banky centrálních bank", na světě je těžko hledat měnu, která za uplynulé tolik pohnuté čtyři roky, od roku 2020 do loňska, vykázala v reálném vyjádření tak výrazné zhodnocení jako koruna. Tzv. reálný kurz se od toho prostého nominálního, který známe třeba ze směnáren, liší v tom, že zohledňuje inflační vývoj. Poskytuje tak vlastně realističtější obrázek toho, jak si daná měna stojí.
„Inflace, k níž v Česku mezi lety 2018 až 2019 a současností došlo, činí takřka 40 procent. Euro tedy v poměru k ceně všeho v české ekonomice je nyní průměrně levnější zhruba o 40 procent než v letech 2018 až 2019. Za jednu korunu si člověk v letech 2018 a 2019 pořídil průměrně 0,039 eura. A stejně tak právě nyní. Za tisíc korun si nyní pořídíme zhruba 39 eur, opět jako v letech 2018 a 2019. A zatímco za tisícikorunu pořídíme stejně eur jako před pěti či šesti lety, za takový kilogramový bochník chleba rozhodně nikoli. Zdražil natolik, že nyní koupíme za tisícikorunu jen 22 bochníků, zatímco v letech 2018 a 2019 to bylo nějakých 41 kusů,“ vysvětluje Kovanda.
Samozřejmě je třeba zahrnout také inflaci v eurozóně. Inflace v eurozóně mezi obdobím let 2018 až 2019 a současností činí zhruba 21 procent. To vše znamená, že koruna je dnes při zhruba stejném nominálním kurzu jako v průměru v letech 2018 a 2019 zhruba o 19 procent ( = 40 % - 21 %) reálně silnější vůči euru než tehdy. „Jedním z důsledků poměrně výrazného reálného posílení koruny v uplynulých letech je, že Češi při nákupech v eurozóně disponují vyšší kupní silou své průměrné mzdy než před válkou a než před covidem,“ říká Kovanda.
