Já odmítám v téhle Sněmovně si brát faktické poznámky, protože slouží něčemu jinému, než čemu má faktická poznámka sloužit. Já si myslím, že se musíme naučit, abychom skutečně se drželi vždycky věci a třeba teď i se drželi té věci, která se týká téhle vlády.
A já budu se snažit být pokud možno velmi stručný. Já nicméně využiji toho a zareaguji na záležitosti. Chci říct, že jsem z rodiny, ve které je důstojník české armády. A já si armády velice vážím. A jsem přesvědčený, že v současné době té armádě věnujeme málo pozornosti, a že zdaleka nežijeme v době, kdy bychom tu armádu nepotřebovali. To znamená první věc, která je. Tak prosím vás, zkusme se na to podívat s pohledem do budoucna. A i až budeme schvalovat rozpočty, které tady budeme schvalovat, tak se zaměřme tímto směrem. Já jsem prostě přesvědčený, že tohle potřebujeme.
Nicméně na úvod v té další řeči musím říct, že nepodpořím tuto vládu právě proto, že jsou tam komunisté. Ale teď řeknu proč. Oni měli spoustu příležitosti se omluvit, ale neomluvili se ani v rámci mé rodiny. V roce 1948 byl můj strýc zavřený na 11 let za to, že organizoval pouť na Hostýn, které se zúčastnilo více než 100 tis. lidí. Jedenáct let za to dostal.
V roce 1969 jsem jako třináctiletý kluk byl padesát metrů od místa, kde lidový milicionář zastřelil sedmnáctiletou Muzikářovou, a můžete si to v Brně najít. To jsou prosím věci, které já jsem připraven do určité míry přijmout, když se za ně někdo omluví. A čekal jsem na to celou dobu. Byl jsem i hejtmanem Jihomoravského kraje a příležitostí měli komunisté dost, aby se za tyto věci omluvili. To, že jim nevadí, že potom tam někteří z nich přijdou a položí tam kytku, tak jako považuji za první snad naději, že si to jednou uvědomí, a že se za to omluví. A já k tomu řeknu jenom jednu věc a jednu myšlenku, protože nechci napadat vůbec nikoho. Jenom chci říct, že tady toto hnutí by si mělo pamatovat, že pravdu nevymažete. A já to zopakuji ještě jednou. Pravdu nevymažete. A stejně tak se nevymaže ani to dnešní hlasování, které o této věci bude. Ale já teď řeknu zcela na rovinu tak, jak já věci cítím. Já bych tady mnohem radši, mnohem radši, bych tady jednal o tom, aby naše strana byla součástí vládní koalice. Tohle říkám sám za sebe, ale byl bych rád. A proto se nebudu v žádném případě opírat o to, co je v programovém prohlášení.
Já chci prostě říct, že pro mě úplný základ už tady byl řečený. Ale pro mě jako člověka, který pracoval v komunální politice vlastně od roku 1994 až do roku 2016, nebo respektive jsem pořád zastupitelem Jihomoravského kraje, tak pro mě je velice důležité, abychom se snažili řešit konkrétní problémy, které v téhle zemi jsou a řeknu, o kterých si myslím, že v tom programovém prohlášení nejsou.
A říkám, kdybychom usilovali o tu vládu, tak bychom je tam museli dostat. Mám jich jenom pět. Ale řeknu, že je to na základě zásad KDU-ČSL. My prostě máme zásadu a ta je strašně důležitá, ale strašně málo o tom mluvíme. Že všechno, co se může udělat na spodní úrovni, se na té spodní úrovni má udělat.
A já to řeknu trošku postupně po schodech. Co můžu udělat v rodině, ať se udělá v rodině. Proto podporujeme rodinu a to trojgenerační. Jestliže něco můžeme udělat prostřednictvím spolků, ať jsou to hasiči, nebo tady zmiňovaní skauti, nebo sokoli, nebo orli, udělejme to prostřednictvím spolků, nebo rybáři, nebo myslivci.
Jestliže můžeme něco udělat prostřednictvím obcí, udělejme to prostřednictvím obcí. Jestli prostřednictvím krajů, tak prostřednictvím krajů. A jestliže můžeme podpořit něco v malém, to znamená malé živnostníky a malé podnikatele, tak podpořme tady to, co je nám nejblíž a to, co je vedle nás. A teprve potom můžeme tyto věci správně ohodnotit. To je náš pohled.
Tak řeknu jenom pět věcí. Ta první věc je bydlení. To bydlení je z hlediska rodiny pro nás velmi důležité, protože 75 % lidí, kteří se rozvádějí, manželství, které se rozvádějí do pěti let, tak uvádějí nejméně jako jeden z důvodů špatné bydlení, nebo že je nemají.
Jestliže tedy nebudeme komplexně řešit bydlení - a budeme ho teď řešit mnohem více, protože se zvětší skupina těch, kteří se na základě opatření České národní banky nedostanou k úvěru - potom nedosáhneme toho, aby nějaké dostupné bydlení a pak ty další věci v bydlení byly.
Nicméně budu stručný. Ta druhá věc se týká opravdu spravedlivého navýšení důchodů a to především žen, které se staraly o děti nebo o své rodiče.
Ta třetí záležitost, o které chci mluvit, je právě podpora těch neziskovek, o kterých jsem mluvil. A čtvrtá věc, kterou považuji za velmi důležitou, je dokončit konečně reformu krajů, aby ty kraje začaly fungovat tak, jak mají. Týká se to zvláště školství, kde nám vzniklo 14 druhů školství. Kraj od kraje je to všude jinak a je třeba s tím, zvláště v tom středním školství, něco dělat.
A ta pátá záležitost je potom podpora živnostníků a malých podnikatelů. Znovu říkám, raději bych byl, kdybychom zvolili třetí cestu, kterou ještě máme a hledali raději ještě o další dva měsíce, klidně tři měsíce, déle proto, aby tady byla vláda bez komunistů.
Rád bych takhle jednal. Ale když nemohu, tak musím říci, že budu dnes proti vládě a proti důvěře takové vládě, která se opírá o komunisty.
