dovolte mi, abych odůvodnil vrácení sněmovního tisku 261, návrhu novely zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů Senátem s pozměňovacími návrhy, které jsou obsaženy v příslušném sněmovním tisku 261/5.
Paní ministryně tady udělala takový historický exkurz. Ano, již v minulém období Poslanecká sněmovna projednávala zcela nový zákon o kontrole a řízení veřejných financí. Tento zákon sice prošel v Poslanecké sněmovně, ale vzhledem k mnoha věcně problémovým místům byl Senátem zamítnut a Sněmovna, jak správně podotkla paní ministryně, již na poslední schůzi před volbami nenašla vůli k přehlasování senátního veta. Já to opakuji z toho důvodu, že nějaké změny v zákoně o finanční kontrole ve veřejné správě by se měly skutečně velmi poctivě promýšlet a projednat s dotčenými subjekty. Jinak můžeme udělat více škody než užitku. Návrh novely zákona o finanční kontrole byl předložen spíše jako technická norma. Jeho cílem bylo rozšíření, o tom mluvila paní ministryně, veřejných subjektů podléhajících režimu tohoto zákona o Správu železniční dopravní cesty a také o dobrovolné svazky obcí. Paní ministryně mi potvrdí, že v Senátu byla vedena především velmi vážná diskuse o tom, že byrokratické povinnosti dobrovolných svazků obcí stále více podvazují původní smysl těchto svazků, a to bylo provádění a je provádění meziobecní spolupráce, vykonávání některých veřejných služeb společně, což je mnohdy jediný způsob zajištění jejich existence, ale také efektivity a hospodárnosti. Bohužel především s poslední novelou zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je na tyto dobrovolné svazky nahlíženo stejně jako na jakoukoli obec nebo kraj.
Vzhledem k velkým požadavkům i administrativní povahy na fungování dobrovolných svazků obcí tak starostové dávají, bohužel ta legislativa je k tomu nutí, přednost buďto vytvářet takzvané mikroregiony, spolky, které vůbec nejsou součástí systému veřejných financí, anebo hledat nějakou neformální spolupráci. A já říkám, je to škoda a je to, a to chci zdůraznit, v neprospěch občanů a obyvatel zapojených obcí. Přístup ale legislativy obce k takovému jednání nutí. Je třeba si uvědomit, že postupné byrokratické přitvrzování činnosti těchto dobrovolných svazků přitom vede k postupnému útlumu jejich činnosti. Ministerstvo financí argumentuje tím, dnes to potvrdila paní ministryně, že evropská legislativa vyžaduje, aby také tyto svazky podléhaly kontrolním mechanismům v režimu platného zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Budiž, Senát tedy návrh zákona nezamítl, byť takový návrh se tam objevil, ale podle mého soudu rozumným způsobem ho upravil.
Pokud se týká těch pozměňovacích návrhů kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, tak Senát k těmto návrhům přistupoval diferencovaně. Zatímco ustanovení, že v případě orgánu veřejné správy, který nemá více než pět zaměstnanců, může být hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba než zaměstnanec orgánu veřejné správy, stejně jako ustanovení, že příkazcem operace můžou být u obcí a krajů i členové zastupitelstev, jednoznačně vítá. Naopak, a o tom mluvila paní ministryně, Senát se nesouhlasně postavil k většině toho druhého návrhu, s nímž přišel v Poslanecké sněmovně kontrolní výbor, a který v původní vládní verzi zákona vůbec nebyl. Jde o odejmutí, a paní ministryně říká povinnosti, já říkám pravomoci nebo působnosti, sumarizační působnosti v oblasti finanční kontroly. Senátoři v tomto případě jasně dali najevo, že taková změna se skutečně nedá dělat nesystémově ad hoc. Byť formálně tuto změnu navrhl kontrolní výbor, pan poslanec Kubíček myslím, tak ve skutečnosti to byla ex post legislativní iniciativa Ministerstva financí, jak jsme se dozvěděli z úst pana náměstka Ministerstva financí. Je zajímavé, že ani novela prováděcí vyhlášky platná k 1. lednu s takovou změnou nepočítá. Navíc ta změna byla zpracována do textu návrhu zákona nekompletním způsobem. To pominula paní ministryně, když například v § 22 stále existuje odkaz na mezitím zrušený odstavec 3.
Senát je přesvědčen, že změny v působností krajů a obcí by měly projít standardním legislativním procesem, jinak uděláme více chyb než užitku. Naopak já hodnotím za velmi nestandardní, že Ministerstvo financí po zasedání hospodářského výboru Senátu rozesílalo krajským úřadům, nikoliv krajům, ale krajským úřadům spěšnou zprávu s žádostí o vyjádření, zda tuto působnost chtějí či nechtějí zachovat. Nic takového by se nestalo, pokud by se daná změna navrhla standardní cestou a dotčené subjekty se k ní mohly vyjádřit v rámci přípravy zákona. Pokud projde sněmovní verze zákona, bude to znamenat, že každá obec a nově i dobrovolný svazek obcí bude ve spojení se zasíláním takzvaných statistických výkazů muset napřímo komunikovat s Ministerstvem financí, nikoliv tedy s kraji, jak jsou obce zvyklé. Ano, již teď údaje o výsledcích kontrol obce posílají prostřednictvím informačního systému Ministerstva financí s tím, že kraj kontroluje správnost jejich vyplnění a v sumarizační podobě pak odesílá roční zprávu Ministerstvu financí.
Chtěl bych také dodat, že pozměňovací návrh Senátu podobně jako ten poslanecký návrh kontrolního výboru ruší povinnost zasílat v případě statutárních měst tyto roční zprávy i za jednotlivé městské části či obvody. Pan náměstek Vyhnánek uváděl na výboru, jak chce prováděcí vyhlášku zákona k zákonu o finanční kontrole platnou k 1. lednu všechnu zjednodušit. Když jsem s touto informací přišel na jednání příspěvkových organizací našeho kraje, byl jsem vyveden z omylu. Zjednodušení je možná pouze pro nejmenší obce, které nevykonávají veřejnosprávní kontrolu, ale pro ostatní subjekty to v žádném případě neplatí. Tomuto deklarovanému zjednodušení systému zasílání ročních zpráv po zrušení působnosti krajů v této oblasti lze tedy jen obtížně důvěřovat. Pro obce to výhodné není a na tom si trvám. Jiná situace by nastala, pokud by se upustilo v případě obcí dejme tomu do 15 tisíc obyvatel, které nemají povinnost mít útvar interního auditu, aby od těchto pravidelných statistických hlášení se upustilo. Už jsem jako poslanec v minulém období na konto toho zákona, který nakonec nebyl přijat, prohlašoval, že vypovídací hodnota takových hlášení se totiž blíží limitně nule. Nikdo to ani nečte. Konec konců proč tedy nebyla součástí návrhu zákona tato změna, když se objevila v tom novém zákoně, který byl tedy nakonec zamítnut. Nevím. Alespoň by se drobně snížila stále rostoucí byrokracie.
Paní ministryně zde mluvila, a to už se blížím k závěru, kolika hlasy byla ta novela zákona podpořena. Chtěla možná tím naznačit, že legislativní iniciativa Senátu spočívající ve zrušení nesystémové, hlavně řádně neprojednané změny, nemá šanci projít v Poslanecké sněmovně. Já ale legislativní proces fakt nevnímám jako souboj dolní a horní komory o prestiž. Jsem přesvědčen, že jako zákonodárci máme stejný a společný zájem; schvalovat kvalitní a smysluplnou legislativu. V případě zákona o finanční kontrole ve veřejné správě Senát odhalil nepříliš kvalitně provedenou změnu, a dává vám proto ke zvážení schválení senátní verze, která ji dle mého soudu napravuje. Tady nejde totiž o prestiž Ministerstva financí, paní ministryně osobně ani pana náměstka Tomáše Vyhnánka. V takové normě by nám všem mělo jít o legislativní preciznost, systémový postup a snížení administrativy. Ani jeden z těchto předpokladů u odejmutí pravomoci krajů v této oblasti naplněn není na rozdíl od toho, co prohlásila paní ministryně. A proto vás žádám, vážené paní poslankyně a poslanci, o schválení zákona s pozměňovacím návrhem Senátu.
Děkuji za pozornost.
