Struktura státního rozpočtu je letos přelomová ze dvou hledisek. Za prvé, takový schodek se jen tak nevidí a řada ekonomů upozornila, že mimorozpočtovými výdaji (zejména fondy) je ve skutečnosti daleko vyšší než ten předložený do Sněmovny. I kdyby to opravdu bylo jen těch mínus 252 miliard korun českých, bylo by to moc. Jsme ve velikém srabu a přichází jedna horší zpráva za druhou.

Jsme poslední v Evropě a náš průmysl drhne. Projekt Giga factory zkrachoval. Jsme nemocným mužem Evropy a zahraniční investice neproudí. Chybí infrastruktura, dálnice, přehrady, vysokorychlostní tratě, jaderné bloky. A bude hůře. Ujel nám vlak. Zdražuje se všechno. Energie, potraviny, vytápění, léky, školy, vodné a stočné, daňový balíček a takto by se dalo dlouze pokračovat. Okolní státy se už "zmátořily" jen ta Česká republika se pořád potácí na chvostu ekonomické prosperity evropských zemí.

Postupně také vyhráváme čelná místa v řadě žebříčků. Nejhorší dostupnost bydlení, nejprudší propad reálných mezd, nejdelší propad tržeb v maloobchodě v celém OECD (18 měsíců v řadě). A v takové situaci Petr Fiala jezdí nakupovat do Německa, kde je levněji a jeho ekonomický poradce Štěpán Křeček zase radí našim občanům jezdit za nákupy do Polska.

K tomu si pětikoalice nechala ve Sněmovně schválit, že ČR bude dávat ze svého rozpočtu 2 % HDP na obranu. Zatím to ale vypadá, že avizované výdaje na obranu ve výši 2 % HDP jsou pouze takovým malým účetním trikem a Ministerstvo obrany hledá, za co ty prostředky v rámci skokového navýšení utratit. Zařadit do výdajů na obranu kompletní výdaje Státní správy hmotných rezerv (SSHR) ve výši 3, 673 miliardy korun je pouze jednou z takových možných sporných položek. V rezervách SSHR jsou nejen pohonné hmoty na 90 dnů, ale třeba i potraviny, zdravotnické pomůcky, kovy (které minulá vláda prodávala), úpravny vody a takto by se dalo dlouze pokračovat. V principu se jedná o zásoby pro případné krize a jednotlivé krizové stavy, zejména v souvislosti s ohrožením národní bezpečnosti v oblastech přírodních katastrof, (voda, sníh, sucho) hospodářskými kolapsy anebo pandemií. K tomu jsou zpracovány jednotlivé krizové plány, ve kterých hrají významnou roli i samosprávy.

SSHR uvádí, že jejich technika byla např. v roce 2022 využívána ve 188 případech, příčemž zejména pro hašení požárů lesních porostů. Nasazeny byly konkrétně kontejnery pro dálkovou přepravu vody, mobilní čerpací stanice, technické požární kontejnery, hadicové kontejnery, ale i kontejnery nouzového přežití. Takže v žádném případě pro obranu, ale v rámci krizového řízení v rámci Ministertva vnitra a Integrovaného záchranného systému. V žádném případě se tedy nejedná o potřeby výhradně pro obranu státu, resp. Ministerstvo obrany

V případě výdajů pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zahrnulo do svého rozpočtu Ministerstvo obrany dalších 611 milionů korun. Ale opět, činnost NÚKIBU je primárně pro vnitrostátní bezpečnost. V těchto letech je zejména obrácena pozornost na bezpečnost dat uchovávaných i soukromými subjekty (banky, pojišťovny, nemocnice). Tohle mj. řeší NÚKIB. Takže opět vnitřní bezpečnost.

Operační příprava státního území (OPSÚ) v gesci Ministerstva obrany (mj. zpevňování, opravy mostů a komunikací pro trasy přesunů těžké armádní techniky), je dlouhodobě opomíjena. Proto pokus o začlenění výdajů Ministerstva dopravy v této oblasti do 2 % HDP na obranu považuji za dobrý nápad. Mám ale vážné obavy, že do těchto výdajů se podle metodiky NATO tyto výdaje ve výši 2, 2 miliardy korun také zahrnout nedají. A takto by se dalo pokračovat. Celkově se jedná o částku ve výši 8, 628 miliard korun, které se Ministerstvo obrany snaží zahrnout do svého rozpočtu, aby tak splnilo zákon o výdajích na obranu ve výši minimálně 2 % HDP, aby splnilo to, co se naslibovalo na všech těch NATO summitech. (Ostatně tento závazek vloni plnilo pouze devět států NATO).  Podle všeho se ale jedná pouze o účetní trik.

Ale abych nebyl pouze kritický, tak něco bych přeci navrhl. Zrušit výsadkový pluk, který po nás stejně nikdo nechce, válečně nemá v případě obrany teritoria téměř žádnou hodnotu a stojí nemalé prostředky, a místo toho reorganizovat ženijní pluk na ženijní silniční mostní pluk, a provádět postupně každoroční OPSÚ vlastními prostředky. A hned jsou 2, 2 miliardy korun uznatelné ve vlastním rozpočtu.

Ministerstvo obrany řízené Janou Černochovou (ODS) to prostě zkouší a hledá za co vlastně těch 159, 8 miliard korun (2 % HDP) utratit. Pokud to ale bude dělat tímto způsobem, tedy pokus-omyl, tak to není správná cesta. Armádní rozpočet potom může na rok 2025 třeba obsahovat i rozpočet pro Kancelář prezidenta republiky s odůvodněním, že prezident je přeci vrchním velitelem ozbrojených sil. 

Ministerstvo obrany by mělo dostávat tolik finančních prostředků, aby to bylo schopno v souvislosti s dopředu vysoutěženými a připravenými významnými strategickými projekty smysluplně utratit a armáda to zároveň byla schopna smysluplně pojmout. V žádném případě ale nikoliv 2 % HDP ročně jako zákonný výdaj, který potom následně ani není schopno splnit. To ale tvrdím již šest let.