Plány na misi na demilitarizované zóně jsou zatím pouze v myšlenkách politiků.
Početní stavy Armády ČR se opět a zase snížily. Odchody z armády zesílily v minulém roce, kdy reálně hrozilo, že budou vysláni na Ukrajinu a nebudou tento rozkaz moci odmítnout. Podle dostupných informací odešlo vloni z Armády ČR nejvíce lidí za posledních 10 let, celkem 1400 osob. Armádě tak podle všeho chybí tak 6 tisíc vojáků na doplnění. Průměrný věk je 38 let. Smutná statistika při tak velkých investicích do armády. Nejsou totiž lidi.
STAN by rád poslal tisícovku našich vojáků na Ukrajinu
Navíc v současné době vládní politici, zejména z hnutí STAN, chtějí vyslat české vojáky na Ukrajinu v rámci mezinárodního uskupení ozbrojených sil, které by dohlížely na dodržování budoucích mírových dohod.
Jednalo by se o vojenský kontingent kontrolující demilitarizovanou zónu podél linie dotyku pod vedením Francie, Německa a Velké Británie. Hnutí STAN navrhuje vyslat na Ukrajinu kolem tisíce českých vojáků. Vyslání českých vojáků zcela nevylučují ani někteří politici hnutí ANO. Na takové úvahy je ale příliš brzy.
Riziko eskalace, zatažení NATO do přímého vojenského konfliktu s Ruskem
V každém případě nejdříve ze všeho musí dojít k ochotě obou účastníků jednat. Vidíme, že na nižších úrovních to probíhá, viz např vzájemné výměny zajatců. Na nejvyšší úrovni je evidentní, že si k tomu bude chtít říci své i Čína a nesmí chybět prostředník (Slovensko?). Pokud dojde k dohodě nebude to na první dobrou a budou se muset přijímat kompromisy (oboustranně).
Ideální by bylo, pokud by všemu předcházela rezoluce RB OSN, na jejímž základě by mírová dohoda byla sjednána a ratifikována. Až na základě této dohody, kdy bude jasný cíl operace a jasný mandát, lze teprve hovořit o prostoru odpovědnosti, kudy povede demilitarizovaná zóna a stanoveny hranice mezi oběma státy. Na základě mandátu, typu operace a velikosti jejího prostoru, by měla teprve začínat příprava a následné schválení operačního plánu včetně pravidel vedení bojové činnosti. Z tohoto až by měl vzejít požadavek na velikost a strukturu sil a způsob jejich zabezpečení. Může se jednat o stabilizační operaci, operaci na udržení míru atp. Takže klidně I “modré přilby”.
Je předpoklad, že délka hranice mezistátní demilitarizované zóny bude dlouhá více než 1 tisíc kilometrů a z tohoto důvodu bude prostor odpovědnosti rozdělen do několika (3?) sektorů. Každému sektoru by velet určitý stát a nad těmito sektory by mělo být velitelství celé operace. Které velitelské pozice a které sektory komu připadnou bude předmětem jednání, na kterých teprve státy obdrží požadavky na jednotky a jednotlivce do velitelských struktur. O všem se bude opakovaně diskutovat a licitovat, příčemž hlavní slovo bude mít vedoucí stát celé operace.
Z výše uvedeného vyplývá, že to nebude pro státy NATO vůbec jednoduché a bude to vyžadovat účast “nečlenů” NATO. Určitě takováto operace bude trvat roky, ne-li desítky let. Navíc čistě hypoteticky by v případě provokace anebo neschopnosti plnit cíle operace ze strany NATO, by bylo zataženo a tím i jeho členské státy do přímého konfliktu s Ruskem.
V této situaci tvrdit ze strany vládních představitelů, že tam pošleme 1 tisíc vojáků, kdy neznáme typ a cíle operace, místo plnění úkolu, v jaké organizační struktuře a na jak dlouho, považuji za vrchol politické arogance se snahou zatáhnout nás do tohoto konfliktu. Takový postup jasně odmítám. O nasazení vojáků rozhodují zpravidla ti, kteří paradoxně do boje jít nemusí. A to je i tento případ. Proto bych byl v případě takovýchto silných výroků velmi opatrný.
