V rámci koalice je navrhovaný rozpočet kompromisním. Osobně bych si dokázal ještě představit třeba více peněz do zdravotnictví či sociální sféry. Na druhou stranu je třeba ocenit, že v závěrečné fázi výrazně vzrostl objem financí pro ministerstva školství, vnitra a obrany.
Rozpočet na rok 2016 se stejně jako ten loňský zaměřuje na podporu ekonomického růstu, ve sféře investic především do dopravní infrastruktury, do budování průmyslových zón v oblastech, které trpí vyšší nezaměstnaností. A rovněž na podporu spotřeby obyvatel, na investice do školství i do vědy a výzkumu.
Zástupci pravicové opozice rádi hovoří o údajně nižším objemu prostředků na investice této vlády oproti období, kdy měli hospodaření státu na starosti. Vysvětlení je prosté – předešlé vlády do investic počítaly vše, ale u současné vlády se počítá jen to, co je rozpočtováno. Už se nehovoří o tom, že se tam zahrnují i prostředky z Evropské unie, nároky z nespotřebovaných výdajů (nevyčerpané nároky ministerstev), prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury atd. Jedna věc je naplánovat investice do rozpočtu a věc další je umět pak investice realizovat. Řada peněz se u nás dříve prostě nevyužila. Například proto, že ve financování dopravní infrastruktury vládl totální chaos a nepřipravenost.
Snižujme deficit postupně
Vládní koalici se často vytýká, že při současném vysokém růstu hrubého domácího produktu je deficit 70 miliard příliš vysoký a že by se měl pohybovat minimálně kolem 50 miliard nebo ještě níže. Tyto úvahy je třeba silně odmítnout. Prudké snížení plánovaného schodku by ekonomický růst České republiky spolehlivě brzdilo.
Ekonomický růst nespadl z nebe. Fiskální konsolidace a ekonomický růst představují spojené nádoby a přílišný tlak na jedné straně působí problémy na straně druhé. Hospodářská politika státu proto musí opatrně vyvažovat obě dvě strany. Dosavadní vývoj ekonomiky a růst hrubého domácího produktu si nelze vykládat tak, že je třeba mnohem překotněji snižovat deficit. Jsou zde poměrně výrazná rizika budoucího vývoje, která se začínají projevovat v posledních měsících, zejména zpomalení světové ekonomiky, ale též rizika spojená s přílivem uprchlíků – to vše nám signalizuje nutnost držet se spíše při zemi.
Bylo pro nás snad dostatečným ponaučením, kam až předchozí pravicová vláda zahnala ekonomiku přemrštěnou restrikcí. Teprve nabíráme dech po dopadech celosvětové recese. Určitě bychom nechtěli, aby se hospodářský růst, který koaliční vláda tak dobře nastartovala, zastavil a poklesl. Chceme samozřejmě konsolidovat naše rozpočty. Chceme se přibližovat k vyrovnaným rozpočtům. Ne však skokově a bez uvážení všech rizik.
Kalouskova mantra
Strukturální deficit je snad největší mantrou exministra financí Miroslava Kalouska. Neustále zdůrazňuje rok 2013, kdy činil plus dvě desetiny procenta. Nebyl to tedy deficit, v podstatě jsme se pohybovali na nule. Ovšem Miroslav Kalousek nemohl mít vliv na to, jak strukturální deficit v roce 2013 vypadal, protože ekonomika se tehdy nacházela poměrně v hluboké produkční mezeře, zhruba 3 % hrubé přidané hodnoty. Existoval výrazný přebytek v hospodaření územních rozpočtů, přebytek v hospodaření zdravotních pojišťoven, nečerpaly se investice v objemu zhruba 17 miliard korun. Bývalý ministr financí se tedy vlastně chlubí cizím peřím.
Paradoxní je, že v roce 2013 plánoval ve fiskálním výhledu strukturální deficit pro rok 2016 ve výši 2,4 % hrubého domácího produktu. Reálný rozpočet na rok 2016 počítá se strukturálním deficitem pouze 1,4 % hrubého domácího produktu, tzn. o 1 % níže, než připravoval Kalousek, zůstal-li by ministrem. Pro rok 2018 počítáme se schodkem ve výši 0,9 % hrubého domácího produktu. Vláda tak směřuje ke strukturálně vyrovnanému rozpočtu, který je v „ bruselské“ terminologii definován jako střednědobý rozpočtový cíl ve výši – 1 % HDP.
Jsem přesvědčen, že předkládáme velmi dobře zpracovaný rozpočet. Rozpočet, který vyváženě propojuje prvky směřující k další nápravě veřejných financí s opatřeními, které napravují celkové ekonomické a sociální prostředí. Je to rozpočet realistický, odpovědný, prorůstový, podporující zaměstnanost a fungování veřejných služeb. Je to rozpočet, který přináší stabilitu v současné neklidné době.