já budu stručnější, než jak je obvyklé, protože už tady bylo hodně řečeno a nechci prodlužovat to trápení nad tímto sněmovním tiskem. Paní ministryně nevím, jestli má představu, že tento zákon podobně jako zákon o sociálním bydlení budeme kompletně přepisovat ve výboru pro sociální politiku. Já tuto představu nesdílím, já když jsem se seznamoval o víkendu s tímto sněmovním tiskem, tak musím poznamenat, že ten sněmovní tisk je hodně rozsáhlý, on včetně těch dalších částí s vyznačením navrhovaných změn má celkově 550 stran. Kromě hodnocení dopadu regulace jsou součástí tohoto tisku ještě další analýzy. Musím však konstatovat, když jsem to pročítal, že objemnost podkladů v tomto případě se nerovná lepší srozumitelnosti a vypovídací hodnotě. Samotná obecná část důvodové zprávy je totiž velmi stručná a má jenom šest a čtvrt strany. Přitom ta by měla osvětlit hlavní cíle té novely. A v mnoha případech, když jsem si pročítal tu stručnou důvodovou zprávu, tak jsme vlastně odkazováni v této obecné části na dokument zhodnocení dopadu regulace, ten ale jak jsem zjistil, je tvořen několika částmi. V zásadě když se chcete dobrati celkové informace, jaký dopad tento tisku bude mít na státní rozpočet, což mě jako ekonoma zajímá, nebo i rozpočty obcí a krajů, těžko se k takovéto informaci dostáváte. Kvalifikovaný odhad zvýšení příspěvků na péči u 4. stupně závislosti činí 1 800 miliónů korun, tady asi se s tím dá souhlasit, u dalších změn v oblasti sociálních služeb je to ale dle části druhé (RIA) v roce 2018 - a teď poslouchejte - 1 151 528 050 korun. Ten, kdo to zpracovával, to musel být skutečně ekonomický génius, když dokázal na základě takových nejasných podkladů spočítat dopad v roce 2018 do jedné jediné koruny. To skutečně takový by měl být - nevím - ministrem financí, ale asi by to špatně dopadlo. Takže ano, plánují se taky nějaké úspory, které jsou tam vyčísleny ve výši 580 miliónů korun, v dalších letech pak podle té analýzy celkové náklady rostou a úspory se snižují. Ani se člověk nedozví, co vlastně v těch nákladech je zapracováno, jestli jsou tam promítnuty náklady na zlepšení materiálně technického standardu, o kterém se tedy mluví, které by měly v průběhu deseti let dosáhnout částky 15 miliard korun a asi ze 30 až 40 % hrazeny také z Evropských investičních fondů, anebo nejsou, to nevím, to jsem se nedozvěděl. Nevím ani, jestli v těch souhrnných dopadech jsou vyčísleny i náklady na straně krajů, krajských úřadů, protože se předpokládá zase personální navýšení u krajských úřadů, ale i obcí.
Víte, tento tisk je skutečně rozsáhlý, zvyšuje příspěvek na péči, o tom zde již bylo hovořeno, ve 4. stupni závislosti ze stávajících 13 200 na 19 200 s určitými definovanými výjimkami, o nich také zde bylo již hovořeno. Proti tomu asi nelze nic namítat, o tom se mluví již dlouho, otázka je, jestli všechny ty výjimky tam mají být či nemají být. A co bych chtěl také - protože se spíše tedy snažím zastavit pouze na té části jaksi ekonomické nebo finanční - tak by asi mělo také zaznít, že zároveň v oblasti financování sociálních služeb se zavádí nový mandatorní výdaj. Protože je v návrhu zákona stanoveno, že na financování sociálních služeb zajišťovaných dle zákona, se poskytuje v rámci tak zvaných služeb obecného hospodářského zájmu dotace ze státního rozpočtu. Tímto se to stává mandatorním výdajem státního rozpočtu, tedy takové ty současné transfery, o jejichž výši se vede vždy debata při schvalování státního rozpočtu a které jsou rozdělovány na kraje ve výši procentního podílu dle přílohy zákona - to je těch 9 miliard - budou fakticky napříště mandatorním výdajem státního rozpočtu. Já myslím, že to by nemělo ujít pozornosti. Nevím, jestli to zde někdo již zmiňoval.
Já nebudu protahovat mé vystoupení k tomuto tisku. I v případě tohoto návrhu platí, že byl předložen příliš pozdě, obsahuje celou řadu věcných změn, vyžadujících také vyšší personální náklady u krajů, ale i obcí. Vím, že paní ministryni tlačí čas, pokud to chce skutečně projednat a pokud chce, aby taková norma byla schválena. Není to však nějaká technická norma a trošku se obávám, že případný tlak ze strany ministerstva na jeho schválení za každou cenu do konce volebního období a tedy i pravděpodobný požadavek na zkrácení lhůt, protože jinak to asi nejde, k jeho projednání může mít vliv na kvalitu tohoto zákona. To víme a ukázalo se to i v některých jiných případech právě na novelách zákona o sociálních službách.
Takže děkuji za pozornost. Já jsem také optimista jako pan poslanec Kaňkovský, ale tady skutečně jsem přesvědčen, že nějaké přepisování tohoto zákona není vůbec na místě, jestli se z toho zruší 90 % a zůstane tam jenom zvýšení příspěvku na péči ve čtvrté kategorii nebo nějaké záležitosti spojené s těmi hospici, to nevím. Ale pokud by byla snaha skutečně kompletně ten zákon přepisovat, tak to nechme na příští volební období.
Děkuji za pozornost.