Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych se ještě ve třetím čtení před hlasováním vrátit k pozměňovacím návrhům, které byly mnou a také i kolegou Zbyňkem Stanjurou načteny. Víte, já marně hledám důvody, faktické důvody, proč se daňově zpoplatňuje převod nemovitých věcí pořízených z již jednou zdaněných příjmů. Toto dvojí zdanění vlastně žádné opodstatnění nemá. Náklady státu spojené s převodem těchto nemovitostí v katastru jsou totiž hrazeny poplatky katastrálnímu úřadu, to všichni víme. A také víme, že správa této daně něco stojí. Alespoň podle vnitřního auditu Generálního finančního ředitelství se výlučně správě této daně věnuje 359 osob. Nejvyšší kontrolní úřad dokonce načetl ještě o 88 více, protože ten vnitřní audit očistil ty osoby od těch, kteří provádějí kumulativní věci. Ať tak nebo onak, správa daně minimálně stojí 200 mil. korun. Ano, v některých zemích stále ještě existuje tato daň. A jsou země v Evropě, jako je třeba Španělsko, jak jsem si přečetl, sazba této daně činí 7 %. Ale myslím si, že v této věci ze Španělska si úplně vzor brát nemusíme. Naopak jiné země od této daně zcela upustily nebo je sazba této daně mnohem nižší. Jenom pro příklad - v Estonsku je to 1 %, v Irsku maximálně dle ceny převáděných nemovitostí 1,6 %, v nám myslím poměrně docela blízkém Slovinsku je to např. 2 %, Slovensko, jak známo, tuto daň úplně zrušilo. Jediným argumentem pro vypisování této daně je snad nějaká daňová tradice, ale to se mi zdá příliš málo na to, abychom takovou daň v současné výši sazby 4 % vypisovali.
Ministerstvo financí ve vztahu k pozměňovacím návrhům načtených mnou i panem poslancem Stanjurou především namítá fiskálními dopady v souvislosti se zrušením nebo snížením sazby této daně. Ten výběr, když se podíváte do státního rozpočtu, se pohybuje kolem 10 mld. V roce 2014 to bylo 9,2 mld., v roce 2015 to bylo o něco více, asi 11 mld., ale návrh letošního rozpočtu počítá s částkou asi 10,3 mld. korun. Samo o sobě převedení daňového břemene na kupujícího je podle mého soudu hlavně výhodné pro finanční správu, protože při vzniku daňové povinnosti převodce již není vlastníkem předmětné nemovitosti. Samozřejmě vnímám stávající stav, kdy kupující je ručitelem placení této daně a v případě, že převodce nezaplatí, to přináší určitou nejistotu. Ale ten převod daňového břemene na kupujícího bude určitě činit komplikace v případě předkupních smluv třeba na pozemky nebo byty, které jsou již uzavřeny. Cena se totiž pro kupujícího může zvýšit o 4 %, pokud to nemá v těchto smlouvách ošetřeno. Také si nemyslím, že v některých případech bude možné sjednat s převodcem nižší cenu o ta 4 % - např. stát asi nebude reflektovat na to, že kupující bude platit daň z nabytí nemovitosti, a o 4 % kupní cenu nesníží. (Hluk v sále.)
Považuji tedy minimálně za přiměřené, aby se sazba této daně snížila, pokud současná vláda chce tuto daň za každou cenu zachovat. Koneckonců současnou vládou zrušený zákon o jednotném inkasním místě, když se tam podíváte, počítal se sazbou 3 %, tedy návratem k dřívějšímu stavu. Pojďme učinit v této věci nějaký vstřícný krok ve prospěch budoucích kupujících nemovitosti, ve prospěch těch, kteří si pořizují do svého vlastnictví byty a musí splácet dlouhodobé hypotéky. Poukazováním na to, že i v některých evropských zemích se tato daň vybírá ve srovnatelné výši, jim mnoho nepomůže. Fiskální dopad, např. snížení této sazby daně na původní výši 3 %, se pohybuje tedy v pásmu 2,5 mld. korun.
To znamená, fiskální dopad např. jednoho mého návrhu, snížení této sazby daně na původní výši 3 %, je v pásmu 2,5 mld. korun. S tím si stát a určitě pan ministr Andrej Babiš dokáže bez problémů poradit. Zjednodušme to daňovým poplatníkům. Nevytahujme proto zbytečně z kapes těchto daňových poplatníků peníze, aniž sami dokážeme přesvědčivě odůvodnit, proč je vlastně vybíráme. Proto vás žádám, abyste při hlasování o pozměňovacích návrzích aspoň jeden z těch návrhů pod písmenem B nebo pod písmenem C podpořili. Děkuji za pozornost.
