Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navázat na pana kolegu Skopečka. Pro mě je to také nepřijatelný zásah do soukromých vztahů mezi vlastníkem nějaké firmy - v tomto případě akcionáři - a managementem. Systém odměňování by měl být jejich vnitřní věcí.

Nechápu vůbec důvod, proč by se něco takového mělo zveřejňovat. A když si vezmete ten rozpor, který nám chodí i z těch směrnic Evropské unie a z Bruselu, tak minulý rok jsme tady diskutovali o GDPR a ochraně osobních údajů, a po roce tady máme návrh směrnice z Bruselu, která ochranu osobních údajů popírá, protože bude nutit - v tomto případě těch cca 17 společností, aby odměňování zveřejňovala. Ale z mého pohledu se jedná o princip. Paní ministryně spravedlnosti tady řekla slovo transparence. A ten princip je, že se dřív, nebo později vždycky stane, že transparence se dostane do rozporu s ochranou soukromých údajů. A toto je přesně ten případ. Tady v rámci transparence se schválila nějaká směrnice EU, je nám tady předkládán zákon, který my svým hlasem máme podpořit, nemůžeme se jenom vymlouvat na to, že nám to přišlo z Bruselu, a zároveň touto transparencí popíráme soukromá práva na ochranu osobních údajů. Protože samozřejmě tyto informace povedou k tomu, že se budou zneužívat minimálně v konkurenčním boji těch firem, budou je využívat různí HR hunteři, když budou shánět management apod. A samozřejmě, jak říkám, principiálně je pro mě nepřijatelný zásah právě do informací, do vztahu mezi vlastníkem, tedy akcionáři, a managementem. Ať systém odměňování zná valná hromada, to je v pořádku, znají je akcionáři, ale nechápu, proč by se to mělo zveřejňovat.

A celé mě to vede k jedné otázce. Směrnice se nějakým způsobem v Bruselu vytváří. A já se chci zeptat paní ministryně financí, jestli by mi mohla odpovědět na otázku, jaká byla pozice České republiky a české vlády při projednávání této směrnice v Bruselu. Děkuji za odpověď.