Připomínáme si výročí úmrtí významného českého ekonoma prof. JUDr. Karla Engliše (17.srpna 1880 – 13. června 1961). Jeho vliv na formování samostatného státu byl úctyhodný.
Citát z roku 1947 o osobní svobodě, kterým varuje před rostoucím vlivem státu nad ekonomikou, si často v dnešní době připomínám: „Stát ovládající hospodářství chce ovládat i ducha národa, aby pojistil svůj režim hospodářský.“
Karel Engliš byl poslancem Moravského zemského sněmu a Národního shromáždění. Spolu s Aloisem Rašínem se významně podílel na měnové reformě meziválečného Československa (ač s ním zásadně nesouhlasil v jeho deflační politice). V letech 1920 až 1931 působil několikrát jako ministr financí v šesti vládách a v letech 1934 až 1939 stál v čele Národní banky československé.
Byl jedním z iniciátorů založení Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1919 se stal jejím prvním rektorem. V roce 1947 byl zvolen rektorem Karlovy univerzity.
Po roce 1948 byl nucen se stáhnout z veřejného života. V posledních letech života byl terčem tlaku StB, byl několikrát vyslýchán, jeho korespondence byla kontrolována a cenzurována, byl podrobován osobním prohlídkám. Jeho dílo bylo komunistickou mocí zakázáno, vyřazeno z veřejných knihoven a systematicky ničeno. Několikrát mu byl režimem drasticky snížen původně velmi vysoký důchod až na naprosté minimum. Zemřel po letech strádání ve velmi skromných podmínkách.
Provedl rozpočtovou reformu, kdy státní finance rozdělil do čtyř oddílů: rozpočet státní správy, rozpočet státních podniků, rozpočet samosprávných celků a správa státního dluhu. Systém byl doplněn investičními mimorozpočtovými fondy. Zároveň provedl výraznou reformu daní, protože do té doby se používal daňový systém z doby Rakouska - Uherska.
