Jmenovaných poslanců se nezastávám, ale je potřeba ctít presumpci neviny. Že bývalý majitel Agrofertu přišel k majetku druhého nejbohatšího Čecha (Slováka) různými právními kličkami, které mu umožnil právní marasmus nastavený všemi vládami od roku 1989, tedy vládami ODS a ČSSD, s podporou KDU-ČSL a TOP09 a dalších dnes již politických pohrobků, je nám všem jasné.
Král české chemie, potravinářství, médií, dotací a od roku 2011 i politiky. Od roku 1980 člen KSČ. Od roku 1982 až do roku 1985 byl, dle zveřejněných dokumentů slovenského Ústavu paměti národa, vědomým agentem StB s krycím jménem „Bureš“, což však jmenovaný popírá. V roce 1992, když bylo jasné, že se Václav Klaus a Vladimír Mečiar domluvili na rozdělení Československa, navrhl zřízení kanceláře Petrimexu v Praze, a tak vznikl 25. 1. 1993 Agrofert. Začátkem roku 1995 pak došlo k navýšení jeho základního kapitálu švýcarským investorem. Vývoj Agrofertu je spojen hlavně s americkou bankou Citibank, která podniku jako první poskytla úvěr na provozní financování ve výši 4 milionů dolarů. V roce 2010 spravovaly Babišem vlastněné firmy 67 000 hektarů půdy a ročně pobíraly státní dotace ve výši 3 miliardy korun (dnes prý okolo 5 miliard). Do portfolia Agrofertu kromě chemické výroby, potravinářských podniků a zemědělské výroby patří také vydavatelská firma AGF Media a. s., která vydává týdeník 5plus2 a na jaře roku 2013 spustila i svůj vlastní internetový portál. Od června 2013 také Agrofert vlastní velký mediální koncern MAFRA a. s., který v roce 2013 vydává 2 celostátní tištěné deníky a 1 pražský regionální deník, provozuje 3 televizní stanice a 2 rozhlasové stanice, dále provozuje zpravodajský internetový portál a vlastní jednoho virtuálního mobilního operátora. V roce 2017 na základě přijetí zákona o střetu zájmů a pod politickým tlakem předal majetek Agrofertu do Svěřeneckého fondu. Dalo by se dlouze pokračovat v úvahách, kdo všechno a kdy stál za záhadnou privatizací Unipetrolu-Chemopetrolu, PKN Orlen, Setuzy a následných kšeftech s biopalivy.
O tom jak se skutečně protáčí eurodotace v tomto složitém impériu se tak logicky začala zajímat policie a zřejmě nejde pouze o Čapí hnízdo.
Co je pro mě však překvapující, je jak se vyrojila ihned řada různých politologů, politických komentátorů a různých odborníků na politický marketing, kteří predikují z křišťálové koule komu tato kauza může nerozhodnuté voliče ubrat a komu je naopak přidat aniž by tato kauza již začala a není znám další její vývoj.Všichni potom uvádějí, že na uvedené kauze mohou vydělat pidistrany bez reálné možnosti překonání 5ti % hranice vstupu do sněmovny (stačí se podívat na kurzy sázkových kanceláří abyste zjistili že reálnou šanci nemají). Tedy různí Piráti, Starostové, Zelení atp. Vhozením volebního lístku těmto subjektům je také pravděpodobnost hraničící s jistou, že volební hlas propadne ve prospěch právě vítězného hnutí, takže to postrádá logiku.
Tyto strany a hnutí také ve skutečností žádnou vlastní programovou hodnotu ani nenabízejí, ale pouze bezmyšlenkovitě opisují a paběrkují od stran a hnutí, které již reálné preference na volební úspěch mají, třeba v programových otázkách prosazení prvků přímé demokracie, transparentnosti, odvahy atp.
Společným jmenovatelem těchto pidistran a politických matadorů je také proevropské směřování a pozitivní přístup k ilegální imigraci, které demonstrují svými názory typu "jsme mizerní zbabělci, protože nechceme přijímat uprchlíky". To je však v přímém rozporu se skutečností, že více než 75% našich občanů ilegální imigraci dlouhodobě kritizují a odmítají. Otázkou také zůstává, kdo vlastně za těmito pidistranami stojí ať již přímo, či nepřímo. A obdobně se také nabízí otázka k těm úvahám "politických odborníků" jak tato kauza zamává aktuálními volebními preferencemi a volebním modelem.
Osobně se domnívám, že nijak a prvních 6 postupujících stran je již dnes jistých. Uvidíme však v jakém pořadí a právě o tom rozhodnou voliči a nikoliv politologové, jejichž předvolební odhady se nikdy nakonec nepotvrdily.
Ing. Radovan Vích
Lídr hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)
za Liberecký kraj
