rád bych využil této příležitosti, abych odůvodnil dva své pozměňovací návrhy, které jsem nyní nahrál do systému. První pozměňovací návrh vrací možnost započítat částečně dobu studia. Nově by nebylo prezenční studium na vysoké škole omezeno věkem studenta, ale byla by omezena celková délka studia dle standardní doby prezenčního studia daného programu studia. Obdobně jako tomu je u ubytovacích stipendií, zavádí se také omezení uznatelnosti pouze na první studium daného stupně studia. Tento pozměňovací návrh podporuje celoživotní vzdělávání. Staví podmínku uznatelnosti více férovou i pro osoby, které se rozhodnou studovat prezenčně v pozdějším věku. Informace k tomuto nastavení jsou zpracovávány v rámci údajů předávaných informačními systémy škol například do sdružené informace matrik studentů. Propojení s informačními systémy MPSV by tak neměl být větší problém. Na implementaci je dostatek času, protože žadatelé o důchod, kterých se bude tato úprava týkat, začnou podávat žádosti o důchod až za delší dobu. Z tohoto důvodu by toto ustanovení v blízké době nemělo mít větší rozpočtové dopady, vyjma jeho budoucí implementace. Započtení doby studia jako náhradní doby platí i dnes, avšak pouze pro studium do 31. prosince 2009. Osoby, které studovaly i z části od roku 2010, tak náhradní dobu využít nemohou. Navrhuje se tedy vrátit osobám možnost uplatnit náhradní dobu při výpočtu základního procenta výpočtového základu procentní výměry na dobu studia.
Druhý pozměňovací návrh obsahuje: navrhuje se prodloužení možnosti uplatnění vyloučené doby pro rodiče pečující o dítě do 9 let věku. Možnost vyloučení období péče o dítě do věku 9 let bude mít jeden z rodičů. Věk 9 let je zvolen proto, že do tohoto věku dochází k největším rozdílům v příjmech mezi osobami pečujícími o děti a ostatními. Rodič tak bude mít možnost pracovat na částečný úvazek po delší dobu a pečovat o dítě, aniž by to negativně ovlivnilo výši důchodu při výpočtu procentní výměry. V současnosti se příjmy rodičů pečujících o jedno dítě po jeho čtvrtém roku života započítávají do jejich průměrného celoživotního příjmu, což se pak negativně projeví ve výši důchodu pečujících.
Návrh není diskriminační, vyloučenou dobu budou moci uplatnit muži i ženy. Podmínkou však zůstává, že vyloučenou dobu může uplatnit pouze jeden z rodičů. Rozpočtové dopady návrhu budou v prvních letech omezené, protože možnost delší vyloučené doby při péči o dítě se bude týkat nově přiznávaných důchodů. V materiálu Komise pro spravedlivé důchody jsou výdaje spojené s tímto opatřením odhadnuty v řádu maximálně stovek milionů ročně v prvních letech od zavedení. Postupně je odhadován trend zvyšování těchto výdajů a plné rozpočtové dopady lze dle tohoto materiálu očekávat za cca třicet let. Na této úpravě důchodového systému, která podporuje částečné úvazky i snížení rozdílu ve výši důchodů u osob pečujících o děti a ostatními, panovala většinová shoda i na Komisi pro spravedlivé důchody MPSV.
Děkuji za pozornost.
