jeden z nejdůležitějších zákonů pro fungování státu, obcí a krajů, alespoň pro příští rok, doputoval do Sněmovny, je opět na jednacím stole a tady je poklidná atmosféra oproti tomu, jak jsem vnímal vždy projednávání rozpočtu v minulých letech.
Kdyby ten návrh rozpočtu počítal s vyrovnaným hospodařením nebo alespoň s mírným schodkem maximálně do těch 30 mld., tak bych se tomu nedivil. Ale vláda a pan ministr předložili do Sněmovny rozpočet, který počítá se 60 mld. schodkem. Od pana ministra jsme se tady dozvěděli mnoho údajů, koneckonců většina těch údajů je z důvodové zprávy, ale ať jsem poslouchal jak jsem poslouchal, tak jsem neslyšel odůvodnění, proč pan ministr předkládá takový deficit rozpočtu, 60 mld., když alespoň v současné době to vypadá /nebo to tak asi bude/, že rozpočet skončí v letošním roce přebytkem. Koneckonců k 20. 10. - pan ministr bude mít určitě ještě aktuálnější data - pokladní plnění letošního roku tvoří 83,226 mld. plus.
Nevím, co se stane v příštím roce, jestli nás postihne nějaká ekonomická krize. Nesvědčí o tom ani predikce, která je součástí nebo podkladem pro sestavení rozpočtu.
Já nechci letošní rok rozebírat a nechci tady debatovat o tom, nakolik se na letošním vývoji podepisuje neschopnost některých resortů rozpočtované prostředky efektivně využít, tedy jakási existence vzdušných zámků při sestavování výdajů příslušných rozpočtových kapitol v minulém roce, nebo zda to je skutečně dáno vývojem ekonomiky, nebo - jak s oblibou tvrdí pan ministr - pozitivním působením některých opatření z hlediska příjmů státního rozpočtu, opatření, která já považuji v mnoha případech spíše za šikanózní.
Když se podívám v letošním roce alespoň na inkaso DPH nebo aspoň do těch čísel, která jsou podkladem pro sestavení návrhu rozpočtu na příští rok, tak oproti letos schváleným přísunům (???) rozpočtu u DPH se spíše očekává nižší plnění. Byť jsem přesvědčen, že hlavní vliv letošního roku mají především nafouknuté výdaje kapitol a vývoj ekonomiky, nemám skutečně ambici to nějak blíže analyzovat. To bude úkol pro závěrečný účet, který většinou se tak schvaluje pouze s minimálním zájmem hlavně médií a možná především úkol pro ekonomické analytiky.
Přesto - a myslím, že to je také potřeba zde zdůraznit, tak výrazný rozdíl mezi rozpočtem, který byl schválen v minulém roce, se 70 mld. schodkem, a mezi skutečností, také o něčem svědčí. Svědčí ne úplně o nějaké zodpovědnosti, pečlivosti a možná i odbornosti při sestavování rozpočtu v letošním roce.
Při pohledu na letošní čísla a při vědomí toho, že v příštím roce se skutečně predikuje zhruba stejný růst ekonomiky ve výši 2,4 % by snad každý soudný člověk v této zemi očekával návrh státního rozpočtu skutečně někde na úrovni vyrovnaného rozpočtu, nebo alespoň minimálně schodkového rozpočtu. Situace je však jiná. Pan ministr a potažmo vláda předkládají do Poslanecké sněmovny návrh rozpočtu se schodkem 60 mld. Buď další zvyšování běžných výdajů v příštím roce, v roce konání parlamentních voleb, skutečně dramaticky zhorší fiskální rovnováhu, anebo si ministr financí a potažmo vláda z rozpočtu dělají pouze jakýsi výčet čísel, o kterých již dopředu vědí, že s reálným vývojem nemají pražádnou souvislost. Pak ale skutečně nemusíme vůbec rozpočet schvalovat.
Nevím, jak by reagovalo zastupitelstvo kterékoliv obce nebo kraje, v nichž také již ANO bude mít své poměrně výrazné zastoupení, pokud by hejtman nebo jeho ekonomický náměstek s takovým rozpočtem přišli do zastupitelstva. Nevím. Myslím, že by se potázali se zlou.
Když si představím, kolik tisíc stran má onen rozpočet včetně jednotlivých kapitol, tak je to skutečně vyloženě mrhání prací lidí, časem i dalšími náklady. Já nevím, jestli by toleroval pan ministr takové počínání ve svých firmách. Myslím, že zcela jistě ne.
Když se podívám na příjmovou stránku rozpočtu - nechci to zde úplně rozebírat, poněvadž mnohá čísla zde již padla - tak pan ministr zjevně hodně očekává v příštích dvou letech od EET, elektronické evidence tržeb, od vývoje daní z příjmu fyzických osob, vybraných na základě přiznání. Od skutečnosti 1,3 mld. Kč v roce 2015 až na 8 mld. v roce 2018 v tom vývoji, a to se jedná pouze o podíl státu už bez té motivační složky, kterou pan ministr nechal zrušit od 1. ledna, tedy nikoliv o další podíl obcí a krajů.
Pokud si vybavíte debatu, pane ministře a vážené kolegyně a kolegové, kterou jsme zhruba asi teď před rokem zde vedli u novely zákona o rozpočtovém určení daní, tak tehdy padalo z úst teď nemyslím přímo pana ministra, ale ve výborech, v rozpočtovém a jiných, že vlastně inkaso této daně se snižuje, že je to vlastně pro obce nevýhodné. Pamatuji si, jak zde vystupoval pan senátor Martínek, který ten návrh prosadil. Když se podíváme na to, co předpokládá pan ministr, tak předpokládá úplně jiná čísla. Na těch číslech, pokud se naplní, predikce rozpočtu v roce 2017 u této daně, vybírané na základě daňového přiznání, je evidentní, že tehdy to byla chyba, že se zrušila ta třicetiprocentní motivace a že obce v zásadě byly podvedeny.
Existují tady tři tisky. Jeden je návrh Libereckého kraje, druhý Pardubického kraje, jeden je návrh Občanské demokratické strany, ale dobře, víte, že se to už do 1. ledna nestihne projednat, to znamená, že obce o poměrně slušné peníze, daleko větší, než se tehdy prognózovalo, od 1. ledna přijdou.
Když se podívám na výdajovou stranu rozpočtu, tak skutečně kapitálové výdaje, o kterých mluvil pan ministr i pan Kalousek, v součtu s evropskými a národními činí těch 103,7 mld. Kč. V roce 2012 - také to zde již padlo, kdy byla ekonomika v krizi, ještě měla vlastně víceméně negativní hospodářský vývoj, tak činila skutečnost 113,6 mld. Kč. Takže zaklínat se tím, že tento rozpočet navyšuje investice, skutečně nelze. On je prostě nenavyšuje.
Já zde nechci hodnotit minulý rok ani rok 2015 v tomto smyslu, ale také mi nepřipadá úplně normální, když plnění kapitálových výdajů - na to se můžete všichni podívat - bylo o 132 % vyšší než tehdy počítal rozpočet, který byl schválen. Vím, že v tom roce 2015 bylo poslední období, kdy bylo možné čerpat finanční prostředky z Evropské unie, že víceméně to bylo proplácení výdajů, které již v mnoha případech stejně byly použity v letech předchozích.
Ale kladu otázku, jestli je normální, když v jednom roce činí plnění 132 %, tzn. o 100 mld. více, než tehdy předpokládal státní rozpočet. Mluvím, pane ministře, o roku 2015. Není to normální.
Velkou pozornost v těch výdajích si zaslouží samozřejmě mandatorní výdaje. Opět zde již o tom také bylo debatováno. Podíl mandatorních výdajů v celkových výdajích - a tady chci být objektivní - se o 1,2 % snižuje, ale oproti roku 2007, když se podíváte, je ten podíl vyšší o 2,6 procentního bodu. Výrazně se skutečně zvýšily také kvazimandatorní výdaje, to jsou platy a mzdy v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích. A vlastně poprvé, když se podíváte na ta čísla, poprvé včetně pojištění ty platy činí více než 200 mld. korun, což je téměř 1/6 příjmů. Já to nechci vztahovat k výdajům, protože tam je ještě 60miliardový deficit, ale téměř 1/6 příjmů celého rozpočtu.
Nechci zde opakovat to, co již zaznělo. Vláda počítá se zvýšením počtu zaměstnanců v příštím roce o 7 637 pracovních míst. Ano, je v tom také 900 lidí, které budou administrovat projekty spolufinancované s Evropskou unií. Přesto došlo v průběhu té současné vlády skutečně k mimořádně vysokému navýšení pracovních míst o těch zhruba 31 300 míst. Mám takovou obavu, že vláda nemá vůbec žádnou koncepci ve věci limitu rozumného počtu zaměstnanců. Ministerstvo financí předpokládá dalších 607 míst. Dostáváme se skutečně do situace, kdy je skutečně nejvýhodnější usednout na teplé místečko ve státní správě, nejlépe chráněné služebním zákonem. Jenže pan ministr by si měl uvědomit - a asi si to uvědomujeme všichni, že stát není firma, nevydělává, ale pouze přerozděluje prostředky, které vybere od občanů. Na chod státu skutečně velkou měrou vydělávají malí, střední podnikatelé i velcí podnikatelé, lidé zaměstnaní v soukromém sektoru. Pouze to umožňuje, abychom tyto prostředky z vybraných daní mohli rozdělovat.
V souvislosti s rozpočtem - a teď chci upozornit také na velmi nebezpečný trend, kdy se v rozhodování o utrácení státních peněz pomalu a postupně vytěsňuje volený parlament - vystoupil zde pan předseda vlády Sobotka. Velmi si pochvaloval, že vláda postavila kompetenci sama svým rozhodnutím zvyšovat důchody o maximálně 2,7 %. Děkoval Poslanecké sněmovně. Možná si vybavíte tu debatu, kterou jsme tady vedli, kdy jsem se nemýlil. Tehdy jsem říkal - ano, pokud se to schválí, tak určitě vláda přistoupí k tomu, že zvýší důchody o 2,7 %. Stalo se. Já teď nezpochybňuji to, že se zvedly ty důchody, ale upozorňoval jsem na to, že je lépe tam žádný limit nedávat, protože jakmile se ten limit dá, tak vláda se rozhodne ten limit naplnit. Takže se naplnil - 2,7 %, dělá to 10 400 mil.. Paní ministryně práce a sociálních věcí tady není, ale tehdy se zaklínala tím, že vláda je možná zodpovědnější, nebo určitě zodpovědnější než Poslanecká sněmovna, než Parlament a že v dobách, kdy vláda to oprávnění měla, dokonce bez toho limitu, tak k tomu přistoupila pouze mimořádně asi ve dvou případech někdy před deseti patnácti lety. A jaká byla realita? Poté, co to bylo schváleno, tak po několika měsících vláda to zmocnění v maximální výši využila. A já to nezpochybňuji. Těch 308 korun... Když se podíváte do těch čísel, a mluvil o tom i pan kolega Opálka, tak v zásadě i přes to zvýšení se snižuje relace průměrného vypláceného starobního důchodu k hrubé mzdě o 0,4 %. Nejde mi teď o to samotné zvýšení, ale jde mi o styl, jakým vláda jedná, jakým zcela obchází Parlament. A není to jediný případ, to můžeme vzít státní dluhopisy apod. Je třeba, abychom si uvědomili, že na konci volebního období bude mít Parlament mnohem menší kompetence než na jeho začátku.
Návrh tohoto rozpočtu je vlastně obdobným příkladem. Po Poslanecké sněmovně se chce, aby odkývla rozpočet s mimořádně velkým schodkem, pro nějž já jsem tedy nenašel důvod. Pan ministr mi ho nesdělil. Pouze mluvil o tom, že je to jakýsi kompromis koaliční vlády. Pan ministr několikrát - nemyslím dnes, ale do médií - v zásadě tvrdil, že jej vlastně čísla rozpočtu tolik nezajímají, rozhodující je skutečné plnění.
Na konci mého vystoupení bych se chtěl ještě vrátit k jedné věci. Víte, v minulém týdnu vládní koalice proválcovala zákon o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti. Nehledě na vážné pochybnosti, zda zejména ve vztahu k územním samosprávním celkům je možné bez ústavního zmocnění zasahovat takovým způsobem do jejich práv běžným zákonem. Když jsem se skutečně podíval, protože součástí té rozpočtové zodpovědnosti nebyl pouze ten samotný zákon, ale i novely těch navazujících zákonů, když jsem se na ně podíval, tak jsem zjistil, že jedním ze zákonů je také úprava zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, která vlastně podle toho textu byla jen velmi málo spojena s tzv. rozpočtovou zodpovědností. Naopak změna rozpočtových pravidel územních rozpočtů tak, jak byla schválena, pokud ji Senát nevrátí zpátky, vyžaduje od každého, i toho sebemenšího návrhu rozpočtového opatření jeho zveřejnění na úřední desku alespoň po dobu patnácti dnů před jejich projednáním. Při počtu rozpočtových opatření, které musí provádět např. kraje, kde také budou hejtmani za ANO, mám obavu, že dojde k úplné paralýze činnosti těch krajů. A říkám to s velkou vážností, protože mi není jedno, jak se s tím budou potýkat kraje a nebo i obce. A dávám to do souvislostí i s tím, jak provádí stát rozpočtová opatření. Na základě zmocnění vlády pan ministr provádí rozpočtová opatření v nějakém tom limitu. Nevšiml jsem si, že by patnáct dnů před rozpočtovým opatřením ten návrh visel někde na stránkách Ministerstva financí nebo na stránkách jednotlivých resortů. Zatímco stát to dělá víceméně neveřejným způsobem, po samosprávách, krajích i obcích se vyžaduje úplně něco jiného.
Poslední poznámku k tomuto návrhu - už to nechci protahovat - učiním ještě k výši prostředků na výkon státní správy obcí a měst. V roce 2011, aspoň pro ty, kdo si to pamatují, se v podmínkách ekonomické krize snížil tento příspěvek o zhruba 17 až 18 % použitím tzv. koeficientu 0,824 na vypočtený příspěvek. Po pěti letech zažíváme ekonomický růst, který se ve vztahu k tomuto příspěvku projevil jeho zvýšením o 1 % v roce minulém a v příštím roce zvýšením o navrhovaných 5 %. To je do těch necelých 18 % poměrně ještě dlouhá cesta. Nepovažuji za slušné vůči obcím a městům, aby činnosti, které zajišťují pro stát, dělaly zčásti zadarmo. Navíc se musí vyrovnat i s povinným zvyšováním tarifních platů svých zaměstnanců zhruba o 4 % v příštím roce, na což také žádné prostředky navíc nedostaly.
Vážené kolegyně a kolegové, vůči tomuto návrhu rozpočtu mám skutečně zásadní výhrady. To není rozpočet jako takový. To jsou víceméně čísla na papíře, která stejně nebudou možná odpovídat realitě. Z tohoto důvodu ani nemohu v žádném případě podpořit ty základní rozpočtové ukazatele, příjmy, výdaje a předpokládaný schodek. Považoval bych to za nezodpovědné. A proto se připojuji k návrhu, který tady padl z úst pana Kalouska, na vrácení rozpočtu k přepracování.
Děkuji za pozornost.
