Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavní záměr tohoto návrhu zákona spočívá v řešení palčivého problému našeho školství, a to nedostatku učitelů. Pokud se podíváte na veškerá data a šetření České školní inspekce i mimořádné šetření, které už proběhlo před nějakým časem a bylo na počátku tohoto zákona, tak se potýkáme s nedostatkem učitelů. Situace v některých krajích a zrovna v těch, kde bychom potřebovali, aby ta situace byla významně lepší, tak dobrá není, co se týká kvalifikovaných učitelů a jejich zapojení, konkrétně třeba v Karlovarském kraji, ten podíl nekvalifikovaných učitelů je poměrně vysoký.

Tento vládní návrh svého cíle chce dosáhnout zvýšením zapojení odborníků z praxe do výuky. Přestože o tom můžeme vést spory, tak si myslím, že šance vzít někoho z praxe a zapojit ho do školy rozhodně nemůže být nebo neměla by být odmítána plošně. A to, co přináší tento návrh zákona, je podpora začínajících učitelů. Potřeba novelizace zákona o pedagogických pracovnících vyplývá z toho mimořádného šetření, o kterém jsem mluvil, a Ministerstvo školství to provedlo s tím, že pár faktů na začátek, na zopakování.

Průměrný věk učitelů v regionálním školství, kde již pracuje více než 151 tisíc, resp. v těch přepočtených úvazcích 172 tisíc, je poměrně vysoký a dosahuje 47,2 let. Relativně nižší je u učitelek mateřských škol, tam přesahuje 45 let. Nejvyšší pak u učitelů vyšších odborných škol - tam překračuje 50. Více než 6,5 % úvazků učitelů zastávají učitelé, kteří nesplňují předpoklad odborné kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících. Například v Karlovarském kraji je tento podíl, jak už jsem zmiňoval, téměř dvojnásobný, podobně pak i ve středních Čechách. V Praze jde o každý desátý úvazek. Naproti tomu jsou však samozřejmě kraje, zejména na Moravě, kde je podíl učitelů bez odborné kvalifikace výrazně nižší. Šetření také zjišťovalo podíl aprobované výuky a v celorepublikovém průměru probíhá výuka aprobovaně v 82 % případů, v případě Karlovarského kraje v 72 %.

Šetření potvrdilo opodstatněnost návrhu, aby návrh zákona umožnila, a teď to podstatné, řediteli školy uznat na dobu nejvýše tří let předpoklad odborné kvalifikace učitele absolventům jakéhokoliv magisterského studijního programu pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základních škol a ve středních školách, a dále odborníkům z praxe, pokud jejich praxe v oboru odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.

Návrh novely také přispěje ke zmenšení administrativního zatížení ředitelů škol, dojde k zúžení případů, kdy dosud museli ředitelé dokládat, že aktivně hledají kvalifikovaného učitele. Naprosto na placato. V tuto chvíli ředitelé to řeší přes výjimku a musí dokládat, že stále hledají někoho na to místo. Situace je vážná. Samozřejmě každý z nás by chtěl být v té situaci, kdy bychom jako ve Finsku měli všechny učitele absolventy plného magisterského studia, ale ta situace taková není.

Tento zákon, a chci to tady připomenout v rámci druhého čtení, by měl být přijat i pedagogickými fakultami a jejich částečný odpor nechápu, protože pokud poskytují významně lepší - a já věřím, že ano díky intervencím, které jsme tam z evropských fondů i národních prostředků dali - významně lepší vzdělávání, než můžete získat před tzv. doplňující pedagogické studium, tak se pedagogické fakulty nemají čeho bát. Pokud tomu tak není, tak je to samozřejmě problém. Ale legitimní je v tuto chvíli a ve stavu českého školství umožnit přístup a umožnit ředitelům jako manažerům škol, aby si vzali člověka z praxe a během tří let mu poskytli doplňující pedagogické studium a případně i vzdělání, dovzdělání odborné, protože ředitel školy je ten, který je zodpovědný za kvalitu výuky ve škole. To je nezpochybnitelný fakt a já pevně věřím, že následně ta výsledná podoba zákona bude odpovídat tomu faktickému stavu, nikoliv nějakým našim představám nebo představám některých fakult. Děkuji za pozornost.