Také já bych se chtěl vyjádřit, i když jsem myslím v prvním čtení už také o tom hovořil, k tomuto zákonu, kterým se tedy ruší zákonné opatření Senátu.
Možná by neškodilo, omlouvám se za to, trošku zabrousit do minulosti. Jistě máte všichni ještě v paměti, že tady předtím existovala daň z převodu nemovitostí - 3%, poté 4 %. Tu já jsem považoval za poměrně logickou, protože jestliže něco prodávám, nějakou nemovitost, realizuji určitý příjem a z toho příjmu odvedu daň. Poté nastoupila tedy daň z nabytí nemovitosti, kdy obráceně platí ten, který kupuje tu daň, což už podle mne logiku postrádá, protože něco si kupuji a ještě musím odvést daň. Musím mít tedy připravené prostředky na to, abych zaplatil ještě tu daň - na rozdíl od toho, kdo tedy prodával tehdy nemovitost, tak samozřejmě ty peníze měl, měl z toho prodeje, takže pro toho to bylo jednodušší.
No, nicméně já budu hlasovat pro zrušení této daně, byť je to tedy 13 mld. korun, takže to není až tak úplně nevýznamný zásek do státního rozpočtu. Paní ministryně to hodlá kompenzovat tím, že chce zrušit nebo navrhuje zrušení té daňové výhody, to znamená možnosti odečíst si od základu daně zaplacené úroky, buď tedy z hypotéky nebo ze stavebního spoření. A v tom je kámen úrazu. To mně se - musím říci upřímně, upřímně nelíbí. A také v tom smyslu tedy podávám pozměňovací návrh, tak jako kolegové přede mnou, kteří o tom hovořili, protože já se domnívám, že možnost odečíst si úroky, zaplacené úroky z poskytnutého úvěru, z hypotéky nebo tedy ze stavebního spoření, takže je to výrazná pomoc, pomoc bydlení.
Ten, kdo má hypotéku, tak především v začátcích splácí hlavně, hlavně, úroky. A to si myslím, že je výrazná pomoc. Paní ministryně argumentuje tím, že zrušení daňového odpočtu srovná podmínky mezi občany, kteří si pořizují bydlení z vlastních prostředků. Ale přátelé, kolik takovýchto především mladých rodin je, kteří jsou vůbec schopni si pořídit vlastní bydlení z vlastních prostředků? Těch je opravdu, na rozdíl od těch, kteří využívají banku nebo stavební spořitelnu, tak těch je daleko, daleko, méně.
Navíc ten, kdo - a už to tady také zaznělo - ten, kdo si kupuje nemovitost jako první, to znamená, první úplatné nabytí nemovitosti, novostavby, například od developera, nebo někoho jiného, tak ten už dnes neplatí daň z nabytí nemovitosti. A zrušíme mu tedy tu možnost odpočtu úroků. Takže to já opravdu vidím jako nepomoc podpory bydlení, podpory vlastnického bydlení.
Ano, my bychom měli podporovat nájemní bydlení. To je v pořádku. Ale možná v začátcích některé ty mladé rodiny nedosáhnou na hypotéky. Víme, jaké jsou problémy v získání hypotéky - jaká kritéria, která já třeba také kritizuji - od České národní banky, která je chce zavést do legislativy jako zákonem určené. Tak prostě na tu hypotéku nedosáhnou. Ano, tam je namístě nájemní bydlení. Podporujme tedy nájemní bydlení.
Ale časem se ti lidé třeba ekonomicky dostanou na takovou úroveň, že budou mít možnost si pořídit vlastnické bydlení. A já souhlasím i s tím názorem - myslím, že ho říkal pan kolega Munzar - že právě vlastnické bydlení - a to říkám i jako bývalý starosta - tak vlastnické bydlení ty lidi váže určitým způsobem na tu obec, na to město. A to je přece dobře. Jsou to také poplatníci, kteří zůstávají v tom městě.
Takže, dámy a pánové, já si myslím, že je opravdu špatně, je škoda, zrušit tuto daňovou výhodu, především pro mladé rodiny. A myslím si, že je to opravdu výrazná, výrazná, podpora bydlení. A my často hovoříme - a musím si přisadit i v koalici - hovoříme o podpoře bydlení. Ale pokud bychom tuto možnost zrušili, tak jdeme jinou cestou. To už není podpora bydlení.
Děkuji.
