nejdřív bych rád jenom krátce doplnil kolegu Munzara, který tady mluvil o možnosti, které využívají některé právnické osoby při prodeji celé právnické osoby. Tak podle informací od Ministerstva financí, kterou mám, považují takovou operaci, kde existuje fiktivní společnost za účelem pouze vlastnění jedné nemovitosti a jejího převodu, se to dá považovat jako obcházení zákona, takže pokud občané vědí o tom, že se něco takového stane a že se o tom dozví úřad, tak ten je schopen případně doměřit danou daň.
Kromě toho bych chtěl zmínit, že jako Piráti podporujeme navrženou novelu. Podpoříme ji. Navíc předkládáme dva pozměňovací návrhy, které mohou ještě zlepšit fungování této daně ve prospěch občanů České republiky, které bych nyní rád odůvodnil.
První se týká zavedení snížené sazby daně pro fyzické osoby, které nevlastní jinou nemovitost k bydlení. Tento návrh změny zákona má za úkol udělat vlastní bydlení více dostupné velké části populace. V době, kdy ČNB zvyšuje úrokovou míru a vytváří přísnější regulace v oblasti hypoték, se jeví možnost snížení daňového zatížení vlastního bydlení jako rozumné řešení. Dle doporučení ČNB by měl mít v tuto chvíli pro získání hypotéky žadatel k dispozici 20 % hodnoty. K tomu je nyní nutné také přičíst právě výši daně z nabytí nemovitosti, tedy 4 %, která se platí do tří měsíců od zápisu do katastru nemovitostí. Tento návrh přidává možnost využít snížené sazby daně z nabytí nemovitosti těm osobám, které kupují danou nemovitost pro své vlastní trvalé bydlení a zároveň žádnou jinou takovou nemovitost nevlastní.
Daný návrh je dle našich odhadů vhodnější, než úplné zrušení této daně. V případě úplného zrušení daně z nabytí nemovitosti by kromě významného snížení příjmu státního rozpočtu o více než 12 miliard došlo také ke zvýšení spekulativního a investičního kapitálu na nemovitostním trhu, což by z makroekonomického hlediska v dlouhodobém horizontu znamenalo nežádoucí zvýšení cen nemovitostí a tím i snížení dostupnosti vlastního bydlení. Pokud by mělo dojít k zrušení této daně, musela by se najít jiná regulace na trhu.
Návrh počítá s možností využít sníženou sazbu daně 2 % na celou nebo minimálně poloviční část hodnoty nemovitosti kupované k vlastnímu trvalému bydlení fyzickou osobou nebo více fyzickými osobami k jejich vlastnímu trvalému bydlení pro občany České republiky, EU a Evropského hospodářského prostoru. Sazba je tedy snížena na polovinu základní sazby, stejná snížená sazba pro nemovitosti určené k bydlení se používá například v Nizozemí, které je demograficky České republice podobné. Osoba musí splňovat podmínku, že žádnou nemovitost určenou k bydlení nevlastní, ani nevlastní alespoň 50% podíl na takové nemovitosti v České republice, ani v jiné zemi. Ověření vlastnictví nemovitostí danou fyzickou osobou na území České republiky by měl ověřit úřad na základě dotazu do katastru nemovitostí, vlastnictví v Česku i mimo území České republiky a splnění dalších podmínek prokazuje daná fyzická osoba například čestným prohlášením. Návrh vychází z obdobné legislativy platné v jiných zemích EU, například Velké Británii, Řecku, Portugalsku, Itálii, Irsku, Nizozemí, Finsku atd.
Podle finského vzoru je toto snížení sazby limitováno věkem kupujícího, který musí splňovat věkovou hranici dosažení 18 let. Spodní věková hranice je určena za účelem, aby nemohlo docházet k obcházení zákona rozdělením podílů na nezletilé osoby, a zároveň za účelem ochrany práv dítěte, které by nemohlo dané snížení využít na vlastní nemovitost, pokud by bylo podílníkem nemovitosti rodičů. Stejně jako ve Finsku je daná úprava tvořena mimo jiné také za účelem, aby se mohly dospělé děti od svých rodičů lépe osamostatnit a měly tak lepší možnost pořízení vlastního trvalého bydlení pro svůj plnohodnotný rodinný život.
V návrhu je stejně jako v řecké, britské nebo portugalské legislativě omezena výše, do které lze využít sníženou sazbu daně. Konkrétně se má jednat o hodnotu 4 mil. Kč ze základu daně. Hodnota 4 mil. byla určena na základě výpočtu dle doporučení ČNB k hypotékám. V říjnu 2018 vchází v platnost doporučení ČNB, které stanovuje, že je nutné pro poskytnutí hypotéky mít k dispozici 20 %, měsíční splátka nemá překročit 45 % příjmů žadatele a celková půjčená částka nemá převýšit příjem žadatele za 9 let. Pokud vynásobíme průměrnou mzdu v ČR dvanácti měsíci a následně 9 lety, získáme 80 % částky, kterou si může žadatel půjčit v případě, že má naspořeno zbylých 20 %. Pokud dopočítáme 100 % této částky, získáme částku zhruba 4 mil Kč. Proto je hodnota pro sníženou sazbu daně určena na 4 mil. To znamená, že pokud kupní cena nemovitosti určené k vlastnímu trvalému bydlení bude například 3 mil. Kč, bude se platit daň z nabytí nemovitosti s využitím sazby 2 %. V případě, že kupní cena nemovitosti určená k vlastnímu trvalému bydlení bude například 6 mil. Kč, bude se platit daň z nabytí nemovitosti 2 % ze 4 mil. a 4 % z hodnoty 2 mil. Každý kupující platí daň sám ze svého podílu. Pokud tedy budou například dvě fyzické osoby splňující dané podmínky kupovat nemovitost za 8 mil. Kč a každá bude mít spoluvlastnický podíl ve výši 50 %, nebudou platit žádnou daň. Nebo budou platit daň sníženou. Obdobně, pokud budou nemovitost nabývat manželé splňující podmínky do společného jmění manželů, je stanovena hodnota pro sníženou sazbu daně na 8 mil. Kč. Tímto ustanovením podporuje dané nařízení společný a rodinný život.
Podmínkou pro uplatnění snížené sazby daně je, že kupující budou mít v době konce lhůty podání a placení daně z nabytí nemovitosti již registrováno trvalé bydliště v dané nemovitosti, což doloží společně s přiznáním k dani z nabytí nemovitosti. Jde-li o občana jiného členského státu Evropské unie nebo společného Evropského hospodářského prostoru, místo doloží s přiznáním k dani z nabytí nemovitosti prokázáním místa hlášeného pobytu v dané nemovitosti.
Tento návrh dále upravuje § 7. Zásadní změnou v osvobození novostaveb je, že dané osvobození budou moci nově využívat nabyvatelé fyzické osoby - pouze občané EU a Evropského hospodářského prostoru. Z dostupných informací víme to, co už tady bylo zmíněno. Takže to je ta druhá část.
Kromě toho bych ještě představil druhý pozměňovací návrh, který je výrazně jednodušší. Od 1. listopadu 2016 vstoupila v platnost novela zákona o dani z nabytí nemovitých věcí. Touto úpravou se také stanovilo, že nově platí daň z nabytí nemovitých věcí pouze kupující nemovitosti. Podle legislativy platné do 31. října 2016 platil daň zpravidla prodávající, nový majitel pouze ručil za to, že daň prodávající skutečně zaplatil, ačkoli neměl žádnou možnost jej k tomu donutit. Pokud své povinnosti nesplnil, musel kupující uhradit daň státu za něj.
Daň z nabytí nemovitých věcí je splatná formou zálohy hrazené nejdéle ke dni vypršení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad.
Cena nemovitostí dlouhodobě roste, mnoho kupujících tak při koupi nemovitosti vynaloží veškeré své prostředky pro pořízení dané nemovitosti. Tito kupující poté mají problém v krátkém časovém horizontu obstarat dostatečné prostředky potřebné k platbě této daně. To může způsobovat zbytečné problémy v rámci nedoplatků a sankcí i lidem, kteří jsou jinak řádnými daňovými poplatníky.
Tento návrh prodlužuje lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí o tři měsíce. Díky této úpravě tak budou mít kupující více času na obstarání prostředků k uhrazení své daňové povinnosti. Stát změnou není připraven o peníze, pouze se o tři měsíce posune cashflow státu, které se navíc opět srovná. V prvním roce zavedení je proto možné, že se sníží výběr této daně maximálně o 25 %. Stát o tuto část nepřijde, pouze ji obdrží až v roce následujícím, ve kterém již výběr bude na standardní výši nebo pravděpodobně i vyšší, protože tato úleva může pomoci mnoha kupujícím, kteří tak mohou uskutečnit více transakcí, ze kterých budou odvádět daň. Zavedení této změny je proto vhodné provádět nyní, kdy má ekonomika rostoucí tendenci. Tato úprava vychází vstříc většině společnosti. Díky této úpravě by se na straně státu mělo také snížit procento nedoplatků daně, a tedy také náklady na administrativu spojenou s vymáháním daně a případnými sankcemi. Proto vás potom poprosím ve třetím čtení o podporu těchto pozměňovacích návrhů.
Děkuji za pozornost.
