Tisícové až desetitisícové demonstrace probíhají v dobách adventu ve Vídni, v Bruselu, předtím v Nizozemí – v Haagu a Rotterdamu, pravidelně probíhají ve Francii, v Itálii. Za chvíli bude jednodušší uvádět zprávy o hlavních městech evropských měst, kde právě demonstrace neprobíhají.

Téma poslední vlny demonstrací je jasné: snaha zemí EU zavést povinné očkování proti Covid-19 pod příkazem z Bruselu a s vydíráním členských států EU hrozbou nevyplacení peněz z Fondu obnovy EU. Fond obnovy EU (neboli fond Next Generation EU), je instrumentem, na který si státy EU v loňském roce společně prostřednictvím Evropské komise půjčily 750 miliard euro. Dnes už je částka dluhu samozřejmě vyšší.

Zdánlivě nelogická opatření nutit občany členských států EU k povinnému očkování pod hrozbou ztráty zaměstnání vyvolává stále více dojem, že se jedná o velkou prodejní akci, nikoli o ochranu zdraví občanů států EU. Zajímavé je, že se výběr vhodných vakcín stále zužuje, mohutně protlačované už zůstávají jen dvě, obě obsahující tzv. mRNA (vytvářející prý tzv. spike protein), Comirnaty od americko-německého konsorcia Pfizer/BionTech a vakcína americké firmy Moderna. Připomeňme si, co to je samotná RNA v lidském těle. "RNA má v těle řadu funkcí, z nichž hlavní je zajištění překladu genetického kódu, tedy převod informace z DNA do struktury proteinů." Je tedy zřejmé, že se najdou lidé, kteří mají z tohoto inovativního druhu tekutin vpravovaných do organismu pod označením vakcína, jejichž definici ale nenaplňují, obavu. Definice vakcíny totiž odjakživa zní: "Látka, jejíž vpravení do organismu má zajistit stimulaci imunitního systému, aby si organismus vytvořil mechanismus obrany proti konkrétnímu onemocnění bez toho, aby skutečně onemocněl." Jak teď vidíme v praxi, kdy onemocní i lidé, kteří jsou plně naočkováni, plněno to příliš není, i ten mechanismus účinku je odlišný.

Nicméně, dokud jsme loni byli v situaci, kdy nebyly dostupné žádné léky proti onemocnění Covidu-19, umíralo na něj spousta lidí nebo mělo těžký průběh onemocnění, hlavně osob z tzv. rizikových skupin, dalo se pochopit, že se přikročilo k podání dosud jen experimentální látky. Ale nyní v takové situaci nejsme. Čísla pozitivně testovaných a nemocných již deset dnů po sobě trvale klesají i když se mluví o hrozbě nové mutace „OMICRON“. Spíš to tedy vypadá, že je bráněno v jiných výzkumech, aby se dál točil rozběhnutý "kšeft století" s mRNA vakcínami. Lidé, kteří se odmítají nechat naočkovat, jsou stigmatizováni, jsou jim upírána základní lidská práva a nyní mají být postupně, zjevně po skupinách obyvatel přinuceni k očkování i proti své vůli. Vše ale musí být dobrovolné.

Je velký problém, že tyto zásadní kroky v České republice chystá vláda v demisi, které už v podstatě chybí mandát od voličů, neboť její součástí je strana, která už znovu do Poslanecké sněmovny nepronikla. Pokud je takto na sílu rozhodnuto, navíc pouze a jen ministerskou vyhláškou, přičemž diskusi na plénu Poslanecké sněmovny v rozporu s návrhem SPD odmítly jak hnutí ANO, tak strany pětikoalice, bude to zcela špatně. A nebude se co divit, pokud se proti tomu budou občané České republiky, včetně dotčených profesních skupin, bouřit větší měrou, než jsme v politice posledních 30 let zvyklí. Přitom se jedná nejen o osoby ve věku 60+, ale mj. i o vojáky a policisty, ale také třeba o dobrovolné hasiče. Vyhláška ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ale již byla zveřejněna ve sbírce zákonů, a vejde v platnost v březnu 2022.

Takovým lidem, kteří se octnou v neřešitelné situaci, zda si udrží pracovní místo nebo zda se vystaví hrozbě ukončení pracovního anebo služebního poměru jenom proto, že nezískali důvěru k vakcínám, které ani nemají ukončené veškeré klinické studie (které jsou podmínkou schválení), a tím pádem není zaručena jejich zdravotní nezávadnost v dlouhodobé prognóze, těm lidem to prostě nemůže být jedno.

Nově nastupující politická garnitura má ale ještě čas a možnosti takovou situaci zastavit. Toho času ale kvapem ubývá. Řešme zdravotní záležitosti na dobrovolné bázi, s respektem k Listině základních práv a svobod. Násilné vymáhání aktu, který by teoreticky měl přispět k lepšímu zdraví dotčené osoby, může vyvolat zase jen a jen násilí. A to opravdu není cesta, jakou by se měla vydat civilizace v 21. století u nás a v Evropě.