Protože prý Babiš neumí do státní kasy vybrat dost peněz , je potřeba zvýšit firemní daně. Což o to, socialistická logika v tom je, nicméně kromě toho je v argumentaci ČSSD i obrovský kus socialistické matematiky. Prý když se zvýší daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 %, dojde ke zvýšení příjmů státního rozpočtu až o 24 mld. Kč. Tvrdí to předseda rozpočtového výboru Václav Votava. Pan poslanec zřejmě chyběl na základní škole, když se probírala trojčlenka. Celkový výnos DPPO činí při 19% dani 125 mld. Na každé procento daně tedy připadá zhruba 6,6 mld. Kč výnosů. V nejlepším případě by zvýšení o 2 % přineslo 13,2 mld. Kč. Nicméně rychlokurz trojčlenky v případě daní není nic platný, protože s narůstající sazbou daně porostou výdaje na daňovou optimalizaci. Proč by někdo platil dalších 10 mil. Kč daně, když si může za 5 mil. Kč koupit služby špičkového daňového poradce, který vymyslí způsob, jak na daních ušetřit 15 mil. Kč? Buďto pan Votava neumí počítat, nebo zapomněl dodat, že kromě zvýšení sazby korporátní daně navrhuje i zavedení úplně nových daní. Tak či onak: Bůh ochraňuj Českou republiku před socialistickými počtáři.
Po dlouhé době si vláda zas louží aspoň vlažný potlesk za návrh finanční ústavy. Jsem přesvědčený, že nakonec zákon podpoří i ODS a TOP09. O skutečném aplausu však nemůže být ani řeč. Vládní návrh je pouhým destilátem návrhu, který už dříve předložila poslední pravicová vláda. Především se zvýšila hranice tzv. dluhové brzdy ze 40 % na 55 % HDP. Je to sice stále 5 % pod maastrichtským stropem zadlužení veřejných financí (které v eurozóně prakticky nikdo nedodržuje), ale to není žádná omluva. Zvlášť, když vládní návrh už nepočítá s tím, že politici by nesli finanční odpovědnost za dluh. Pravice bude požadovat tvrdší podmínky, ale osobně se domnívám, že raději přijmout tuto „měkkou“ socialistickou brzdu, než žádnou – a volný pád do dluhové pasti. Nově například kraje nebudou moci přijímat deficitní rozpočty. Vláda to sice krajům „ kompenzuje “ zvýšením podílu na sdílených daních, které zvýší celkové příjmy krajských rozpočtů o cca 4 mld. Kč, ale kraje budou v podstatě nuceny vytvářet si rezervní fondy, aby mohly případně zvládnout nějaké mimořádné události. Jako krajský zastupitel Zlínského kraje to opravdu vítám.
Energetické štítkování považuji za zločin proti lidskosti. Díky návrhu Ivana Adamce (ODS) poslanci aspoň na poslední chvilku zrušili povinnost kupovat ten nesmysl pro každou nemovitost. Celé je to obludný tunel, který pouze přihrává kšefty firmám vlastnícím to správné razítko. K čemu to ve skutečnosti je? Pokud si někdo chce koupit starou hájenku v Buchlovicích , tak mu čerta starého záleží na tom, jestli to má jakýsi štítek. Jenomže Evropská unie to vidí jinak, takže kvůli vyššímu dobru vstupuje mezi kupujícího a prodávajícího a vnucuje jim zdražení celé kupní smlouvy o pár tisícovek. Kam se ztratila smluvní svoboda? Jestli někdo štítek chce, tak ať si ho koupí. Jestli ho nechce, tak přece nikdo nesmí k nákupu nutit. Stejně jsme státem donuceni k kup ovat si pětkrát dražší zelen ou elektřin u a špatné biopaliv o povinně přidávané do nafty a benzínu (mimochodem vláda teď schválila zvýšení podílu; gratuluji Agrofertu k dalšímu úspěšnému makání). To je stejné, jako kdyby mě u řezníka stát nutil koupit si ke každému kilu hovězího zadního ještě patnáct kilo naklíčeného obilí. Děkuji, nechci.
Psáno pro blog idnes.cz.