adopce

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Vážená paní Císlerová,

v první řadě mi dovolte požádat Vás, abyste nepodléhala tolik tomu, co píší v novinách nebo vysílají v televizi.

Ústavní péče, či Dětské domovy, nejsou žádné strašidlo a v mnoha případech dokázaly zachránit spoustu těžce zkoušených malých dětských životů a to podstatně lépe než by to učinili jejich biologičtí či náhradní rodiče. Také tyto instituce podléhají velmi přísným pravidlům a jsou neustále pod dohledem. Možná, že kdyby podobným „pravidlům“ měly procházet normální rodiny, leckterá by neprošla.

Další věc. Podle statistik počet dětí, které se dostávají do ústavní péče neustále klesá, takže není pravda, že se dětské domovy plní. Naopak.

Máte pravdu v tom, že legislativní praxe při získávání dětí do adopce může být (ale i nemusí) zdlouhavá. Bohužel rodinných právníků je v naší zemi jako šafránu a nejsou adekvátně hodnoceni. A k tomuto právu potřebujete navíc zkušenost prožitého života, abyste byl dobrým rodinným soudcem. A lidé obecně  raději nastupují do produktivních prosperujících firem, aby si zajistili dobré peníze a kariérní postup. Takže cílem je spíše pomoci společnosti pochopit váhu rodinného práva a využít jiných složek, které by mohly pomoci zrychlit proces.

Určitě ale toto všechno začíná na jednom základním bodě a to je „kultivace rodiny“, na kterou jsme posledních několik desítek let zapomněli. Mít rád své děti, ctít svoje rodiče a uvědomit si, že moje rodina je moje štěstí a zároveň odpovědnost.

Radka Maxová