Je zcela skandální, že se o tak důležitém tématu chystá ministryně obrany Černochová hovořit s kolegy v USA, ale česká vláda o tom tématu vůbec předem nejednala. Není to ani součástí Programového prohlášení vlády, a navíc kategoricky proti jsou i koaliční Piráti, natož aby to bylo předjednáno v Parlamentu. Tento úmysl před volbami současné vládní strany evidentně tajily před veřejností. Nicméně zřejmě si o tom ve vládní koalici již nějakou dobu povídají, neboť myšlenku základny NATO (USA) u nás jí pomáhá prosazovat ministr Jurečka, který navíc uvedl, že základna by mohla být umístěna v Přerově nebo Ostravě – Mošnově. Veřejně to opakovaně zmiňoval pouze europoslanec a bývalý ministr obrany Saša Vondra (ODS). Pro variantu Mošnov by mohlo svědčit nadšení vedení NATO pro pořádání Dnů NATO pravidelně právě v Mošnově. Lokalita Přerova-Bochoře je asi zvažována proto, že zde byla armádní vrtulníková základna, která ale byla v roce 2013 v rámci reorganizace opuštěna a od té doby prostor vytrvale chátrá. Hnutí ANO tento návrh vlády také podporuje. V nedělní Partii v TV Prima to řekl poslanec, místopředseda hnutí a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).
Je potřeba jasně říct, že zřízení cizí vojenské základny (NATO) na našem území je v první řadě zcela zásadním zásahem do samostatnosti naší země. Je potřeba také jasně odmítnout trvalou přítomnost jakýkoliv cizích vojsk na území ČR. Zároveň je potřeba říct i NE cizím základnám na našem území. Dlouhodobě prosazujeme v SPD přijetí funkčního zákona o referendu, ve kterém by občané měli možnost rozhodnout o zásadních společensko-politických a bezpečnostních otázkách směřování naší země, jako je například právě zřízení základny cizích vojsk na našem území. Jedněch vojáků jsme se zbavili a druhé si sem vezmeme? Jakmile se základna na území cizího státu vytvoří, je prakticky nemožné se jí zbavit, až do pádu daného režimu. Viz pobyt sovětských vojsk v Československu ve 20. století. Tehdy se mělo jednat o dočasný pobyt vojsk.
Umístění americké základny na našem území je navíc zcela zbytečné a není na ni připravena ani veřejnost, která je v tomto názoru spíše proti. Navíc na velikost naší země máme dostatek vojenských základen - letišť (Náměšť, Čáslav, Kbely, Pardubice) a dají se využít i civilní (Ruzyně, Brno atd.). Počet amerických základen mimo USA je více než 800 a nejvíce jejich vojáků je v Německu. V současnosti je v Evropě rozmístěno asi 60 tisíc amerických vojáků, nejvíce jich je právě v Německu (40 tisíc). 11 tisíc vojáků mají USA v Itálii. Na leteckých základnách ve Velké Británii je 10 tisíc amerických vojáků, přes 1 tisíc ve Španělsku a Belgii a několik stovek vojáků pak působí ve službách armády USA v Polsku, Portugalsku, Řecku a Holandsku. Letectvo USA potom působí na pěti hlavních základnách: Ramstein a Spangdahlen v Německu, Lakenheath a Mildenhall ve Velké Británii a Aviano v Itálii. Američané mají i dalších 80 základen, například Morón (Španělsko), Incirlik (Turecko) a Chiévres v Belgii. Největší základnou je letecká základna Ramstein v Německu. Letectvo USA ji používá hlavně k transportu jednotek a vojenského materiálu, při evakuaci Američanů z různých válečných konfliktů. Stejně tak je využívána k přepravě raněných do nedaleké vojenské nemocnice v blízkém městě Landstuhl, která je největší americkou nemocnicí mimo území USA.
Ramstein je samostatné městečko, kde je nejenom 30 tisíc vojáků USA, ale další tisíce vojáků NATO s rodinnými příslušníky a veškerou potřebnou moderní občanskou vybaveností. Dohromady tak 60 tisíc osob. Tou nezbytnou vybaveností se potom myslí nejenom zázemí pro leteckou techniku a údržbu letounů a letištních ploch, ale také dostatek skladovacích a manipulačních ploch, skladů náhradních dílů, prostředků protivzdušné obrany, komunikačních a zpravodajských prostředků, záložních ploch pro vzlety a přistání letounů, zajištění ochrany proti létajícímu ptactvu a další. Kromě samostatného velitelství základny je potom pro vojáky a jejich rodinné příslušníky vybudován celý komplex přiměřených ubytovacích prostor (podle hodností), tělocvičen, knihoven, nákupních center všeho druhu, služeb, škol, edukačních center, benzínových pump, restaurací, golfová, bowlingová a fotbalová hřiště, kostely a modlitebny atd. To všechno má navíc svůj samostatný obslužný personál hovořící plynně anglicky s dostatečným bezpečnostním prověřením. Samozřejmě musí být zabezpečeno i kulturní a společenské vyžití mimo základnu a vše je samozřejmě velmi důkladně střeženo. Z toho není vybudováno v podstatě téměř nic a vše by se muselo stavět na zelené louce a stálo by to miliardy a miliardy korun, které nejsou a nebudou, zatímco na západ od nás je toto všechno špičkově dlouhodobě budováno, a navíc je toho příliš mnoho.
Ministryně Černochová a její poradci tedy evidentně vůbec neví o čem to je, a proto je potřeba to ze všech výše uvedených důvodů již dopředu kategoricky odmítnout. Nejen z hlediska bezpečnostního, ale i finančního. Finance je potřeba raději nasměrovat na modernizaci našich pozemních sil a tím dosáhnout lepších schopností obrany území našeho státu. Takhle to jsou pouze vyhozené peníze daňových poplatníků jako laciné politické gesto.
